Místo raket postavili v Brdech laboratoře a dílny. Nadaní studenti tam zkouší nápady v praxi

Petr Koděra Petr Koděra
28. 11. 2015 7:00
Soukromá společnost Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš postavila v bývalé protiletadlové raketové základně u Dobříše na Příbramsku jeden z nejmodernějších vědeckotechnických parků v Evropě. Přišel na 280 milionů korun. Filozofie projektu je založena na přísné ekologii a co nejmenší energetické náročnosti. Výzkumný objekt s desítkami laboratoří, dílen a kanceláří navrhl architekt tak, aby byl energeticky soběstačný. Elektřinu a teplo si tak umějí vyrobit sami.
Pedagog Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Aleš Pícha ukazuje experimentální anaerobní reaktor, který slouží k výzkumu čistoty vody.
Pedagog Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Aleš Pícha ukazuje experimentální anaerobní reaktor, který slouží k výzkumu čistoty vody. | Foto: CAVD

Dobříš - Vojenskou raketovou základnu na hřebenech brdských lesů zvanou Klondajk potkal podobný osud jako mnoho dalších armádních objektů. Po odchodu vojáků na přelomu tisíciletí dlouho chátrala.

Teď, po čtrnácti letech, se na kopce nedaleko Dobříše na Příbramsku lidé vracejí. Nemají už ale na ramenou výložky. Místo důstojníků, kteří uměli sestřelit nepřátelské letadlo, se tady budou potkávat chytré hlavy - šikovní výzkumníci hlavně z řad vysokoškoláků, kteří budou moci všechny své nápady vyzkoušet v praxi.

Soukromá společnost Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš, která úzce spolupracuje s předními vysokoškolskými výzkumnými a vývojovými pracovišti, postavila na části jedenáctihektarového pozemku ukrytého na vrcholcích Brd jeden z nejmodernějších vědeckotechnických parků v Evropě. Přišel na 280 milionů korun.

"Šedesát procent šlo z evropských dotací, část nákladů zaplatili soukromí investoři a zbytek půjčila banka," říká Lumír Žila, zástupce skupiny investorů, která park koncem tohoto týdne slavnostně otevřela. Do jara zatím pojede ve zkušebním provozu.

Aktuálně v parku probíhá několik inovativních projektů. Testují se solární panely s vysokou tepelnou odolností až 200 °C nebo nanotechnologie, které se dají využít při výrobě léčiv.

Filozofie projektu je založena na přísné ekologii a co nejmenší energetické náročnosti. Výzkumný objekt s desítkami laboratoří, dílen a kanceláří navrhl architekt Ondřej Duchan tak, aby byl energeticky soběstačný. Elektřinu a teplo si tak na Klondajku umějí vyrobit sami.

"Spustili jsme biomasovou stanici na zpracování dřevěné štěpky a nyní jsme kompletně nezávislí na externích zdrojích," upřesnil Duchan s tím, že funkční je už i linka na výrobu briket.

Jak si poradit s odpadky

Do budoucna chtějí jít odborníci ještě dál: pokusit se kompletně zpracovat veškerý odpad. Napřed ho roztřídit a dál využít všechno, co jde. "Naším cílem je, aby se nic neskládkovalo. Pokud se nám v tomto experimentu povede vytvořit bezodpadové hospodářství, budeme ho pak nabízet jako hotový projekt obcím a menším městům," dodal Žila.

Počítají ale i s dalšími pokusy. Chtějí například propojit chov ryb se stavbou experimentálního skleníku. V něm by rybí trus posloužil jako hnojivo pro zeminu. Ani trocha umělé chemie při pěstování rostlin. "Vše, co se týká obnovitelných zdrojů, lze v parku prakticky zkoušet. To je velká výhoda," podotkl Milan Kymlička, spolu s Žilou duchovní otec projektu.

Inkubátor pro nové firmy

Kromě studentů tady najdou útočiště i začínající firmy - součástí objektu je podnikatelský inkubátor. Kancelář už si tu pronajali například nadaní strojní inženýři Petr Zikmund a Marek Česal, kteří se zabývají trojrozměrným tiskem z kovů. Na přístroji za dvacet milionů korun dokážou vyrobit podle přání zákazníka takřka jakékoliv kovové předměty. Moderní technologií tak vytlačují běžný postup -  obrábění u soustruhu.

"Díky unikátní technologii dokážeme dodat výrobek do dvou dnů," říká Petr Zikmund.

Na Klondajku nabízejí mladým vědcům nejen zázemí, ale radí jim i se získáním dotací nebo jim pomáhají oslovovat investory.

V Česku v posledních letech vyrostly i další podobné parky navázané na univerzity nebo velké firmy. Některé z nich se ale brzy dostaly do problémů.

Především ty, které provozuje obecně prospěšná společnost Energoklastr. Spory uvnitř společnosti ochromily po pár měsících provozu park v Jihlavě za 400 milionů korun, který se dostal do insolvence.

V bývalém armádním objektu v Milovicích na Nymbursku pak je kvůli finančním problémům zastavená stavba parku s unikátním větrným tunelem, kde měly automobilky testovat aerodynamiku nově vymyšlených vozů.

Bělobrádek: Spolupráce vědců a firem je mizivá

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek navíc nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že v Česku nedaří propojovat vědu a výzkum s firmami. Ukázala mu to analýza, kterou si nechal zpracovat.

Přestože je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí a do inovací u nás proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně.

"Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů, malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi," vyjmenovává klíčové problémy Bělobrádek.

Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali v roce 2013 do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy na něj vydaly 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy