Obrazem: Tady připravují mladé vývojáře čipů. Nahlédněte do zásadního oboru dneška

Pohled do nově otevřeného Nanolabu, moderního pracoviště na vývoj polovodičových čipů.
Fakulta elektrotechnická ČVUT v pražských Dejvicích. Nad vchodem vás vítá skulptura připomínající dobu svého vzniku - přelom 50. a 60. let. Uvnitř ale najdeme i ta nejmodernější pracoviště.
Nově jím je v podzemí fakulty ukrytá Laboratoř pro nanoelektrické technologie, zkráceně Nanolab.
Jejím vedoucím je docent katedry mikroelektroniky Jan Voves. Jak říká, jejich pracoviště limituje poloha v zastavěném širším centru Prahy.
Popisuje, jak z jedné malé místnosti vzniklo celé moderní centrum. Nacházíme se v takzvané laboratoři čistých prostor, která splňuje vysokou třídu čistoty. Vchází se do ní přechodovou komorou, kdy se nejprve musí zavřít dveře, z nichž přicházíte, a pak teprve otevřít ty vstupní, vedoucí do čistých prostor.
Foto: Jakub Plíhal
Jakub Plíhal Zuzana Hronová Jakub Plíhal, Zuzana Hronová
29. 1. 2022 11:57
Svět se potýká s kritickým nedostatkem polovodičových čipů, které jsou dnes potřeba do nejrůznějších výrobků od mobilů po auta. Fakulta elektrotechnická ČVUT vychovává generaci žádaných odborníků na vývoj mikročipů a dalších elektronických součástek. Pomoci jim v tom má právě otevřený Nanolab, moderní laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.

V posledním roce je kritický nedostatek čipů pro automobilový průmysl, pro výrobu mobilních telefonů i v dalších odvětvích. Čtvrtinu všech čipů vyrobí na Tchaj-wanu, v celé Asii je to dokonce 80 procent světové produkce. Nicméně i Česko má své výrobce polovodičů, jako je bývalá Tesla Rožnov, v jejímž areálu sídlí nadnárodní společnost ON Semiconductor, nebo podnik ČKD Polovodiče. Navíc čipy musí někdo navrhnout a vyvinout, v tom zase mají velké zkušenosti evropští experti včetně pražské Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Zdejší katedra mikroelektroniky vychovává mladou generaci odborníků na návrhy integrovaných obvodů od jednotlivých čipů až po celé systémy, které se nepoužívají jen při výrobě automobilů, ale třeba i v solární energii či kosmickém výzkumu. Katedra také vzdělává specialisty na vývoj senzorů, tištěnou elektroniku, kdy se namísto tiskařských barev tiskne tekutými funkčními materiály, na vývoj flexibilních obvodů, které se vyrábějí z pružného plastového materiálu, nebo odborníky na optická vlákna známá z telekomunikací, jež přenášejí signál pomocí světla mnohem účinněji než klasické elektrické kabely s kovovými vodiči.

Fakulta nyní investovala 40 milionů korun především z evropských peněz do výstavby a vybavení Laboratoře pro nanoelektrické technologie, označované jako Nanolab. Ta po testovacím provozu nyní začala fungovat naplno. Díky jejím nejmodernějším přístrojům budou čeští studenti žádanými specialisty na vývoj těch nejmodernějších elektrosoučástek včetně tolik žádaných mikročipů.

Obor mikroelektroniky zaznamenal za poslední desítky let obrovský pokrok. Tranzistor je známý od roku 1958 a i dnes se jedná o základní součástku moderních integrovaných obvodů, jako jsou různé procesory nebo paměti. Jenže jak upozorňuje Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky, zatímco v roce 1981 byly výkřikem techniky stovky tisíc tranzistorů v mikroprocesorech pro počítače, dnes dokážou vývojáři integrovat desítky miliard těchto součástek na ploše velké jako náš nehet. Čip se vyrábí vrstva po vrstvě, na každé jsou miliardy součástek. "Aby řádně fungoval, nelze udělat ani jednu chybu," upozorňuje Jakovenko.

Jelikož součástky čipů umí lidé dělat stále menší a menší, spotřebují méně energie, a proto celý systém může být složitější a zároveň pracovat rychleji. To stále a velmi rychle zdokonaluje vyvíjenou elektroniku. Nanolab na Fakultě elektrotechniky má mladé Čechy udržet v popředí tohoto překotného vývoje.

"V průmyslu je velký nedostatek takto vzdělaných odborníků a my jsme schopní je dodat," říká Jan Voves, vedoucí Nanolabu a docent katedry mikroelektroniky.  "O náš obor je mezi studenty celkem zájem," pochvaluje si s tím, že v posledních letech se jim daří přilákat i dívky.

"Měla jsem vždycky ráda matematiku a tuto fakultu jsem znala jako velmi praktickou školu, jejíž studenti absolutně nemají problém s uplatněním. To mě hodně lákalo," vysvětluje jedna z nich, Karolína Veselá. V Nanolabu spolupracuje s Janou Zimanovou, pro niž byl obor elektronika jasná volba - studovali ho otec i starší bratr, navíc ji vždy bavila fyzika a chemie.

Fakulta je známá právě svým blízkým sepětím s prací. Jak zdůrazňuje děkan Petr Páta, Fakulta elektrotechnická má obrat miliardu korun, přičemž polovinu si vydělají volnou soutěží, v níž se utkávají s kolegy z celé Evropy.

Podívejte se na fotoreportáž:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy