Šéf Cermatu: Na elektronické přijímačky si ještě počkáme

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová, Adéla Skoupá
25. 4. 2015 19:35
Na školách není dostatek počítačů, dovybavení by stálo stamiliony, říká Jiří Zíka.
Jiří Zíka.
Jiří Zíka. | Foto: Martin Svozílek

Praha - Přes padesát tisíc dětí si před týdnem poprvé vyzkoušelo jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Zatím ale jen na nečisto. Pokud však poslanci schválí zákon, který prosazuje ministr školství Marcel Chládek, budou moci v příštích letech po jednotném testování sáhnout ředitelé všech středních škol v republice.

Testy připravuje ministerská organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, která má na starosti i organizaci státních maturit. Pilotní projekt přijde každoročně na cca 7,5 milionu korun, v přepočtu to však vychází na osmdesát korun na jeden test. Že by se ale v brzké době přesunuly testy z papíru do počítačů, není reálné, říká v rozhovoru šéf Centra Jiří Zíka. Dovybavení by stálo stamiliony a hrozí výrazný nárůst žádostí o přezkum zkoušek.

Aktuálně.cz: Co se dá nyní z výsledků pilotního testování žáků vyčíst?

Jiří Zíka: Většina informací ještě vyžaduje detailnější zkoumání. Výsledky ale ukazují, že testy žáky dobře rozlišují. Další věc je, že se celá skupina dnešních žáků devátých tříd dost významně rozděluje do tří skupin - skupina zájemců o gymnázia, o střední odborné školy a o střední odborná učiliště. Průměrná úspěšnost uchazečů o gymnázia a o učiliště se od sebe liší řádově o dvacet procent, tedy docela významně.

Jak je tedy podle výsledků přijímacích zkoušek hodnotíte?

Jasné je, že zejména v matematice není skóre dobré. Chybí schopnost praktické aplikace výsledku, tedy pochopení příkladu nebo jevu. Kupříkladu na otázku, která měla vést k výpočtu ceny večeře, uchazeči bez bázně a hany odpovídali, že stála čtrnáct korun. Někteří dokonce milion čtyři sta. Praktický pojem o tom, co může stát večeře, zřejmě vůbec nemají a je jim to úplně jedno. Klidně odevzdají takové řešení, aniž by použili selský rozum.

Výsledky testování ukazují, že matematické dovednosti jsou lepší u páťáků než u deváťáků a u češtiny je tendence opačná – výsledky se s věkem zlepšují. Čím si to vysvětlujete?

Bude potřeba rozebrat po jednotlivých úlohách, jaký vliv mají další čtyři roky základní školy na některé dovednosti. Může to být nastavením, neměli jsme od vyhlášení pilotního projektu možnost tak rozsáhlé pilotáže, abychom populaci zmapovali přesněji. Nicméně, testy jsou konstruované na to, co by měli žáci znát, ne na to, co skutečně znají.

Nejsem příznivcem cut off score (minimální hranice úspěšnosti pozn. red.) u přijímacích zkoušek. Hodí se jako kritérium v případě, kdy jde o takzvané ověřovací testy. Pak má být postaven tak, aby řekl: Teď už žák neví to, co by měl vědět. My děláme takzvané rozřazovací testy. Jsou postavené tak, aby měly lehké otázky, na něž odpovědí skoro všichni, ale také tak těžké otázky, aby na ně odpověděli jen ti, kteří jsou opravdu dobří.

Mohli by podle výsledků testů ředitelé upravit výuku matematiky nebo češtiny?

Určitě. Stát by dostal informaci o základních školách. Ty by pak také samy věděly, jak jsou jejich žáci skutečně připraveni. Každý učitel dnes známkuje jinak. V rámci přijímacího řízení jsou jedním z mála kritérií známky ze základní školy. Není to ale zcela relevantní. V loňském roce jsme dělali přijímací zkoušky na jedno gymnázium na Moravě a zjistili jsme, že rozdíl mezi známkou, kterou by uchazeči dostali z našeho testu, a známkou ze základní školy jsou dva stupně. Základní škola známkuje své absolventy, promiňte ten výraz, jako zboží. Ona je potřebuje prodat. Jednotné testy vedou také k objektivizaci hodnoticích kritérií.

Původně přeci ministr Chládek chtěl, aby byla jedna hranice. Byl to jeden z důvodů, proč se ty přijímačky zaváděly v této podobě. Nakonec tedy nebude hranice stanovená.

Ne. Jsem tomu upřímně rád. Protože cut off score nepovažuji za nejlepší řešení. Domnívám se, že docela dobrý a úplně stejný dopad má informace, jak úspěšného žáka přijal ředitel školy jako posledního.

Jako rodič dítěte, které se chystá na střední školu, bych se díval na to, jakou úspěšnost má poslední přijatý žák na dané škole. Jestliže je škola, kde byl poslední přijat s úspěšností 33 %, a vedle toho škola, kde měl 60% úspěšnost, tak vím, že ta škola přijímá žáky kvalitní.

Nepoznáme, jestli žák zvládne maturitu

Pokud se nakonec nebude pevně stanovovat hranice úspěšnosti a k tomu si mohou ředitelé doplnit přijímačky svými kritérii, tak v čem jsou přijímací zkoušky lepší než systém, který tady byl doteď?

Minimálně budou přijímací zkoušky povinné. Pokud budou navíc i centrálně zadávané, bude to další výhoda. Výsledky budou pro všechny srovnatelné. Je pro mne obtížně přijatelné, aby jen testy regulovaly počet přijímaných žáků. Ředitelé by měli mít pravomoc k tomu, aby si řídili školu. Ne jenom výsledky uchazečů, ale také třeba financování školy rozhoduje o tom, kolik lidí může přijmout.

Jak tedy mají ředitelé vaši roli v přijímačkách chápat?

Nenutíme kritéria, poskytujeme informaci, jací uchazeči se na jeho školu hlásí. A oni nechť se rozhodnou, jestli na to mají peníze nebo pedagogický sbor a další podmínky.

Jsou testy schopné odhalit, jestli žák maturitu zvládne?

Z jednoho testu se nedá usoudit, jestli udělá maturitu. Dá se usoudit, že dobře zvládl základní školu. Podstatnější dopad a vliv toho centrálně zadávaného testu je, že nastavuje jistou hranici a motivaci pro základní školy. Dnes se všichni dostanou na nějakou školu bez toho, aby se učili. Na školách je dostatek míst.

Ředitelé a učitele základních škol si stěžují, že se celé druhé pololetí deváté třídy v podstatě neučí. Žáci nemají důvod - přijímačky buď nejsou, nebo je snadné dostat se na školu. Už v letošním roce jsme měli pozitivní signál, že školy začaly v tomto směru pracovat aktivněji. Rodiče i žáci měli zájem na tom, aby se dobře připravili. Také proto, že testy jsou z velké části postavené na otevřených otázkách.

V posledních letech se hodně testovalo uzavřenými úlohami. V přípravě byl tedy rozdíl?

Zaškrtávací způsob je technologicky jednodušší, levnější, rychlejší. Ale vede to i k tomu, že základní školy jsou vystaveny tlaku, aby žáky učily spíše strategii řešení testů, a ne látku jako takovou. Když není stanoven rozsah látky, některé komerční společnosti si navíc zkonstruují test a rodiče pak platí drahé testy a kurzy. Je to komerce, těžko proti tomu něco mít, ale považuji to za nemorální.

Ve Sněmovně je teď návrh, že by si ředitelé i nadále mohli místo vašich zkoušek kupovat testy od soukromých společností. Není tím ta plánovaná jednotnost ohrožená?

Pokud návrh projde, tak jednotnost není dosažitelná. Aby to mělo vůbec nějaký smysl, tak by muselo být přesně dán rozsah látky a nějaké procento otevřených otázek. Pokud by to tak nebylo, tak jsou výsledky naprosto nesrovnatelné.

Některým ředitelům škol přijímačky z češtiny a matematiky nestačí a zjišťují například i obecné studijní předpoklady pomocí testů společnosti Scio. Neplánujete sadu testů o podobnou zkoušku doplnit?

Naše testy dokážou dát tuto odpověď také. Protože test studijních předpokladů není nic jiného než test inteligence. Pokud má ředitel pocit, že mu takový test může vypovědět o žácích něco víc, není důvod, proč by ho nevyužil.

Elektronické přijímačky by vytvořily handicap

Dá se očekávat, že se v budoucnu přejde k elektronické podobě přijímaček?

To je citlivé téma. Proti širší aplikaci digitálních testování jsou minimálně dva argumenty. Většina lidí například říká, že to bude levnější. Nikdo si ale neuvědomuje, že na to, aby se jakákoli certifikační zkouška dělala, musí mít všichni stejné podmínky. Jak je ale zajistit, když nemáme dostatek počítačů na školách? Budeme dělat variantní testy? Ale co se stane, když matka Marušky řekne: Maruška je chytřejší než Pepík a Pepík test udělal a Maruška ne, protože dělala jinou variantu? Kdo bude pak u žádosti o odvolání rozhodovat, jestli ten test byl srovnatelný? Není tu žádná instituce, musel by soud. Nedovedu si představit to množství kauz. Za standardní situace máme dnes zhruba tři tisíce žádostí o přezkum. Tady by jich mohlo být deset patnáct tisíc. Soudy by to rozhodovaly tři čtyři roky.

Kolik by podle vás dovybavení škol stálo?

Podle mých odhadů kolem 400 až 450 milionů. Málokdo si ale uvědomuje, že když dělám test, tak musí být počítač provozuschopný, a když selže, tak musím mít náhradní. Anebo technika nebo servisní firmu, která do půl hodiny ten počítač opraví nebo nahradí. A to jsou další stamiliony v rámci celého školství.

Jaký je ten druhý argument proti elektronizaci?

Myslím, že skoro všichni se mnou budou souhlasit, že by se mělo zkoušet tak, jak se učí. Převážně se učí metodou tužka, papír a nelze říct, že by všichni žáci měli stejné dovednosti obsluhy počítače. Pak takové testování vytváří handicap pro ty, kteří nemají přístup k počítačové technice.

Kde se ten handicap může projevit?

Typickým příkladem jsou například konstrukční úlohy v matematice. Kdybych chtěl testovat na počítači konstrukční úlohu, tak mi nezbývá nic jiného než využít nějaký konstrukční program. Kdo z dnešních maturantů to ovládá? Možná studenti nějakých architektonicky a technicky orientovaných škol, ale ostatní vůbec ne. V takovém případě testujeme úplně jiné dovednosti. Stejně tak psaní vzorců ve Wordu. Kdo to umí? Písemná práce – kdo umí psát všemi deseti?

 

Právě se děje

před 30 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy