Výpočtu ministerstva zdravotnictví, které jejich požadavky vyčíslilo až na 53 miliard korun ročně, Kubek nevěří. Sám ale jinou částku neuvedl. "Práce zdravotníků je nedílnou, a řekl bych nejdůležitější, součástí zdravotní péče. Pokud nejsou peníze na uhrazení zdravotní péče v reálných cenách, tak je třeba hledat řešení," řekl.
Na zdravotní pojištění platí zaměstnavatel devět procent hrubé mzdy zaměstnance, zaměstnanec další 4,5 procenta a živnostník či lidé bez příjmů minimálně 2551,50 koruny měsíčně. Za státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané či seniory, odvádí stát 2085 korun. Podle Kubka může stát platbu za státní pojištěnce navýšit, je to na rozhodnutí politiků.
"Je to i diskuse o sazbách veřejného zdravotního pojištění, protože ty se stanovily před více než 30 lety v době, kdy jsme měly úplně jinou populaci. Naše stárnoucí populace vyžaduje mnohem více zdravotní péče. Ta je mnohem nákladnější, protože se používají úplně jiné léčebné metody," doplnil.
Garance minimální odměny zdravotníků byla součástí dohody z loňského prosince, která ukončila protesty lékařů. Ministerstvo navrhuje pro lékaře absolventa bez praxe garantovanou odměnu 1,5 násobek průměrné mzdy, tedy asi 65 tisíc korun, u lékaře s dokončeným vzděláním a deseti lety praxe téměř 109 tisíc korun a s 30 lety praxe 130 tisíc korun, což by odpovídalo trojnásobku průměrné mzdy.
Od nich by se odvíjela i odměna nelékařských pracovníků nemocnic. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR v tiskové zprávě po jednání uvedl, že jeho požadavek je minimální tarifní plat zdravotní sestry ve výši průměrné mzdy. Loni vyjednané zvýšení podle jeho předsedkyně Dagmar Žitníkové všechny sestry nedostaly, návrh ministerstva by pro některé mohl znamenat snížení pro nejzkušenější pracovnice až o 2700 korun.
Také Česká lékařská komora návrh ministerstva odmítá, Kubek ho označil za "mrtvý". "My jsme ochotní srovnávat příjmy zdravotníků s průměrnou mzdou před dvěma lety, ale nejsme ochotni přistoupit na to, že do základních příjmů zdravotníků bude zahrnuto určité množství přesčasové práce," dodal Kubek.
Podle náměstka zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) ale právě tohle obsahuje takzvané Hegerovo memorandum, dohoda z roku 2011, na níž se obě strany dohodly už v prosinci. Rozdíl je podle ministerstva zdravotnictví podle délky praxe a stupně vzdělání zhruba 13 tisíc až 31 tisíc korun měsíčně.
Příští rok by měly být příjmy veřejného zdravotního pojištění podle analýzy pojišťoven 515,6 miliardy korun, meziročně o 4,15 procenta vyšší. Ministerstvo tak nabízí na platy zdravotníků v nemocnicích nárůst o necelé procento nákladů celého systému. S navýšením plateb za státní pojištěnce, které se od letošního roku řídí automatickou valorizací podle vývoje ekonomiky, ministerstvo nepočítá.
"Dohodli jsme se na dalším jednání na konci srpna, kdy budou jasné predikce hospodaření a kdy budeme přesně vědět, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění," řekl novinářům ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Podle jeho náměstka Pláteníka se řeší technické parametry výpočtu násobků průměrné mzdy.
"Když uvidíme, že ta jednání nikam nevedou, tak budeme muset zvolit jiné metody vyjednávání," dodal prezident České lékařské komory s tím, že nejlepší protest lékařů je ten, který se ani nemusí konat. "Byl bych rád, aby si druhá strana pamatovala na situaci z konce loňského roku a abychom se něčemu takovému vyhnuli," dodal.
