Univerzity se spojí s vyššími odbornými školami a vedle toho založí podniky, kde začnou vyvíjet nové technologie.
Stát zvýší své výdaje na vysoké školy o polovinu, od studentů a firem přiteče do univerzitních pokladen dvakrát víc než dosud.
Za své příspěvky dostanou studenti možnost hodnotit kvalitu studia. Podniky dostanou za svou finanční podporu možnost podílet se na volbě děkanů a rektorů.
Návrh expertů OECD, jak současné pevnosti akademiků změnit na "podnikatelské univerzity", se jmenuje Country note Czech republic Tertiary Review a náměstek ministryně školství Petr Matějů ho uvítal jednoznačně.
"Je vůbec nejlepší, jaký mohl být. Na jeho půdorysu připravíme bílou knihu s návrhem reformy. V druhé polovině roku 2007 už začneme psát nový vysokoškolský zákon," říká náměstek s důvěrou, že jeho plány nezkříží politický vývoj.
Obstát ve stále ostřejší konkurenci
Změny jsou nezbytné a je na ně už nejvyšší čas, dokazuje tým odborníků pod vedením Jona Fila z nizozemské univerzity v Enschede.
"Po roce 1990 byla prioritou obnova univerzitního systému po úpadku komunistické éry. Proto byl nejvýš vhodný Humboldtův model, který má v Česku hluboké kořeny a který zaručuje vědeckou a intelektuální nezávislost. Dnešní prioritou je zajistit, aby měla Česká republika vysokoškolský systém, který by obstál ve stále víc konkurenčním evropském vzdělávacím prostoru," stojí ve zprávě.
Tradiční univerzita Humboldtova typu nabízí dlouhé, minimálně pětileté studium, které dává studentům celkový rozhled a speciální znalost jednoho oboru. Dnes však musí vysoké školy zajistit profesní přípravu prakticky pro každého - k tomu tedy musí vytvořit silný sektor kratších bakalářských programů, které budou citlivě reagovat na potřeby pracovního trhu.
Projděte si údaje v grafice a čtěte dále
(článek pokračuje pod obrázkem)
"Český systém vysokoškolského vzdělávání prošel po pádu komunismu dvěma seismickými změnami. Ze škol pro elitu se univerzity postupně stávají školami pro každého a tomu už musí svou nabídku přizpůsobit tak, aby byla pestřejší. Po vstupu do Evropské unie se navíc objevila řada nových výzev a možností," zdůvodňují experti.
Proto také navržené změny neznamenají převrat v dosavadním vývoji, využívají však dosažených úspěchů.
Univerzity: Prakticky bez výhrad
Univerzity materiál OECD chválí, i když nezapomínají na opatrnost.
"Zpráva je rozhodně významná, rozsáhlá a pro české vysoké školy nepochybně podnětná. Jsou v ní obsaženy i myšlenky a podněty, které nám mohou sloužit jako obhajoba a podpora našich názorů," řekl rektor Karlovy univerzity Václav Hampl.
Upozorňuje, že zatím všechny podniky neumějí využít práci bakalářů. "Vedle škol pro bakaláře musí být i kvalitní školy, kde jsou připravováni Mgr. PhD. studenti. V tom vidí Karlova univerzita svou prioritu," dodává rektor Hampl.
Cesta k lepším VŠ
Dva poločasy reforem
Léta 1989-2006: Obnovení akademické svobody
- Získaly politickou nezávislost
- Jsou autonomní vůči ministerstvu
- Existuje akademická samospráva
- Vznikla téměř úplná závislost na veřejných zdrojích
A doporučení OECD: Vznik podnikatelských škol
- Vysokoškolské vzdělání musí být masově dostupné
- Školy se naučí ekonomicky využívat výsledky svého výzkumu
- Zvýší se vliv podniků a vědeckých ústavů v akademické samosprávě
- Školy získají peníze od podniků, studentů a absolventů škol
Konkrétní kroky pro příště
- Vyšší odborné školy budou udělovat vysokoškolské tituly
- Budou se akreditovat dva druhy vzdělávacích programů akademický a profesní
- Partneři školy (podniky, vědecké ústavy) se budou účastnit volby rektora a děkanů
- Studenti budou hradit část nákladů a zvýší se podpora škol od podniků
- Zvýší se finanční podpora státu studentům
- Studenti budou hodnotit kvalitu výuky
- Stát bude sledovat, jak se uplatní absolventi na pracovním trhu
- Změny na vysokých školách se spojí s reformou středních škol a reformou podpory výzkumu
- Nižší stupně škol budou lépe motivovat své žáky k dalšímu studiu
- Stát podpoří vznik podnikatelských inkubátorů a spin-off firem
- Univerzity a Akademie věd založí společné výzkumné ústavy
Ještě víc vstřícná je Jihočeská univerzita, která se podle svého rektora Václava Bůžka už angažovala stejným směrem, jak OECD doporučuje: "V oborech, kde je to možné, se velmi úzce propojovala a propojuje s praxí. Jako konkrétní výsledek mohu uvést velmi úspěšný inkubátor Ústavu fyzikální biologie v Nových Hradech, kde jsou inkubované firmy, které si vyloženě odebírají univerzitní výzkum," vysvětlil Bůžek s tím, že další inkubátor vznikne v Českých Budějovicích. "Toto doporučení je jedna z velmi důležitých cest dalšího rozvoje všech vysokých škol a může jim přinést potřebné finanční prostředky na další rozvoj vědy. Není to samozřejmě proud jediný," míní rektor Bůžek.
"Užší spolupráci vysokých škol s vědeckými ústavy a podniky podporujeme prakticky bez výhrad," říká také prorektor Univerzity Pardubice Jiří Cakl. Podotýká, že základní výzkum by měl být se svým hospodářským využitím v rovnováze a východočeská škola se o to už delší dobu snaží. Doporučení rozšířit bakalářská studia univerzit je podle něho předčasná úvaha, dokud nebudou na vysokoškolskou úroveň převedeny kvalitní vyšší odborné školy.
Masarykově univerzitě se zpráva líbí tím spíše, když některá doporučení využila zkušeností brněnské školy. "Aplikovaný výzkum je již dlouho prioritou, a to nejen v oblasti přírodních věd," odpověděla mluvčí Tereza Fojtová. Vedení univerzity rezervovaně hodnotí podporu bakalářských programů. "Jsou jednostranně zaměřené a mohly by zhoršit uplatnění absolventů, když se situace na trhu práce změní," varuje Fojtová.
Náměstek Matějů chválu rektorů nepřeceňuje. "Ti, kterým se návrh nelíbí, zatím mlčí," obává se. Proto se zájmem čeká na schůzi České konference rektorů, která má už zítra v Hradci nad Moravicí zprávu OECD projednat.
Lepší než v Rakousku
Studie nabízí příklady, podle kterých se mohou Češi řídit. Využít výzkum k podnikání se už od roku 2004 snaží rakouské univerzity. Podle zákona musí navrhovat projekty, jak vydělat na objevech svých zaměstnanců. Během prvního roku poslali na centrální úřad AWS 130 návrhů. S jejich přípravou zpočátku pomáhali státem placení "inovační skauti", do budoucna se počítá, že takové manažery vychová každá univerzita.
Po doporučení AWS se podle 40 procent projektů začalo podnikat, pětina byla vrácena k dopracování a třetina odmítnuta.
Více než polovina návrhů přišla z oblastí biotechnologií a medicíny, tři čtvrtiny z nich dodaly jen čtyři vysoké školy techniky a zdravotní univerzity ve Vídni a Štýrském Hradci. Vláda tak mimo jiné zjistila, že ostatní mají značné rezervy.
"Rakouský zákon opisovat nebudeme," říká však Matějů. "Pokud uskutečníme doporučení OECD, bude náš vlastní systém pařit k nejlepším v Evropě."
