František Maxera (1943) spatřil okupační jednotky ještě předtím, než vstoupily na československé území. Vracel se pozdě večer 20. srpna 1968 s přáteli přes Maďarsko a jeli kolem obrněnců čekajících na povel k invazi. V následujících letech sledoval postupnou změnu poměrů a jako svobodomyslný umělec se dostal do konfliktu s normalizačním režimem. Podepsal Chartu a po nátlaku byl donucen k vystěhování do Rakouska. Starosta obce Albendorf mu nabídl bydlení a možnost zřídit si keramickou dílnu. Maxera začal svou novou kariéru. Říkal tomu "zázrak v Albendorfu"…