Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost muže, jenž chtěl od Kanceláře prezidenta republiky získat všechny písemné verze a pracovní návrhy amnestijního rozhodnutí.
Oním žadatelem byl bývalý šéfredaktor Respektu a šéfkomentátor Hospodářských novin Tomáš Němeček, který je nyní právníkem Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Se žalobou u Městského soudu v Praze neuspěl, nyní je verdikt definitivní.
Hrad se hájil tvrzením, že žádné podobné dokumenty neexistují, a nemůže je tedy poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Hrad: jediný autor je Klaus
Prezidentská kancelář v informačním sporu tvrdila, že hradní odbor legislativy a práva nikdy nezpracovával žádná stanoviska ani podklady pro amnestii.
Jediným a výlučným autorem je prý tehdejší prezident republiky Václav Klaus, který amnestii spojenou se zastavením některých vleklých trestních stíhání vyhlásil 1. ledna 2013.
Podle žadatele o informace je absurdní, aby znění amnestie existovalo po celou dobu příprav "toliko v hlavě prezidenta, dokud se nezmaterializovalo vyhlášením ve Sbírce zákonů".
Němeček také poukázal na to, že alternativní verzi amnestijního rozhodnutí zpracoval a sám zveřejnil někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf.
Hrad to ví nejlíp
Městský soud ale žalobu zamítl s odkazem na vyjádření představitelů Kanceláře prezidenta republiky, podle kterých úřad požadovanými dokumenty nedisponuje. Právě oni prý musejí nejlépe vědět, co na Hradě je, a co naopak není.
"Povinný subjekt je jistě nejlépe obeznámen s tím, zda má určité informace ve svém držení, či nikoliv. Pokud tvrdí, že tomu tak není, nepřísluší soudu, aby ho prováděním důkazů přesvědčoval o opaku," rozhodl loni v listopadu Městský soud v Praze.
Nejvyšší správní soud zatím zveřejnil jen výrok bez odůvodnění. Z výsledku řízení je ale patrné, že se s názorem pražského soudu ztotožnil.
Tresty dva roky i zastavená stíhání
Klausova amnestie například prominula nepodmíněné tresty v délce až dvou let u méně závažných trestných činů.
Zároveň tehdejší prezident nařídil zastavit pravomocně neskončená trestní stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo více než osm let.
Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozil více než desetiletý trest. Takzvaná abolice dopadla na řadu případů závažné hospodářské kriminality.
O autorství amnestie se vedly spory. Po nástupu Miloše Zemana na Hrad prohlásil jeho kancléř Vratislav Mynář, že "spoluotci" amnestie byli Klausovi spolupracovníci Ladislav Jakl a Petr Hájek s právníkem Hasenkopfem.
Posledně jmenovaný ale Mynářovo tvrzení popřel, sám prý měl alternativní návrh, který ale výsledné znění amnestie neovlivnil. Média spekulovala o autorském podílu Zdeňka Koudelky, právníka blízkého Klausovi i Zemanovi, Zeman Koudelkovu roli následně i potvrdil.
