Domácí ventilátor by stál statisíce. Stát dá radši miliony

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
30. 5. 2014 5:30
Česko nezaplatí pacientům s poruchou míchy domácí plicní ventilaci za stovky tisíc korun, aby ušetřilo. Místo toho je nechává v nemocnici a za pobyt platí miliony.
Příjem v havlíčkobrodské nemocnici.
Příjem v havlíčkobrodské nemocnici. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Mnohé země si všimly jednoduché rovnice: zaplatí-li pacientům domácí plicní ventilaci, místo aby je nechaly ležet v nemocnicích, vydělají na tom. Nejenže je domácí ošetřování levnější, pacienti navíc mohou začít pracovat. Platí tak daně i pojištění a nejsou závislí na dávkách od státu.

Česko ale mezi tyto státy nepatří. Zatímco jinde v Evropě má podle statistik Eurovent survey domácí plicní ventilaci průměrně sedm pacientů na sto tisíc obyvatel, a ve Francii je to dokonce sedmnáct pacientů, v tuzemsku má takové štěstí sotva jeden pacient ze sta tisíc lidí.

"Jsme na chvostu Evropy," potvrzuje primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení jindřichohradecké nemocnice Vít Lorenc. Důvod? Vedení resortu a zdravotní pojišťovny chtějí ušetřit.

Lékaři: Doma je to devatenáctkrát levnější

Pronájem jednoho přístroje je totiž drahý. Stojí 112 tisíc korun na rok. "Další peníze padnou za domácí ošetřování, léky, převoz pacienta a pomůcky,“ doplňuje Lorenc. Jeden klient tak pojišťovny přijde na 388 až 844 tisíc korun ročně.

Jenomže právě tady je podle Lorence Česko krátkozraké. Místo aby úředníci pustili pacienta domů, hradí mu pojišťovny pobyt v nemocnici, který je paradoxně daleko nákladnější. "A to až devatenáctkrát," upozorňuje lékař.

Lidé, kteří potřebují k přežití plicní ventilaci, totiž leží na nejdražších odděleních vůbec - na ARO. Stejně dlouhé stonání tak pojišťovny vyjde až na 7,6 milionu korun. V loňském roce takto v nemocnicích ošetřovali 108 pacientů. Na domácím ventilátoru bylo 90 lidí.

Kdo je doma, může pracovat a platit daně

O další peníze stát přichází kvůli tomu, že lidé ve špitále nemohou pracovat. "Zatímco v nemocnici jsou pacienti ekonomicky pasivní, v domácím ošetřování mohou vykonávat fyzicky méně náročná zaměstnání - například účetnictví," upozorňuje primářka Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče pražského Motola Jarmila Drábková.

Podle Tomáše Doležala ze společnosti iHeta, která se věnuje ekonomice ve zdravotnictví, jde o typickou ukázku toho, že se Česko na léčení nedívá jako na celek.

"Nikdo nepočítá, jaké přinese léčba nepřímé celospolečenské náklady, zkoumá se jen prvotní útrata," říká.

VZP: Seriózní data chybí

Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek připouští, že pokud stojí domácí ošetřování stovky tisíc korun a nemocniční péče miliony, bylo by logické platit levnější variantu.

Jenomže podle ředitele pro zdravotní péči jeho pojišťovny Petra Hoňka nejsou čísla přesvědčivá. Podmínky, za jakých může pacientovi ošetřující lékař přístroj doporučit, jsou navíc vágní.

"O dalším rozšíření se můžeme bavit teprve tehdy, až nám někdo předloží konkrétní podmínky a opravdu seriózní kalkulaci. My žádná taková data nemáme," řekl Honěk.

Bez požehnání pojišťovny a také speciální komise pod ministerstvem zdravotnictví přitom pacient domácí ventilátor nedostane. Musel by si přístroj koupit sám ze svého.

Poranění míchy či plicní fibróza

Plicní ventilátory potřebují podle primářky Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče pražského Motola Jarmily Drábkové pacienti, kteří utrpěli zranění míchy nebo kteří mají vážná neurologická či plicní onemocnění, například plicní fibrózu nebo abnormality hrudního koše.

V současnosti je takových lidí v Česku kolem dvou stovek. Nejstarší pacient, který je v domácím ošetřování, má 86 let, nejmladší teprve dva roky.

 

Právě se děje

Další zprávy