Praha - Unikátní barokní varhany, které zdobí zrcadlovou kapli pražského Klementina, patří církvi. V úterý o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, když vyhověl římskokatolické farnosti ve Břvanech, která zažalovala o jejich vydání Národní knihovnu. Paradoxní je, že ač církev svádí o varhany doslova lítý boj s jejich dosavadním vlastníkem, na místě je nadále nechá.
"Jde o to, aby bylo dosaženo spravedlnosti a vyčistily se vlastnické vztahy," vysvětluje Martin Davídek, vikář litoměřického biskupství, pod něž farnost ve Břvanech spadá. O tom, za jakých podmínek varhany na místě zůstanou, se ale teprve bude jednat. Církev s knihovnou musí například dořešit, kdo bude platit pojištění či hradit jejich údržbu.
Národní knihovna nechce výrok soudu ani následné kroky komentovat, dokud neobdrží rozsudek písemně. A nechtěla ani říct, zda se odvolá.
Podle dřívějšího prohlášení její mluvčí Ireny Maňákové ale není situace tak jednoznačná. Maňáková poukázala na to, že varhany byly na samém počátku navrženy, vyrobeny, umístěny a užívány v Klementinu. "V případě, že by po vrácení církvi měly varhany zůstat na svém místě, měla by Národní knihovna, coby státní příspěvková organizace, komplikovanou pozici například ve věci údržby varhan, investic do již nutné rekonstrukce či pojištění," poukázala.
"Další fungování budeme řešit smluvními kroky. Máme na to právní oddělení, aby našlo vhodnou právní cestu," reagoval Davídek.
Soud rozhodl již podruhé
Soud o tom, že varhany patří církvi, poprvé rozhodl už před dvěma roky. Národní knihovna se ale odvolala a Městský soud v Praze vrátil případ k novému projednání.
Podle něj sice bylo nezpochybnitelné, že varhany byly do roku 1979 v Počeradech na Lounsku, odkud zamířily do Klementina. Prvoinstanční soud se ale nedostatečně zabýval tím, zda je břvanská farnost právním nástupcem kostela v Počeradech. Biskupství proto v druhém kole sporu předložilo další listiny včetně rozhodnutí biskupa o právním nástupnictví.
Soudkyně Petra Vránová poté potvrdila svůj předloňský rozsudek, když při odůvodnění citovala i řadu listin, které s vlastnictvím varhan souvisely. "Když v roce 1979 docházelo k přenesení varhan, sám stát tehdy jednal s církví o detailech přenesení a jednal s ní jako s vlastníkem," podotkla Vránová.
Na zakázku od jezuitů
Varhany přitom vznikly před takřka třemi sty lety na míru právě pro Zrcadlovou kapli v Klementinu, které tehdy vlastnili jezuité. Jejich výrobu si objednali kolem roku 1730 u varhanáře Thomase Schwarze. Když byl řád v roce 1773 zrušen, odkoupila je římskokatolická církev a umístila je do kaple svaté Anny v Počeradech.
V Počeradech začal nástroj postupem času chátrat, až se společně s kostelem dostal do naprosto dezolátního stavu. Sošky, které varhany zdobily, byly poničené a válely se po podlaze. V tomto stavu varhany v 70. letech objevil varhanář Vladimír Šlajch, který se je rozhodl zachránit. Když okolní farnosti o nástroj v dezolátním stavu neměly zájem, Šlajch varhany svépomocí převezl do Prahy a poté, co je opravil, byly umístěny na původní místo - na kůr v Zrcadlové kapli.
"Uprostřed let rozvinuté normalizace se jednalo o naprostý zázrak, ještě zvýrazněný skutečností, že práce nebyly zadány žádné z tehdejších úředních firem, ale mně jakožto soukromníkovi na volné noze," popsal později Šlajch na svých webových stránkách. "Bylo nutno překonat řadu problémů dnes nepochopitelných - sehnat lešení, nákladní dopravu, materiály ze zahraničí, nové cínové píšťaly," dodal. Oprava tehdy stála 170 tisíc korun a hradil ji stát.
To, že stát tehdy hradil opravu zničených varhan, bylo také jedním z argumentů Národní knihovny, proč by měly varhany zůstat jí. I s tím se přitom soudkyně Vránová ve svém verdiktu vypořádala, když připomněla, že církev byla nepřítelem komunistického režimu a stát tehdy církev po hospodářské stránce zcela ovládal. "Ten stát tím, že církve dostal do takové situace, k tomu sám přispěl," uvedla k dezolátnímu stavu varhan soudkyně.
Ta se již od počátku sporu snažila přimět obě strany ke smíru, ale marně. "My jsme opakovaně nabízeli možnost smírného řešení, která spočívala v tom, že varhany zůstanou na tom místě, kde jsou. Pouze vlastnické právo bude uznáno původnímu vlastníkovi římskokatolické farnosti Břvany a ta je tam nechá k bezúplatnému užívání Národní knihovně," uvedl již přede dvěma lety právní zástupce farnosti s tím, že podmínkou tohoto řešení bylo, aby Národní knihovna jednou ročně umožnila farnosti v prostorách kaple uspořádat koncert.
Knihovna naopak nabízela oplátkou za zachování současného stavu možnost využívání kaple i samotných varhan, kdykoliv budou farníci potřebovat. Ale odmítala se vlastnictví vzdát.
