Spolupráce mezi vědci a firmami je mizivá, trápí Bělobrádka. Peněz je dost, výsledků málo

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
1. 11. 2015 11:23
V Česku je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí. A přestože na vědu, výzkum a inovace proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně. Ukazuje to analýza, kterou si nechal zpracovat místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. „Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů, malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi,“ vyjmenovává hlavní závěry Bělobrádek. Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali v roce 2013 do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy na něj vydaly 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.
ilustrační snímek
ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Na základě čeho se usoudilo, že máme málo aplikovaného výzkumu a patentů?

Ze srovnání se zahraničím, především srovnání s Evropou. My dáváme do vědy necelá 2 % HDP, což je v Evropské unii průměr, ale za stejné peníze máme v některých ohledech méně muziky než ve srovnatelném Rakousku. Za peníze, které jsou při přepočtech stejné, mají v některých případech dvojnásobný, dvaapůlnásobný výkon. Třeba ještě v publikacích máme co dohánět, ale jejich kvalita roste. Zaostáváme hlavně v aplikovaném výzkumu.

O mizivém propojení vědy a byznysu se mluví dlouho, vaše analýza to nyní potvrdila. Jak chcete firmy přimět ke spolupráci s vědci a obráceně?

Především si musíme nejdřív vydefinovat, co je poptávka průmyslu. Někdy se rozchází, kam je zaměřen základní výzkum a jaké jsou potřeby průmyslu. Jsme nejprůmyslovější zemí Evropské unie a je potřeba naslouchat tomu, co budou jednotlivé sektory potřebovat. Jde nám o to, abychom si řekli: třeba strojírenství nebo přesné obrábění kovů zajímají tyto materiály.

Jak si mám představit, že budete více naslouchat potřebám průmyslu? Jak to bude v praxi probíhat?

Ono už to probíhá. Obrátili jsme se na 20 všelijakých svazů, komor, asociací, ty nám našly stovku firem a s nimi jsme vedli debatu, co jim nejvíce chybí. Letos na jaře jsme ustavili Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde projednáváme v jednotlivých výborech – například ve výboru pro digitální ekonomiku, kulturní a kreativní průmysl.

Pro nás z té analýzy vyplynuly zajímavé věci. Překvapilo mě, že nejvíc soukromých peněz jde v Česku do digitální ekonomiky – jsou to jak počítačové hry, software, kybernetická bezpečnost, tak například průmyslové vybavení. Je vidět, že tato oblast má perspektivu, máme tady digitální šampiony. Vytvořili jsme třeba mapy, kde jsou oblasti rozebrané, a víme, jaké jsou kde potřeba profese. Rádi bychom pomohli tomu, aby mohly firmy aktivně ovlivňovat, co se učí.

Když se investuje do výzkumu, není to montovna

Jaké další oblasti chcete kromě digitální ekonomiky „nakopnout“?

Ukazuje se nám několik nejzásadnějších - digitální ekonomika, automobilový průmysl, přesné strojírenství, hutnictví a kolejová vozidla a biotechnologie. Významným vodítkem je pro nás to, kolik peněz dlouhodobě spotřebovávají firmy na svůj vlastní výzkum. U nás jsou velmi rozvinuté biotechnologie. To, že dávají firmy hodně ze svého na vědu a výzkum, ukazuje na to, že chtějí v Česku zůstat. Když investujete do výzkumných kapacit, není to montovna.

Nyní mají firmy možnost odečíst si část nákladů na výzkum z daní. Chcete tuto možnost nějak rozšířit?

Firmy spíš měly problém s uznatelnými náklady, slýchali jsme časté stesky ze strany inovativních společností. Pro nás je ale daleko uchopitelnější motivovat ty vědecké instituce. Zohledňovat jejich financování tím, že budou mít kolaborativní výzkum, budou spolupracovat na konkrétních věcech s firmami. Občas se stávalo, že přišly firmy a řekly vědcům: Tak nám to koukejte udělat. A instituce řekly: My teď máme jiný grant a finančně nás nezajímáte. To bychom chtěli odbourat, aby byla spolupráce daleko větší a silnější.

Finanční motivace a nový systém hodnocení

Takže bude pro vědce platit – spolupracujete, dostanete víc peněz? Budou muset aktivně vyhledávat firmy?

Samozřejmě, má to smysl hlavně pro technické univerzity nebo pro biotechnologii. Musíme poměřovat instituce podle toho, jak jsou zaměřené, jinak to bude třeba u Ústavu pro jazyk český a ČVUT. Chceme je zkrátka finančně motivovat. Motivaci chceme zohlednit i v novém systému hodnocení vědy, který se rozjede v roce 2017.

Co ale humanitní a sociální vědy? Z analýzy také vyplývá, že vydávají nejvíc publikací.

Myslím, že jsou tady velké výzvy v rámci aplikovaného společenského výzkumu - takové věci, jako je demografická situace, uprchlíci a podobně. To je třeba zpracovat tvrdými daty a mít je podložené.

Jak tedy konkrétně propojíte firmy s vědci?

Určitě firmám řekneme, které výzkumné instituce dělají v oboru, který je zajímá. Představoval bych si, že v budoucnosti vznikne rejstřík, kde si budete moci vybírat. Chybí nám sdílení kapacit. Každá instituce si koupí vlastní přístroj a využívá ho pět dní v týdnu. To je dobré, ale my potřebujeme, aby jel 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Potřebujeme, aby vznikalo daleko víc klastrů – spojení institucí, firem, univerzit, které se podílejí na konkrétním projektu. Za poslední roky jsme nainvestovali do nových výzkumných center 1,5 miliardy eur a potřebujeme je využít – jak na základní, tak na orientovaný výzkum.

Sféra vědy a výzkumu je poměrně uzavřená - lidé nám odjíždějí ven, což je v pořádku, ale v menší míře se vracejí a především nepřicházejí lidi zvenčí. Potřebujeme je motivovat, aby sem přicházeli.

Jak to všechno chcete provést?
Určitě je budeme motivovat finančně a budeme se snažit upravit právní rámec.

 

Právě se děje

Další zprávy