"Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017," řekl náměstek ředitele národního parku Jan Kozel.
Loni NP Šumava vytěžil 260 000 krychlových metrů dřeva. V průměru lesníci počítají jeden krychlový metr jako jeden strom. Nejvíce se na Šumavě těžilo po orkánu Kyrill, který území zasáhl v roce 2007. V souvislosti s jeho následky park vytěžil 1,1 milionu krychlových metrů dřeva.
"Další více než milion metrů krychlových odumřelo při kůrovcové gradaci v bezzásahových oblastech," uvedl Dvořák.
Během sledovaného období od roku 1996 šumavský národní park většinou těžil nahodile, což znamená, že kácel poškozené stromy. Nahodilá těžba za posledních 23 let tvořila 82 procent z celkového objemu poraženého dřeva. Zbytek tvořila plánovaná těžba.
Šumavský národní park připravuje návrh nového rozdělení do zón. Podle něj by měla bezzásahové území tvořit plocha více než 27 procent rozlohy parku. "Šumavské lesy opravdu nikdy nebyly, nejsou a troufám si tvrdit, že ani nebudou v ohrožení. Tento trend nezmění ani navrhovaná nová zonace," uvedl ředitel parku Pavel Hubený.
