Praha - Už je jasné, proč příští týden odletí spolu s prezidentem Milošem Zemanem na státní návštěvu Číny i bývalý premiér Petr Nečas.
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, expředseda ODS bude zastupovat firmu Delta Capital, kterou přes jinou švýcarskou společnost ovládá Michael Broda. Osmatřicetiletý investor mimo jiné koncem loňského roku dostal pod kontrolu většinový balík akcií v papírně Neograph, známé z jízdenkové kauzy pražského dopravního podniku a dnes přejmenované na Security Paper Mill.
Petr Nečas pro Aktuálně.cz řekl, že se bude snažit pro Deltu získat v Číně investiční příležitosti.
"Máme pět konkrétních oblastí, ve kterých hledáme prostor pro spolupráci s čínskými partnery. Například komercionalizaci výsledků vědy a výzkumu. Jsou to projekty, které jdou od lesnictví přes energetické využití biomasy až k IT," popsal Nečas.
Broda i Nečas tvrdí, že jde o jejich první spolupráci. Jak dlouho bude trvat, záleží podle Brody na tom, jak bude Nečas v Číně úspěšný. "Je bývalý premiér a v evropských strukturách a na politické úrovni se dobře orientuje," uvedl Broda, proč Nečase najal.
Delta Capital je podle Brody rodinná investiční skupina, která hledá příležitosti na trhu. Soustředí se především na start-upy.
Letos v červnu Broda například koupil v Třebíči bývalý nemocniční panelák, který chce předělat na Alzheimer centrum, kde se bude léčit i pomocí celostní medicíny. "Máme i nějaké investice v zahraničí," dodal. Konkretizovat je však nechtěl.
Delta se rovněž specializuje především na vědecké evropské programy, například z operačního programu Horizont 2020. "Jedna z jejich podmínek jsou mezinárodní kooperace. V některých programech to musí být se zeměmi mimo EU," vysvětlil Broda.
Neznali jsme se
Broda říká, že Nečase oslovil po jeho odchodu z politiky. Prý se dříve neznali.
Nečas se stáhl z politiky po loňském červnovém pádu jeho vlády v souvislosti s kauzou Nagyová, kde byl stejně jako jeho nynější manželka Jana obviněn.
Teď se živí zejména poradenskou činností a přednáší na pražské soukromé vysoké škole Cevro institut. Pracuje například pro miliardáře a realitního magnáta Petra Sehnala, který si Nečase podle expremiérových slov najal pouze na konkrétní projekt. Neupřesnil však, o co se konkrétně jedná.
Syn emigrantů
Nečasův nový obchodní partner, podnikatel Michael Broda, vyrůstal v rodině, která v osmdesátých letech emigrovala do Německa.
Broda má široký záběr: počátkem tisíciletí spolu s otcem vystupovali jménem firmy CE Wood, která vyvolala miliardovou arbitráž kvůli zmařeným tendrům na těžbu dřeva. CE Wood následně zkrachoval a dodnes není jasné, zda Brodovi opravdu firmu vlastnili, nebo skutečného majitele kryli. Firma následně arbitráž prohrála.
I přes krach CE Wood měli Brodovi dost peněz na investice do nemovitostí, které teď údajně prodali a zaměřují se na investice. Broda nyní vlastní i tiskárnu Security Paper Mill ve Štětí, kterou veřejnost zná spíše pod dřívějším názvem Neograph.
Společnost je zapletená do jízdenkové kauzy, v níž policie stíhá bývalého šéfa pražského dopravního podniku Martina Dvořáka, jeho ekonomického náměstka Iva Štiku, podnikatele Iva Rittiga, jeho obchodního partnera a bývalého spolumajitele Neographu Jana Janků a Rittigovy advokáty Davida Michala a Marka Stubleyho.
Detektivové je viní z korupce nebo praní špinavých peněz. Podle obvinění mělo jít z každé jízdenky vytištěné v Neographu 17 haléřů na účet firmy z Karibiku a odtud pak na účty Iva Rittiga, který ale policejní verzi odmítá.
Jízdenková kauza
Spojitost s kauzou popírá i Broda. Tvrdí, že do firmy přišel až v době, kdy už s jízdenkami pro dopravní podnik neměla nic společného.
Broda byl v Neographu napřed prokuristou, na přelomu loňského a letošního roku pak získal na valné hromadě pod kontrolu více než 90 procent akcií. Polovinu firmy předtím vlastnil podnikatel Vladimír Sitta, klíčový svědek v jízdenkové kauze, ale také obviněný v jiné větvi případu.
Sitta tvrdí, že šlo o nepřátelské převzetí firmy. Broda pole Sitty využil toho, že státní zástupkyně Dagmar Máchová zakázala Sittovi na valné hromadě hlasovat, a Broda tak mohl podíly ve firmě přeskupit.
Na Sittu zbylo místo poloviny firmy jen sedm procent akcií a teď chce stát žalovat o 200 milionů korun. Zastala se ho i ministryně spravedlnosti Helena Válková, která podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Žalobkyně a poté i soud podle Válkové neměly právo Sittovo hlasovací právo omezit. Nejvyšší soud zatím v této věci nerozhodl.
