Školy testují jednotné přijímačky, povinné mají být od září

Eliška Nová
16. 4. 2015 15:20
Podle společnosti Cermat se k letošnímu pilotnímu projektu přihlásilo 630 středních škol, což je zhruba 55 procent.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - "Smějte se na ně, povzbuzujte je," říká zástupkyně ředitele Petra Šupejová na pražském Gymnáziu Karla Sladkovského svým studentům, kteří pomáhají u přijímacích zkoušek.

Žižkovské gymnázium je jedno z pěti v Praze, které pro své osmileté studium zavedlo jednotné přijímací zkoušky. Ty chce v budoucnu zavést ministerstvo školství na všechny střední školy. "Přijde nám to spravedlivé," říká k tomu Šupejová. "Nikdo pak nemůže říct, tahle škola to měla lehčí, tahle těžší," dodává.

Ministerstvo školství plánuje uzákonit povinné přijímací zkoušky pro rok 2016. Ministr Marcel Chládek (ČSSD) věří, že příslušná novela školského zákona bude schválena nejpozději v září. Dnes ředitelé mohou na střední školy přijímat studenty i bez nich. Na zákon má pak navazovat vyhláška, která stanoví kritéria zkoušek – z jakých předmětů, jak dlouho by měly trvat nebo jestli mají být v testech otevřené či uzavřené otázky.

Ředitelé škol si pak budou moci vybrat, jestli zachovají vlastní přijímačky, které budou splňovat kritéria, nebo jestli si objednají testy od nějaké společnosti, anebo zvolí zkoušky od státu. Právě ty letos poprvé spustilo i Gymnázium Karla Sladkovského.

Do testu šla většina škol

Podle společnosti Cermat, která má jednotné přijímací zkoušky na starosti stejně jako státní maturity, se k letošnímu pilotnímu projektu přihlásilo 630 středních škol, což je zhruba 55 procent. Stejné přijímačky tak dělalo bezmála 41 tisíc dětí na čtyřleté obory. Na osmiletých gymnáziích to bylo přes deset tisíc dětí a na šestiletých něco málo přes 2 tisíce dětí.

"Trochu jsme se báli, že rodiče dostanou strach, ale naštěstí to dopadlo dobře, protože počet přihlášek je stejný jako loni. Možná i o jednu nebo dvě víc," říká k tomu Šupejová. Rodiče, kteří ve čtvrtek se svými dětmi na Gymnázium Karla Sladkovského přišli, se však většinou shodovali na tom, že pro ně jednotné přijímačky nehrály při výběru školy roli.

"Naši synové jsou kamarádi a chtěli na stejnou školu," říkají například tři maminky, které přišly k přijímačkám doprovodit svoje syny. Ty se nakonec na chodbě rozdělí, protože každý má zkoušky v jiné třídě. Další maminka se pak pro žižkovské gymnázium rozhodla proto, že už sem chodí starší dcera.

Odpadne administrativa

Jednotné přijímačky děti absolvují z češtiny a matematiky. Školy si ale mohou zvolit ještě vlastní kritéria. Některé tak mohou vypsat přijímací zkoušky po 20. dubnu ještě z dalšího předmětu. Školy si mohou nastavit i další kritéria k výběru studentů. Gymnázium Karla Sladkovského tak například zohledňuje známky ze základní školy a účast na školních olympiádách. Školám díky jednotným přijímačkám navíc odpadne následná administrativa. Zkoušky totiž vyhodnotí Cermat a zašle škole výsledky.

"Základní školy uvidí, jestli se jejich děti dostanou, nebo ne. Když se z jedné základky nebudou dostávat děti, tak je jasné, že tam není něco v pořádku," dodává ministr školství Marcel Chládek, který se na jednotné zkoušky na Gymnáziu Karla Sladkovského přišel podívat osobně.

"Když někdo neuspěje, může rozporovat řízení. My se pak musíme obrátit na magistrát, jít do archivu, najít test a tak dále. Tohle z nás teď sejme Cermat," dodává také ředitel gymnázia Ivan Neffe.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Potřebujeme evropské peníze hlavně na infrastrukturu, shodli se lídři Visegrádu

Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě.

Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné, například ty ze střední Evropy, na rozvoj infrastruktury. "Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu," řekl.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se tam 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-27 a fondu obnovy ekonomik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy