Po mnoha nadprůměrně teplých týdnech a po takzvaných letních dnech v březnu a dubnu, kdy se teploty dostaly až nad 25 stupňů Celsia, přišlo chladnější období s nočními mrazy.
"Dalo by se říct, že v dubnu jsou noční mrazy a přízemní mrazíky víceméně normální. I v současném teplejším klimatu dubnové teploty pod nulou zaznamenáváme běžně i v nižších polohách, jako je třeba Polabí a dalších nížinách," vysvětluje Lhotka.
Problém nicméně podle něj nastal proto, že předtím byly abnormálně vysoké až místy letní teploty, které nejsou obvyklé pro konec března a začátek dubna. "Úplně standardní není, abychom koncem března měli téměř tropický den," dodává.
Problematické jsou teplotní skoky především pro zvířata a vegetaci. "Rostliny a stromy jsou kupříkladu mnohem více náchylnější těmto mrazíkům, neboť nemají kalendář a kvetou přirozeně například teplotou vzduchu nebo nějakými jinými faktory," říká klimatolog.
"Řekl bych, že začátkem května by nebylo zvláštní nějaké slabší noční mrazy ještě zpozorovat, avšak letos to podle dosavadních předpovědí neočekáváme. Když jsem se koukal na předpověď kolegů z Českého hydrometeorologického ústavu, tak další týden by měl mít opět až nadprůměrné teploty," uvádí Lhotka.
Klimatolog předpokládá, že podobné situace jako letos budou čím dál častější. "Minimálně podobné abnormality pozorujeme. Před dvěma lety v prosinci na Silvestra se pohybovaly teploty kolem 12 stupňů Celsia. Teploty poslední roky v chladném půl roce dosahují mnohokrát vysokých teplot. Fakt, že do Česka pak proudí studený vzduch ze severu, ovlivnit nelze a nemá na tom ani podíl změna klimatu," říká s tím, že potvrdit ale stejnou situaci na každý nadcházející rok nelze.
Podle většiny studií, které Lhotka četl nebo na nich pracoval, podobných období z hlediska mrazu po brzkém oteplení bude v budoucnu přibývat. Zdůraznil, že mráz sám o sobě nevadí, potíže s nimi nastávají po období vysokých teplot. Ty jsou způsobené klimatickými změnami.
