V posledním roce je kritický nedostatek čipů pro automobilový průmysl, pro výrobu mobilních telefonů i v dalších odvětvích. Čtvrtinu všech čipů vyrobí na Tchaj-wanu, v celé Asii je to dokonce 80 procent světové produkce. Nicméně i Česko má své výrobce polovodičů, jako je bývalá Tesla Rožnov, v jejímž areálu sídlí nadnárodní společnost ON Semiconductor, nebo podnik ČKD Polovodiče. Navíc čipy musí někdo navrhnout a vyvinout, v tom zase mají velké zkušenosti evropští experti včetně pražské Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Zdejší katedra mikroelektroniky vychovává mladou generaci odborníků na návrhy integrovaných obvodů od jednotlivých čipů až po celé systémy, které se nepoužívají jen při výrobě automobilů, ale třeba i v solární energii či kosmickém výzkumu. Katedra také vzdělává specialisty na vývoj senzorů, tištěnou elektroniku, kdy se namísto tiskařských barev tiskne tekutými funkčními materiály, na vývoj flexibilních obvodů, které se vyrábějí z pružného plastového materiálu, nebo odborníky na optická vlákna známá z telekomunikací, jež přenášejí signál pomocí světla mnohem účinněji než klasické elektrické kabely s kovovými vodiči.
Fakulta nyní investovala 40 milionů korun především z evropských peněz do výstavby a vybavení Laboratoře pro nanoelektrické technologie, označované jako Nanolab. Ta po testovacím provozu nyní začala fungovat naplno. Díky jejím nejmodernějším přístrojům budou čeští studenti žádanými specialisty na vývoj těch nejmodernějších elektrosoučástek včetně tolik žádaných mikročipů.
Obor mikroelektroniky zaznamenal za poslední desítky let obrovský pokrok. Tranzistor je známý od roku 1958 a i dnes se jedná o základní součástku moderních integrovaných obvodů, jako jsou různé procesory nebo paměti. Jenže jak upozorňuje Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky, zatímco v roce 1981 byly výkřikem techniky stovky tisíc tranzistorů v mikroprocesorech pro počítače, dnes dokážou vývojáři integrovat desítky miliard těchto součástek na ploše velké jako náš nehet. Čip se vyrábí vrstva po vrstvě, na každé jsou miliardy součástek. "Aby řádně fungoval, nelze udělat ani jednu chybu," upozorňuje Jakovenko.
Jelikož součástky čipů umí lidé dělat stále menší a menší, spotřebují méně energie, a proto celý systém může být složitější a zároveň pracovat rychleji. To stále a velmi rychle zdokonaluje vyvíjenou elektroniku. Nanolab na Fakultě elektrotechniky má mladé Čechy udržet v popředí tohoto překotného vývoje.
"V průmyslu je velký nedostatek takto vzdělaných odborníků a my jsme schopní je dodat," říká Jan Voves, vedoucí Nanolabu a docent katedry mikroelektroniky. "O náš obor je mezi studenty celkem zájem," pochvaluje si s tím, že v posledních letech se jim daří přilákat i dívky.
"Měla jsem vždycky ráda matematiku a tuto fakultu jsem znala jako velmi praktickou školu, jejíž studenti absolutně nemají problém s uplatněním. To mě hodně lákalo," vysvětluje jedna z nich, Karolína Veselá. V Nanolabu spolupracuje s Janou Zimanovou, pro niž byl obor elektronika jasná volba - studovali ho otec i starší bratr, navíc ji vždy bavila fyzika a chemie.
Fakulta je známá právě svým blízkým sepětím s prací. Jak zdůrazňuje děkan Petr Páta, Fakulta elektrotechnická má obrat miliardu korun, přičemž polovinu si vydělají volnou soutěží, v níž se utkávají s kolegy z celé Evropy.
Podívejte se na fotoreportáž:
