Je to zákon, o kterém se mluví už roky. Kdyby začal platit, znamenalo by to, že by lobbisté museli hlásit všechny schůzky s vysoce postavenými politickými činiteli včetně toho, jakou organizaci zastupovali a čeho konkrétně se lobbování týkalo. A schůzky by museli evidovat i sami politici.
Nyní o jeho prosazení usiluje ministerstvo spravedlnosti. Od změny si slibuje, že proces tvorby zákonů bude více transparentní a zvýší se důvěra občanů v něj. Návrh zákona už má hotový a před pár dny ho předložilo k připomínkám.
A už zaznívají první výhrady. Se zásadní připomínkou přišel kancléř Mynář. Ohradil se proti tomu, aby se zákon vztahoval i na něj. Ministerstvo v důvodové zprávě vysvětluje, že ho do zákona zařadilo, jelikož hradní kancelář připravuje prezidentovi podklady, na základě kterých může některé zákony vetovat.
"Tento argument považuje kancelář prezidenta za účelový, neodpovídající skutečnosti, neboť prezident průběh projednávání vybraných návrhů zákonů v parlamentu sleduje, a pokud je vypracováno jeho veto k zákonu, není to z podnětu kancléře, ale z podnětu prezidenta," argumentuje Mynář.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek však trvá na tom, aby se zákon na Mynáře vztahoval. "Jde o funkci, která je takzvanou vstupní branou k prezidentovi. Počítá se s tím, že na kancléře se zákon vztahovat bude," řekl Aktuálně.cz ministr.
Ministerstvo financí: Zákon by měl platit i pro prezidenta
Ještě dále chce jít ministerstvo financí. Navrhuje, aby v zákoně zůstal nejenom hradní kancléř, ale přidali se k němu také prezidentovi poradci i samotný prezident. "Stejně jako poradci členů vlády mají poradci prezidenta vliv na jeho informování a rozhodování," připomněl resort v připomínkovém řízení, že s poradci ministrů zákon počítá.
Ministerstvo dále namítá, že skutečnost, že prezident republiky není dle ústavy z výkonu své funkce odpovědný, není důvodem, proč jeho samotného do okruhu vyjmenovaných osob po boku poslanců, senátorů nebo členů vlády nezařadit. Kněžínek je však opačného názoru. "Prezident není ze své funkce odpovědný a prakticky ho nelze sankcionovat. Nedává tedy smysl, aby se na něj zákon vztahoval," řekl Kněžínek.
Zákon o lobbingu však ještě nemá konečnou podobu. "Stále je ve fázi vypořádávání připomínek, kterých se sešlo několik stovek, a může tedy ještě doznat změn," připustil ministr spravedlnosti. Například Hospodářská komora doporučuje vládě tuto podobu zákona úplně stáhnout, neboť podle ní stejně nedokáže zabránit negativním vlivům spojeným s lobbováním. Další zase namítají, že problematiku lobbingu není nutné řešit zákonnou cestou.
