Mladí v ČSSD chtějí hlasitější a radikálnější stranu, která odmítne další vládu s ANO

Barbora Doubravová Radek Bartoníček Barbora Doubravová, Radek Bartoníček
5. 4. 2021 7:00
Mladí sociální demokraté si stěžují na to, že jejich vliv ve straně je za vedení Jana Hamáčka podstatně slabší, než tomu bylo dříve. Stěžují si také na to, že oproti minulosti nedostávají na svou činnost od strany ani korunu. Jsou přitom přesvědčeni, že ČSSD by mohla mnohem lépe oslovovat mladé voliče. Měla by však avizovat, že po volbách už nevstoupí do možné vlády s hnutím ANO.
Nynější předseda ČSSD Jan Hamáček vedl Mladé sociální demokraty v letech 2002 až 2006.
Nynější předseda ČSSD Jan Hamáček vedl Mladé sociální demokraty v letech 2002 až 2006. | Foto: Economia

Úpadek sociální demokracie jako by se odrážel také na situaci její mládežnické organizace s názvem Mladí sociální demokraté. Počet členů klesl přibližně o polovinu na dvě stovky, stejně tak klesá vliv na dění ve straně, jejíž vedení mladým na rozdíl od minulosti neposílá žádné peníze. ČSSD patří ke stranám s vůbec nejmenší podporou mladých lidí. Například podle volebního modelu agentury Kantar z letošního ledna by straně dalo hlas jen asi pouhé procento voličů do třiceti let a tři procenta ve věku od třiceti do čtyřiceti let.

"Od roku 2017 ČSSD usnula. Na její pakt s trestně stíhaným premiérem nejsou moji vrstevníci zvědaví. Sociální demokraté by měli vyvětrat své sekretariáty a otevřít se členské základně. Měli by spolupracovat s menšími subjekty nebo i neziskovým sektorem," tvrdí třicetiletý Radek Hlaváček, který vedl Mladé sociální demokraty čtyři roky a před několika týdny předal vedení Lukáši Ulrychovi. 

Hlaváček, stejně jako řada dalších mladých členů, byl proti tomu, aby sociální demokracie po volbách v roce 2017 vyslyšela mínění svého předsedy Jana Hamáčka a vstoupila s hnutím ANO do vlády premiéra Andreje Babiše. Proto si hodně slibují od sjezdu strany, který bude koncem týdne. "Doufám, že sjezd přinese změnu," přeje si Hlaváček, který za ČSSD kandidoval v roce 2018 do Evropského parlamentu ze třetího místa. Sám tak zažil jeden z volebních neúspěchů strany v poslední době, protože nikoho z ČSSD voliči do této instituce nezvolili. 

Podobně skepticky jako Hlaváček mluví o dnešních poměrech v ČSSD také jeho nástupce Ulrych, který učí na střední škole. "Že by se na nás vedení ČSSD obracelo, abychom vyjádřili názor na určité téma, to se neděje. Když chceme být slyšet, musíme přicházet s vlastní iniciativou, na druhou stranu, kvůli covidu je teď nestandardní režim," říká osmadvacetiletý muž, který by jednou rád v oranžových barvách zamířil i do celostátní politiky.

Z pozice šéfa Mladých sociálních demokratů je členem předsednictva, tedy širšího vedení strany. Ovšem, když se o něčem hlasuje, jeho mínění nemá takovou váhu, na rozdíl od řady jiných mu nenáleží rozhodovací hlas.

Předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych
Předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych | Foto: Lukáš Ulrych

Za Sobotky to bylo lepší než za Hamáčka, tvrdí mladí v ČSSD

Mládežnická organizace přitom v minulosti měla ve straně svou váhu. Představovala přípravku na velkou politiku, vychovala expremiéry i současné nejvyšší představitele strany včetně Jana Hamáčka, Tomáše Petříčka nebo Michala Šmardy.

Postavila se například za Bohuslava Sobotku po "lánském puči" v roce 2013 a loni odsuzovala dosazení podnikatele Petra Bendy na ústeckou kandidátku v krajských volbách nebo výběr Michala Haška coby volebního manažera. Kromě toho označila za zásadní problém zmiňovanou účast ČSSD ve vládě s ANO. "Mladí vždy vystupovali o něco radikálněji než strana sama," říká k tomu Ulrych. 

Kritika z řad mládežnické organizace, v níž se potkávají lidé od patnácti do pětatřiceti let, však vyznívá mnohdy do prázdna. Podle Radka Hlaváčka se vedení partaje přestalo ohlížet na názory mladých hlavně po volbách v roce 2017. "Svůj názor jsme projevili, že se vedení zařídilo jinak, to už je druhá věc," říká. Hned ale dodává, že někteří členové měli o činnost spolku zájem.

"Od Tomáše Petříčka nebo Michala Šmardy jsme cítili respekt. Jezdili na naše akce i přes celou republiku. Také Jana Maláčová se snažila, ve zbytku vedení to bylo slabší," popisuje Hlaváček s tím, že za vedení ČSSD Bohuslavem Sobotkou byl o mladé větší zájem.

Tehdy také Mladí sociální demokraté jezdili na sjezdy ČSSD jako delegáti, kteří mohli volbu vedení výrazně ovlivnit. V rámci strany fungovaly desetiprocentní kvóty pro zastoupení mladých lidí do třiceti let na sjezdu i okresních či krajských konferencích. Nic z toho už neplatí, sjezd ČSSD v roce 2019 kvóty zrušil. Ve stejném roce přišel spolek i o stranickou finanční podporu, která se podle expředsedy Hlaváčka pohybovala i kolem 1,5 milionu korun ročně.

"Dříve, třeba když spolek vedl Stanislav Gross, byla naše organizace se stranou více propletena, představovali jsme sílu jednoho kraje na sjezdu strany," upozorňuje předseda Ulrych. Mimochodem, Mladí sociální demokraté v čele s Grossem v roce 1993 měli velký podíl na tom, že byl předsedou ČSSD zvolený Miloš Zeman.

Dnes si musí na sjezdu vystačit pouze s poradním hlasem. "Zrušení kvót prosazoval třeba Jan Hamáček. Zásadně jsme s tím nesouhlasili. Kvóty fungovaly a přispívaly k pluralitě názorů a byly také příležitostí pro hledání nových tváří," stěžuje si expředseda Hlaváček.

Hlavně už ne s hnutím ANO

Na dubnovém sjezdu chtějí Mladí sociální demokraté prosadit usnesení, které by vyloučilo spolupráci ČSSD s hnutím ANO v příštím volebním období. Požadují také, aby se strana otevřela novým myšlenkám i lidem, byla radikálnější a nedělala drahé kompromisy. "Jakmile strana jednou ztratí důvěru lidí, je těžké ji získat zpět," upozorňuje Hlaváček.

Okresní nominaci v Břeclavi získal člen vedení Mladých sociálních demokratů Jan Procházka, který se ve svých dvaceti letech uchází o pozici místopředsedy strany. "Kandiduju proto, abych přinesl změnu v nahlížení na voliče, ČSSD by měla spojovat lidi napříč spektrem, ne si vybírat jen důchodce, hlas mladé generace opomíjí. Moje výhoda je, že jsem mladý, a tím poutám pozornost, když to nevyjde, nic se nestane, chci rozproudit diskusi," řekl Procházka.

Mladší tváře sociální demokracie se brání říci, kdo bude jejich favoritem při dubnové volbě předsedy strany. "Je nutné vyměnit vedení. Ale stranu by neměl vést ministr, oba kandidáty limituje to, že sedí v Babišově vládě," říká Procházka.

Pokud jde o stranický program, mladí považují (vedle otázek ohledně bydlení) za důležitou ekologii, proto podporují vyjednání ČSSD se Stranou zelených o společné kandidatuře do podzimních sněmovních voleb. Vedení spolku se ale shoduje na tom, že jestli chce ČSSD uspět dlouhodobě, musí vzít spolupráci s demokratickou levicí jako dlouhodobou strategii, a ne jen věc jedněch voleb. 

Expert na politický marketing Karel Komínek však varuje, že nabrat progresivnější směr už by pro ČSSD mohlo být pozdě. "Strana si vybrala konzervativní linii a pokrokovější levicová témata, jako je ekologie, odevzdala Pirátům či Zeleným. Obávám se, že na tematické rozkročení už je pro ni pozdě. Rychlým přestupem k nové strategii může odradit i zbytky původních voličů, pro které se stane nečitelnou," uvažuje.

Spojení s dalšími progresivně levicovými stranami tedy může přilákat více mladých, ale nemusí to být podle něj životaschopná strategie. "Petříček je odvážný politik, ale není pro stranu zárukou, že získá ztracenou podporu mladých lidí," dodává politický konzultant.

Je to o srdci, ne o penězích

Když se Aktuálně.cz zeptalo Jana Hamáčka na to, jak moc či málo podporuje ve straně mládí, tvrdil, že toho určitě nedělá málo. Argumentoval hlavně tím, kdo nyní tvoří vedení strany. "Nikdy jsme tak mladé vedení neměli jako teď," hájí se a jmenuje místopředsedy Tomáše Petříčka a Janu Maláčovou. "Vždyť já jsem je přivedl do vlády, takže určitě to není tak, že bych nechtěl, aby strana myslela i na mladé," sdělil.   

A na dotaz, proč vedení nedává nějaké finance Mladým sociálním demokratům, odpověděl, že pokud budou aktivní, finanční podpory se dočkají. "My s nimi spolupracujeme, pokud budou mít připraveny projekty, jak spolupracovat s námi, tak jsme připraveni na to vyčlenit i adekvátní finanční prostředky," tvrdil. 

"Nechceme financovat vysedávání na schůzích, ale konkrétní věci," přidal se v odpovědi na obdobnou otázku místopředseda strany Michal Šmarda. "Těším se na spolupráci s novým vedením Mladých sociálních demokratů, předseda je dostatečně radikální na to, aby nás zaujal," dodává Šmarda.

ČSSD by měla lákat mladé na bydlení a ekologii

"Oranžová" mládež by ráda řešila hlavně vysoké nájmy v Česku, které podle hlavy spolku uvalují na mladší generaci nutnost nedůstojného spolubydlení s cizími lidmi. "Chceme přijetí zákona o regulaci nájemného. Majitelé mají oproti nájemníkům lepší vyjednávací pozici. Nájmy se zvyšují, přitom průměrná mzda tak rychle neroste. Chceme stanovit maximum, kam se nájem může vyšplhat i u smluv k bydlení na dobu určitou," popisuje předseda spolku Ulrych.

U bydlení sjednaného na dobu neurčitou je nyní výše nájmu omezena nárůstem maximálně o 20 procent za tři roky. Zároveň může pronajímatel nájem zvednout jen do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Dalším tématem, kterým chtějí zaujmout, jsou daně. "ČSSD prohrála boj o spravedlivé zdanění," říká Radek Hlaváček. Naráží tak na daňový balíček, který prošel hlavně přes hlasy ANO, ODS a SPD koncem minulého roku, zrušil superhrubou mzdu a zavedl dvě daně z příjmů fyzických osob, 15 a 23 procent.

Bývalá místopředsedkyně Mladých sociálních demokratů a vystudovaná politoložka Daniela Ostrá, která se stejně jako Hlaváček objevila na kandidátce ČSSD do evropských voleb, podává ještě jiné vysvětlení, proč to k sociální demokracii mladé lidi netáhne. "Pro mladé je volit levici tabu, jako levičák jste považován za parazita, který se o sebe neumí postarat, funguje tu od 90. let představa, že úspěšní lidé nepotřebují pomoc od státu, a proto úspěšní lidé volí pravici," uvažuje Ostrá.

Podle průzkumů sociální demokracii ideová příchylnost Čechů nenahrává. Podle loňských modelů CVVM se pouze 2,7 procenta občanů starších 30 let a mladších 44 let považuje za levicově smýšlející. Necelých osm procent by se popsalo jako středově levicoví. To je markantní rozdíl oproti pravicově orientovaným lidem. Ve stejné věkové kategorii se přes 18 procent cítí ideově napravo. K pravému středu se hlásí dokonce 29 procent dotázaných. U nejmladší skupiny patnáctiletých až devětadvacetiletých je pravicová orientace vlastní zhruba 21 procentům, naproti tomu levicová necelým třem.

 

Právě se děje

Další zprávy