Řidiči jedoucí po silnici 305 nedaleko Vysokého Mýta si ani nemusí všimnout, že projeli okolo vesnice Mravín. Po jedné straně minou několik domů, nic speciálního. Kdo se ale rozhodne odbočit směrem do vesnice na cestu, která končí ani ne o kilometr dál v poli, nelituje.
Asfalt se změní v dlážděnou cestu, která jako by naznačovala, že je dobré zde zpomalit. Mravín platí za jednou z nejzachovanějších historických vesnic v Pardubickém kraji. Úzká cesta nejdříve obkrouží lípami obklopenou nádrž na návsi a následně se klikatí mezi starými staveními, zpoza kterých vykukují dřevěná okna dalších domků postavených výše v kopci.
Co je také vzácné - žádný dům výrazně nevybočuje z tradičního stylu. Žádné barevné fasády nebo další necitlivé úpravy, Mravín si jednoduše udržuje ducha starých dob. "Návštěvníci říkají, že se tady zastavil čas, ale Mravín žije dál svým životem," stojí na stránkách obce Jenišovice, pod kterou vesnice spadá.
Takto zachovalé místo dlouho unikalo pozornosti památkářů. O Mravínu není zmínka v žádném publikovaném seznamu hodnotných vesnic, památkově chráněná je jen jedna usedlost. A to se nezmění ani poté, co ministerstvo kultury nedávno navrhlo vyhlásit Mravín vesnickou památkovou zónou.
Minulou neděli proběhlo ve vesnici hlasování o tomto návrhu. Z 62 oprávněných voličů hlasovalo 29 proti a pouhých šest pro. "Zastupitelstvo obce Jenišovice nesouhlasí s prohlášením Mravína za vesnickou památkovou zónu. Schválený postoj zastupitelstva k návrhu Mravína vesnickou památkovou zónou bude odeslán na ministerstvo kultury," uvedla starostka Alena Serbousková v následném prohlášení.
Neobyčejná obyčejná vesnice
Na výjimečnost Mravína z památkového hlediska upozornil poprvé v roce 2012 průzkum provedený pardubickými památkáři. "Právě svojí 'obyčejností' se stává nevšední a jedinečnou vesnicí v regionu. Vesnice Mravín je z hlediska půdorysného i územně krajinného cenným solitérem, vzácně dochovaným vzhledem k obecnému historickému vývoji našich vesnic," uvedli tehdy památkáři.
Zásadní změna ale přišla o pět let později. Tehdy podala Společnost pro obnovu vesnice a malého města na ministerstvo kultury návrh na vyhlášení památkové zóny. "Vzhledem k atraktivitě místa hrozí nebezpečí narušení památkově jedinečného prostředí zánikem staveb, přestavbami nebo jinými neuváženými zásahy," apelovali navíc navrhovatelé. Návrhem se začali zabývat památkáři a ministerstvo kultury.
Jenže na to posléze přišlo ještě jedno psaní. Petice části místních, kteří proti plošné ochraně protestují. "Majitelé domů, občané a chalupáři se i bez státního dozoru pečlivě starají o své nemovitosti a zvelebují okolí," napsali v petici lidé zastoupení místním obyvatelem Josefem Rozlivkou.
"Prostřednictvím této petice proti vzniku vesnické památkové zóny Mravín usilujeme nejen o zachování současného stavu, ale také o nápravu vztahů mezi občany v Mravíně, protože záměr způsobil rozkol v obci a narušil dobré vztahy, které se v obci rozvíjejí po staletí. Občané a chalupáři v Mravíně si vždy vzájemně pomáhali, účastnili se společných akcí a vždy usilovali, aby Mravín zůstal hezkým místem pro klidné rodinné bydlení a rekreaci chalupářů," stojí v závěru.
Podle starostky Serbouskové se lidé báli především omezení vlastnických práv. "Mají strach, že si nebudou moct udělat fotovoltaiku, že si nebudou moct upravovat usedlosti podle svého," říká.
Ministerstvo kultury si tak po setkání s občany od obce vyžádalo stanovisko o tom, jak se k návrhu staví. "Vzbuzovalo to vášně, nebyla tam dobrá atmosféra. Rozhodli jsme se dát možnost trvale žijícím obyvatelům v navrhované zóně možnost vyjádřit se," uvádí starostka.
Odmítavý postoj zastupitelstva nyní probere ministerstvo kultury. Starostka říká, že například další výstavbou by Mravín i bez prohlášení památkové zóny ohrožený být nemusel - územní plán ji omezuje. "Ale samozřejmě neřeší, jestli dáte na střechu pálenou tašku nebo betonovou," dodává starostka.
Video: Praha má výhodu, o kterou může přijít, tvrdí Boháč. Může za to jev, co nejde zastavit (31. 10. 2024)
