reklama
 
 

Na ministerstvu zdravotnictví opakovaně utrácejí stamiliony za registry

6. 6. 2014 13:20
Ministerstvo zdravotnictví už poněkolikáté vypisuje tendr za sto milionů. Za tyto peníze poptává databanky s údaji o pacientech, které by byly propojeny se základními registry obyvatelstva. Databanky přesto mezi sebou stále nekomunikují.

Článek vyšel v sesterském deníku Insider, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.

Praha - Za stejné peníze by se daly operovat dva tisíce pacientů se slepým střevem. Nebo udržet roční provoz malé polikliniky v okresním městě. Místo toho se rozhodlo vedení ministerstva zdravotnictví poslat padesát milionů jinam: na databanky s údaji o pacientech.

Jenomže neuplynuly ani tři roky a ministerstvo musí registry poptávat znovu. Tentokrát je ale cena mnohem vyšší. Za 59 registrů, ve kterých se budou ukládat i ty nejcitlivější informace o pacientech, zaplatí nově sto milionů korun. Vyplývá to ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce, jejíž první kolo skončilo v březnu letošního roku. Proč?

Všechno to začalo už za vlády bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Vláda Mirka Topolánka v roce 2008 přijala usnesení, podle kterého už nestačí mít jen obyčejné pacientské databanky.

Registry, do kterých se celá desetiletí zadávají informace o úrazech, infekcích, pohlavních chorobách nebo drogově závislých, musí nově umět i jiné věci. Třeba komunikovat s centrálním registrem obyvatel. Tak, aby byly statistiky úplné. Ministerstvo zdravotnictví proto začalo vypisovat zakázky.

Ředitel odboru informatiky ministerstva zdravotnictví Fares Shima zadal během let 2009, 2010 a 2011 nejméně tři menší zakázky, které měly registry vylepšit. Ministerstvo za ně dalo necelých padesát milionů korun. Všechny je Shima zadal bez soutěže – v neveřejném řízení je získala firma ICZ.

Každý registr funguje jinak

"Společnost už dříve registry spravovala a je také nositelem majetkových autorských práv," vysvětlilo tehdy ministerstvo zdravotnictví, proč se soutěž nekonala.

Dalších 99,25 milionu poslalo ministerstvo firmě za to, že evidence spojí s centrálním registrem obyvatelstva. To bylo na konci roku 2012.

Jenomže registry očekávání nesplnily. Každý funguje jinak. "Mnohdy se liší použitými technologiemi a nástroji. Důsledkem toho je neefektivní sběr dat s duplicitním ukládáním některých údajů do jednotlivých registrů, čímž může docházet k nepřesnostem, časové prodlevě a neúplnému vykazování," píše znovu Fares Shima v zadávací dokumentaci k novému tendru, tentokrát na sto milionů korun.

Přiznává také, že databanky stále nekomunikují s další veřejnou správou. Sto milionů, které na to před dvěma lety putovaly, stačilo jen na pilotní provoz sedmi vybraných registrů.

"Bylo sice zpracováno, jakým způsobem by měly být jednotlivé registry napojeny na ty základní, ale jen u sedmi z nich. Do stejného modelu by se teď mělo naroubovat všech 59 registrů," potvrzuje také Jiří Haase, který má na ministerstvu zdravotnictví na starosti elektronizaci zdravotnictví.

Kritikům se proto postup ministerstva nelíbí. Úřad podle nich jen vyhazuje peníze.

Plýtvání penězi

"Řešení ministerstva mi přijde v dnešní době hodně svérázné," komentuje postup jeden z bývalých informatiků úřadu, který si nepřál zveřejnit jméno. O tom, že mají být zdravotní registry napojeny na ty centrální, ví podle něj ministerstvo dlouho. Mohlo se s tím dávno vypořádat.

Podobně se vyjádřila také lékařka a nezávislá senátorka Alena Dernerová. "Jde o nehorázné plýtvání. Ministerstvo navíc stále počítá s miliony na některé registry, které smetl ze stolu Ústavní soud na naši žádost," poukazuje Dernerová na to, že vedení resortu nevyjmulo ze seznamu databank ani registr zdravotních pracovníků.

Podle mluvčího Úřadu na ochranu osobních údajů Davida Pavláta navíc ministerstvo zdravotnictví utrácí, aniž by nejprve pořádně vyřešilo ochranu nejcitlivějších dat pacientů. Ochránci dat totiž byli podle něj osloveni jen ve věci dvou vzorových registrů – onkologického registru a registru reprodukčního zdraví. "O celkové koncepci uváděných 59 registrů nám není nic známo," řekl.

Samotné vedení ministerstva ale kritiku odmítá. Evidence pacientů podle něj vznikaly u různých správců – dodavateli byly například společnosti HP, Stapro, eFractal, ICZ, Unicorn, Deltax, Pike nebo Telefónica O2. Současným požadavkům proto některé systémy nevyhovují.

Podle Farese Shimy ale přijdou nové registry ještě poměrně levně. "Právě proto, že chceme navazovat na stávající projekty, jsme schopni se dostat na částky ve stovkách milionů korun," zhodnotil Shima.

Společnost ICZ, která většinu registrů doposud spravovala, považuje pravidelnou obnovu systémů za potřebnou. "Svět informačních technologií se dynamicky rozvíjí a s ním narůstá i spektrum možností, které příslušné systémy nabízejí. Tyto nové možnosti (a z nich vyplývající požadavky) pochopitelně přesahují technické schopnosti stávajících systémů – čímž logicky vzniká potřeba jejich zásadní obnovy," vysvětlil už dříve Jiří Šťastný z ICZ. Společnost se podle něj do nového tendru za sto milionů přihlásila a dostala se do užšího výběru.

autor: Veronika Rodriguez | 6. 6. 2014 13:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama