Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády. Soudy Nečasovou v březnu 2019 pravomocně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.
Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.
O dovoláních všech odsouzených letos rozhodoval Nejvyšší soud, všechny podněty odmítl. Konstatoval při tom, že použití odposlechů jako důkazů v kauze bylo oprávněné a v pořádku. Uvedl také, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily. Nejvyšší soud také odmítl výtky, že o odposleších rozhodl místně nepříslušný soud a že odposlechy pocházely z prověřování jiné trestné činnosti.
Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali.
Nečasová figuruje také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby, v níž policie obvinila i lobbistu Ivo Rittiga, ji justice pravomocně osvobodila. Kauzou tzv. trafik pro poslance ODS se musí nadále zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Zprošťující rozsudek zrušil odvolací Městský soud v Praze.
