Praha - V podílu hrubého domácího produktu, který putuje do zdravotnictví, je Česko se svými zhruba osmi procenty pod evropským průměrem. Recepty, jak do systému dostat více peněz, se u jednotlivých politických stran liší.
Vládnoucí ČSSD odmítá, aby lidé za péči cokoli dopláceli z vlastních kapes. "Sociální demokracie je jednoznačně proti zavedení nadstandardů ve zdravotní péči. Jsme přesvědčení, že do zdravotnictví lze dostat finanční prostředky jiným způsobem," uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová v předvolební debatě, kterou uspořádalo Aktuálně.cz ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Ostatní strany, s výjimkou komunistů, se však nadstandardům, tedy možnosti si za některé zdravotní služby připlatit, nebrání.
"V našem programu je jednoznačný požadavek na to, aby existovalo individuální, na míru šité pojištění nebo připojištění, které umožní těm, kteří chtějí, aby do systému vsunuli další prostředky," uvedl za ODS lékař a někdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda. Nadstandardy podle něj pomohou i chudým - na péči o ně zbude v rozpočtu víc peněz, protože stát nebude muset platit všechno sám.
"Peníze potom do systému plynou od zdravých lidí, kterých je přece jen zřetelně více než nemocných, od nichž nelze vybrat příliš mnoho," dodal na obhajobu nadstandardů také bývalý ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger.
Ten v roce 2012 v ministerském křesle nadstandardy prosadil, Ústavní soud je ale krátce na to z formálních důvodů zrušil. Politici se k nim od té doby zatím nevrátili. Když chce tedy pacient například voperovat do oka lepší čočku, musí zaplatit celý zákrok, nemůže jen doplatit rozdíl v ceně materiálu. V praxi se to ale obchází.
Nadstandardy by umožnil i Adam Vojtěch, který je odborníkem na zdravotnictví v koaličním hnutí ANO. Peníze by ale chtěl ušetřit také změnami ve struktuře nemocnic. Ty, které nedosahují tak dobrých výsledků, by se podle něj měly přeorientovat třeba na ambulantní péči či takzvanou jednodenní chirurgii. "Nemůžeme u nás mít 150 malých Motolů," podotkl.
Odmítl také, že by hnutí ANO a jeho šéf Andrej Babiš, který sám v oboru podniká, chtěli české zdravotnictví privatizovat. Reagoval tím na slova Tesky Arnoštové, která zdůraznila, že sociální demokracie privatizaci nemocnic nepřipustí.
"Jsem přesvědčená, že volný trh do zdravotnictví nepatří, protože lidé nemohou za to, že jsou nemocní," uvedla s tím, že strana naopak chce zřídit páteřní síť veřejných nemocnic, což slibovala už při vzniku vlády. Zákon se jí ale prosadit nepodařilo.
Stejně to dopadlo s automatickou valorizací plateb za státní pojištěnce. Navyšování toho, co stát odvede například za děti, studenty, nezaměstnané či důchodce, by se tak odvíjelo od vývoje ekonomiky. Dnes jde o čistě politické rozhodnutí. "Je potřeba automatickou valorizaci, která bude navázána na ekonomické parametry této země, dokončit. To přinese určitou stabilitu," myslí si lékař a lidovecký expert na zdravotnictví Vít Kaňkovský.
Dodal ale, že je potřeba najít i jiné zdroje. "Navrhujeme, aby se část daňových výnosů z tabáku a alkoholu dala do zdravotnictví. Jednak do preventivních programů a pak do inovativních technologií," uvedl Kaňkovský.
Zástupci politických stran se v debatě věnovali právě i financování nových léků a léčebných metod a také tomu, jak efektivně měřit kvalitu poskytované péče v jednotlivých zařízeních.
