Ani po více než roce od chvíle, co Aktuálně.cz zveřejnilo výhružný dopis čínské ambasády, který tehdejšímu druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli Jaroslavu Kuberovi na novoročním obědě předal prezident Miloš Zeman, není jasné, co přesně se na schůzce obou mužů odehrálo. Kuberova rodina se dodnes domnívá, že tlak ze strany Hradu, který v souladu s přáním komunistické Číny nechtěl, aby předseda Senátu navštívil Tchaj-wan, přispěl ke Kuberově nečekané smrti na infarkt.
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář jakékoliv souvislosti rezolutně odmítal. Zároveň ale dodnes odmítá zveřejnit zápisy ze schůzek mezi Zemanem a Kuberou. A to přesto, že na ně při své obraně sám odkazoval. "Ze schůzek existují samozřejmě zápisy, ze kterých je zřejmé, co se na nich probíralo, případně jaké dokumenty na nich byly předávány. A jasně z nich plyne, že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo," ohrazoval se v prohlášení na stránkách Hradu kancléř Vratislav Mynář.
Když o zápisy požádala dle zákona o svobodném přístupu k informacím politoložka Kateřina Kňapová, nejprve jí odmítl vydat záznamy ředitel právního odboru Hradu Václav Pelikán s tím, že vůbec neexistují. Když se proti rozhodnutí Kňapová odvolala s argumentem, že o nich Mynář sám mluvil, přišlo jí další zamítnutí. Tentokrát od údajného odvolacího orgánu - samotného kancléře Mynáře.
Aktuálně.cz už ale upozornilo, že na to, žádost odmítnout, vůbec neměl Mynář zákonné právo. Už od začátku roku 2020 totiž o odvoláních proti takovým rozhodnutím Hradu rozhoduje nikoliv kancléř, ale Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který pravomoc dostal právě proto, aby odvolací orgán při svém posuzování nebyl ve střetu zájmů.
A přesně to Úřad pro ochranu osobních údajů potvrdil ve svém pondělním rozhodnutí. "K jinému výkladu nelze dle názoru Úřadu na základě stávající právní úpravy i relevantní judikatury dospět," napsal v textu, který má Aktuálně.cz k dispozici, Kňapové ÚOOÚ s tím, že Mynářovo odmítnutí je bezpředmětné. Podobně rozhodl i v případě další žádosti o informace Deníku N.
Nyní bude rozhodovat sám ÚOOÚ o tom, zda ředitel právního odboru Hradu Pelikán, tedy podřízený Mynáře, zamítl žádost oprávněně. Pakliže zjistí opak, Hradu může nařídit informace poskytnout. Jasno by mělo být do dvou týdnů.
Hamáček: jde o princip dělby moci
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý jako poslanec ve sněmovně předložil pozměňovací návrh k právě projednávané novele informačního zákona. Krom jiných změn navrhuje právě to, aby se Mynářovi pravomoc utajit informace vrátila. Redakce Hamáčka kontaktovala s dotazem, proč tak učinil a zda je to na přání Hradu. Šéf ČSSD, kterého mimo jiné Zeman loni pověřil koordinací česko-čínských vztahů, tvrdí, že "předmětná změna je navrhována ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů".
"Úřad pro ochranu osobních údajů je součástí moci výkonné, a proto není z ústavněprávního hlediska a principu dělby moci vhodné, aby byl v rámci agendy poskytování informací nadřízen některým typům státních institucí, jako jsou soudy, komory parlamentu či právě Kancelář prezidenta republiky. Cílem je nestavět úřad nad orgány moci zákonodárné, soudní a nad prezidenta republiky. Zachována samozřejmě zůstane možnost soudního přezkumu postupu zmíněných povinných subjektů při vyřizování žádostí o informace," řekl Aktuálně.cz Hamáček.
Server iRozhlas.cz loni v září informoval, že obdobnou úpravu zákona odkývalo Hamáčkovo ministerstvo vnitra potom, co o to dopisem požádal přímo kancléř Vratislav Mynář. Mezi oběma návrhy je ovšem rozdíl. Zatímco ten z dílny vnitra je zatím stále v přípravě na ministerstvu, Hamáček s pozměňovacím návrhem přichází u druhé novely, která už míří ve sněmovně do druhého čtení. Je tak větší šance, že změna, která nahrává Hradu, do voleb projde.
Experti: Návrh je nesmysl
Protikorupční organizace Rekonstrukce státu argumentaci Hamáčka kritizují. "Pro srovnání lze říct, že při řízení například o znečištění životního prostředí, porušení silničního zákona nebo předpisů o požární ochraně jakýkoliv orgán (třeba i vysoký ústavní orgán) také nebude mít žádnou specifickou výjimku, a bude o nich rozhodovat příslušný normální úřad. Řízení o přístupu k informacím v tomto ohledu není nijak odlišné. Naopak ten, kdo žádá výjimku, chce de facto pro sebe zvláštní výsadu, privilegium," píší ve stanovisku experti.
Podobně to vidí například i právník a proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Maxim Tomoszek. "Zcela absentuje zdůvodnění, proč by měla daná kompetence představovat zásah do principu dělby moci. Za prvé zde vůbec nejde o mocenské vztahy, nýbrž o systém garancí základních práv jednotlivců - v tomto směru není důvod, proč by měly mít vyjmenované instituce zvláštní postavení, protože vůbec nejde o jejich základní ústavní kompetence (zákonodárná, výkonná, soudní)," reagoval Tomoszek.
"Zadruhé si neumím představit, jak by řešení odvolání v oblasti poskytování informací Úřadem pro ochranu osobních údajů mohlo negativně ovlivnit postavení prezidentské kanceláře. Zjevně nelze argumentovat tím, že by tento negativní vliv spočíval v "nařízení povinnosti" poskytnout nějaké informace, protože to je povinnosti kanceláře prezidenta dle Listiny a navazujících zákonů," dodal Tomoszek.
A proti zapracování Hamáčkova pozměňovacího návrhu je i spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím a nynější expert na otevřenost státní správy Oldřich Kužílek. "To, co tam provádí, jde úplně mimo právo. Odvolací orgán musí být někdo jiný než ten, proti komu se jako žadatel odvolávám. Musí tam být nezávislá kontrola," vysvětlil už dříve Kužílek iRozhlasu.
