Praha - Jednotné přijímací zkoušky na střední školy začnou platit od roku 2016. O rok dříve už si je budou moci vyzkoušet žáci těch škol, které se dobrovolně přihlásí do pilotního testování.
Podrobnosti představil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek (ČSSD) na tiskové konferenci.
Zkoušky budou probíhat na všech středních školách, tedy i soukromých a církevních. Organizovat je bude Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat).
Náklady na pilotní testování by měly být zhruba sedm milionů korun, za ostrého provozu by pak měly zkoušky přijít na deset milionů ročně, řekl ministr. "Tyto náklady jsou výrazně nižší než náklady na státní maturitu. Dostáváme se i pod hranici nákladů soukromých subjektů, protože to budeme dělat ve velkém," poznamenal.
Testovat se budou znalosti z češtiny a matematiky. "Ostatní necháme v kompetenci jednotlivých škol," řekl Chládek. Školy si také budou moci zvýšit obtížnost.
Podle Chládka je nezbytné stanovit určitou minimální hranici znalostí pro vstup na střední školu s maturitou. Vzhledem k převisu nabídky totiž řada středních škol včetně gymnázií v současné době žádné přijímací zkoušky nedělá a studenty přijímá na základě jiných kritérií.
"Jediný test (bez možnosti opakování) ministra Chládka tedy rozhodne, zda dítě smí studovat obor s maturitou. Bez ohledu na jeho školní známky. Stát tedy zakáže pečlivé a svědomité mladé slečně jít na 'zdrávku' s maturitou, protože jí nejde matematika, přestože by ji ředitel zdravotní školy přijal?" reagoval na Chládkův plán expert ODS pro školství Václav Klaus mladší.
Přijímací testy se budou psát přímo na středních školách a budou přenositelné. Pokud se tedy dítě nedostane na školu, kde je velký převis uchazečů, bude moci své výsledky uplatnit na jiné škole, aniž by zkoušku muselo skládat znovu.
Základní informaci k pilotnímu testování dostanou ředitelé středních škol a další zainteresované strany do 15. září, uvedl ředitel Cermatu Jiří Zíka. Samotné testy se pak budou konat 16. dubna na víceletých gymnáziích a 20. dubna na čtyřletých oborech, přičemž náhradní termín bude 24. dubna.
"Zhruba polovina otázek v testech bude široce otevřených. Tím se eliminuje statistická úspěšnost, k níž dochází při pouhém zaškrtávání výběrem z odpovědí," řekl Zíka.
Ředitelé s jednotnými zkouškami souhlasí
Součástí úvodní informace bude sada vzorových úloh a do konce ledna by měly být zpracovány ilustrační testy pro všechny kategorie škol, tedy pro osmiletá i šestiletá gymnázia a čtyřleté maturitní obory, uvedl Zíka. Předpokládá, že se do pilotního testování zapojí zhruba polovina škol. Ministerstvo plánuje, že bude zdarma školám poskytovat nejen samotné testy, ale také databázi testových úloh určenou k procvičování.
Jednotné přijímací zkoušky chce ministerstvo zavést mimo jiné také kvůli velmi různorodé kvalitě základních škol, což vede k velkému rozdílu mezi žáky. Navíc by se tak mělo podle Chládka zamezit tomu, aby se na střední školy dostávaly děti bez studijních předpokladů, které pak propadají u maturit.
Většina ředitelů středních škol podle výsledků průzkumu, který na žádost ministerstva provedla Česká školní inspekce, se zavedením jednotných přijímaček souhlasí. Vyjádřilo se tak 61 procent ředitelů středních a tři čtvrtiny ředitelů základních škol, řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Do průzkumu se zapojilo 2745 ředitelů ZŠ a 888 jejich kolegů ze středních škol.
Ředitelé chtějí přihlížet i k prospěchu na ZŠ
Ředitelé ale vyjádřili názor, že tyto testy by neměly být jediným kritériem pro přijetí. Navíc si chtějí sami určovat hranici úspěšnosti. Povinné přijímací zkoušky na střední školy jako takové mají jednoznačnou podporu. Souhlasí s nimi 94,2 procenta ředitelů základních škol a více než tři čtvrtiny ředitelů středních škol.
Z dalších faktorů, k nimž budou při přijímacím řízení přihlížet, uvedlo 83,7 procenta středoškolských ředitelů prospěch ze základní školy. Více než polovina chce rovněž brát v úvahu umístění v olympiádách a jiných soutěžích.
Vzhledem k tomu, že ministerstvo školství do budoucna počítá s tím, že by se jednotné přijímací zkoušky skládaly elektronicky, prověřovala inspekce také vybavenost škol výpočetní technikou. Na zhruba sedmdesáti procentech škol připadají na jeden počítač maximálně dva uchazeči o studium. Za předpokladu dvou verzí za den by se tak na těchto školách stihly zkoušky během jednoho dne. Na dalších 22 procentech škol by to trvalo dva dny, přes čtyři dny by se vzhledem k nedostatku vybavení dostali na necelých třech procentech škol.
