"Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné ideologie. Musíme si ale přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve," uvedl v úterý premiér.
Liknavý přístup k problematice se podle něj protíná historií země po několik desítek let. Vše se projevilo na zdlouhavé přípravě letského památníku. "Je to tím, že romský holokaust jsme překryli. A nepřekryli jsme ho jen obrazně. Tady v Letech stál vepřín, v Hodoníně u Kunštátu rekreační zařízení," uvedl Fiala. V Hodoníně u Kunštátu byl za druhé světové války také koncentrační tábor pro Romy.
O vybudování důstojného pietního místa v Letech se začalo hovořit v roce 1995. V lokalitě stál od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil a předloni jej zdemoloval. Následně začala stavba památníku. "Pro naše předky bylo těžké si přiznávat to, co se zde dělo. Protože zde v táboře pracovali jako dozorci i Češi a byl to tedy i zločin náš. Ale toto vyrovnání se s tím, jakkoliv je nepříjemné, je nutné," řekl premiér.
Podle prezidenta Petra Pavla bude památník v Letech připomínat, jaké hrůzné činy se v něm staly. Navíc bude mementem pro další generace, aby se už nic podobného neopakovalo. Pavel to řekl při otevření památníku. Dodal, že existence romských obětí za druhé světové války byla dlouho opomíjena.
"Komunistický režim pak místo toho postavil velkokapacitní vepřín a tím dal najevo svůj postoj. Památníkem nyní splácíme desetiletí trvající společenský dluh vůči romskému holokaustu," uvedl prezident. Výstavba památníku, která stála 102 milionů korun, trvala zhruba dva roky.
Splacení dluhu vůči romské společnosti
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve svém projevu mluvil v souvislosti s vybudováním památníku v Letech o splacení dluhu vůči romské společnosti. "Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii, že přijmeme zodpovědnost za minulost, že nedopustíme segregaci a rasismus, že budeme ze všech sil budovat občanský národ, z něhož nebude nikdo vylučován, a že budeme naše děti učit nezapomínat na oběti a na příčiny těchto strašných událostí," řekl v projevu.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ve svém projevu také zmínil historii tábora a jeho odkaz. Velkochov prasat a vepřín ze 70. let se podle něj stal symbolem necitlivosti minulého režimu k památce obětí rasové perzekuce za druhé světové války a stal se také po desítky let symbolem hluboce zakořeněných předsudků proti romskému etniku a přehlížení jeho historie a utrpení.
"Dá se říci, že historie Letů je zrcadlem naší společnosti, je sondou do našeho svědomí," uvedl. Historie místa podle Lipavského připomíná hodnotu lidského života, je místem společné paměti a vypovídá mnoho o stavu společnosti. "Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat," uvedl.
V návštěvnickém centru nově postaveného památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí expozice jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě. Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt.
Koncentračním táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Areál zabírá přes 100 000 metrů čtverečních. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou. "Holokaust pro české Romy a Sinty znamenal genocidu. Památník v Letech je výsledkem úsilí předcházejících vlád, na což my navazujeme," uvedl Fiala.
