Praha - S více než měsíčním předstihem odevzdal šéf Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Martin Janeček zprávu poslancům kontrolního výboru. Ukázalo se ale, že zpráva měla jednu drobnou vadu - neobsahovala nic z toho, co v ní poslanci požadovali. Přesto o ní vedli debatu také ministři na jednání vlády, a ministr zemědělství Marian Jurečka dokonce vydal prohlášení, že zpráva obsahuje několik závažných skutečností.
"Z kusé informace ministra financí o kontrolách korunových dluhopisů mi vyplývá, že zkontrolovali ani ne polovinu případů a porušení zákona pak shledali v každém třetím případě," uvedl Jurečka hned druhý den po zveřejnění hlášení finanční správy.
To si ale jen špatně vyložil některá čísla, byť nutno dodat, že si autor zprávy dal hodně záležet na tom, aby se daly uvedené údaje chápat všelijak. Jurečka se přesto domnívá, že by finanční úřady měly prověřit všechny majitele korunových dluhopisů. "Ministerstvo financí a finanční ředitelství by měly urychleně konat," doplnil ministr zemědělství.
"Ujišťuji pana ministra Jurečku, že Finanční správa v otázce daňových kontrol u emitentů korunových dluhopisů dělá maximum, což dokazuje i materiál," reagoval Janeček.
Přes sto milionů ročně až do roku 2022
Členové kontrolního výboru si pozvali Janečka na začátku března. Chtěli po něm vědět, jak jeho finanční správa kontroluje majitele korunových dluhopisů vydaných v roce 2012. Jedním z nich je i Janečkův šéf a ministr financí Andrej Babiš.
Ten jako stovky dalších majitelů velkých firem nechal svůj Agrofert vydat v roce 2012 dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny za celkem tři miliardy korun. V následujících dvou letech si jich polovinu sám koupil, nikdo jiný kupcem být nemohl. Právě v tom roce platil zákon, že úroky z těchto dluhopisů se nezdaňují.
Díky tomu Babiš podobně jako další majitelé firem získal až do roku 2022 každý rok 90 milionů nezdaněných korun a o stejnou částku si jeho Agrofert snižuje daňový základ. Tím na daních ušetří dalších více než 17 milionů ročně, který by jinak putovaly do státního rozpočtu. Právě podezření, že se jednalo o vyhýbání se placení daní, chtěli poslanci po šéfovi finančních úřadů buď potvrdit, nebo vyvrátit.
Nic takového však předaný materiál neobsahuje. Ve dvou tabulkách sice Janeček uvádí čísla, z žádného se však nedá vyvodit, u kolika firem finanční úřady korunové dluhopisy prověřovaly a u kolika z nich dospěly k závěru, že někdo porušil daňové předpisy.
Zpráva obsahuje informaci, že u majitelů korunových dluhopisů proběhlo 233 daňových kontrol a více jak 800 dalších kontrolních zásahů, nikde se ale neuvádí, jestli úřad zajímaly korunové dluhopisy, nebo chyba na složence za odvedenou silniční daň. Právě z těchto čísel Jurečka mylně usoudil, že finanční správa kontrolovala důvody vydání korunových dluhopisů a u třetiny z nich objevila porušení zákona.
"Pan ministr jen špatně interpretuje předložené materiály," reagoval Janeček.
Stejně tak tabulka uvádí, že finanční úřady u majitelů korunových dluhopisů od roku 2013 doměřily daň za 87 milionů korun, nikdo se ale nedozví, jakou to mělo spojitost s emisemi korunových dluhopisů a s nezdaněnými příjmy.
Podle mluvčí GFŘ Petry Petlachové nic takového ani zveřejnit nelze, finanční úřady údajně nechodí na kontroly jen konkrétní části hospodaření. "Tyto záležitostí jsou součástí větších kontrol, kde se prověřují i další věci, a nelze to uvádět odděleně," uvedla Petlachová.