Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozehrál soudní partii, na jejímž konci může firma vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře přijít o 5,993 milionu korun. Za uvedené peníze z evropských fondů postavila penzion v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kde má Mynář trvalé bydliště. Na stejný objekt už ale předtím získal jinou dotaci spolek, který Mynář spoluzaložil. Souběh takové finanční podpory je nezákonný.
Dotační úřad Střední Morava proto už v prosinci 2020 rozhodl, že Mynářova firma musí peníze vrátit. Firma se ale odvolala a ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) verdikt dotačního úřadu zrušilo. Peníze si tak společnost směla ponechat.
Podle zákona mohl do dotačního příběhu zasáhnout už jen nejvyšší žalobce. Může podat správní žalobu ve chvíli, kdy se výkon úřední moci dostane do střetu se zákonem. Po podnětu od dotačního úřadu dospěl Stříž k závěru, že jeho intervence je vzhledem k postupu ministerstva financí nutná. Aktuálně.cz nyní získalo Střížovo podání, z něhož plynou podrobnosti.
Intenzivní nezákonnost ministerstva
"Nejvyšší státní zástupce v podání žaloby shledává závažný veřejný zájem, neboť nezákonnost rozhodnutí je natolik intenzivní, že ji nelze tolerovat," vysvětluje Stříž důvod žaloby. "V návaznosti na nynější postup je tedy zřejmé, že nebude-li rozhodovací praxe žalovaného podrobena soudnímu přezkumu přímo, žalovaným budou systematicky tolerována jednání zneužívající podporu z veřejných prostředků," píše.
O dotaci na stavbu penzionu žádala Mynářova firma Clever Management v roce 2009. Před úřadem však zatajila podstatnou skutečnost, že objekt už předtím jednu podporu z veřejných peněz získal. Příspěvek ve výši 13 milionů poskytlo ministerstvo školství. Peníze inkasoval spolek Chřibák, jehož spoluzakladatelem byl právě Mynář. Budovu tehdy spolek stavěl jako sportovní ubytovnu.
Projekt nedokončil. Místo toho hrubou stavbu pronajal Mynářově firmě, která ji změnila na penzion a dosáhla na zmíněnou evropskou subvenci. Přestože na ni kvůli zákazu dvou dotací na jedno místo neměla nárok. Dostala ji jen díky tomu, že předchozí peníze od ministerstva školství do čestného prohlášení k žádosti o evropskou podporu neuvedla.
"Absurdní argumentace"
Ministerstvo financí uznalo, že uvedenou informaci měla Mynářova firma přiznat. Přesto se však podle něj ničím neprovinila. Potrestat firmu odebráním dotace lze podle resortu jedině ve chvíli, pokud by pravidla porušila až po vyplacení peněz. Do té doby z jeho pohledu není možné o jejich neoprávněném čerpání mluvit. Podle Stříže je však takový výklad lichý.
Nejvyšší žalobce staví na závěru, který v podobné kauze předestřel jeden z krajských soudů. Ten se tehdy také vymezil proti ministerstvu financí. "Soud považuje za absurdní argumentaci, podle níž se žadatel stane příjemcem dotace až okamžikem podpisu smlouvy s poskytovatelem dotace, a tak nemůže porušit rozpočtovou kázeň tím, že uvede v žádosti o dotaci nepravdivé údaje," cituje Stříž.
Odmítá také další vysvětlení úřadu Aleny Schillerové, že neúplný údaj nelze považovat za nepravdivý. Zmíněním pouze nájemního vztahu k budově a zamlčením předchozí dotace podle ministerstva Mynářova firma nelhala, proto není důvod k jejímu postihu. Při vyvrácení tohoto stanoviska se nejvyšší žalobce opírá o verdikt Nejvyššího soudu v další podobné kauze.
"Za hrubě zkreslené údaje se považují takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech v žádosti pro poskytnutí dotace (a dalších), což může vést k zásadně nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro jejich poskytnutí," cituje Stříž. Takové údaje jsou právě ty, jejichž uvedení by zabránilo udělení dotace, což je přesně příběh Mynářovy firmy.
Podvod díky podvodu
Stříž přitom upozorňuje na další rozměr příběhu. Podvodné jednání Mynářovy společnosti stojí na podvodu staršího data, kterého se dopustil už spolek Chřibák. Při zisku výše uvedené subvence od ministerstva školství se zavázal, že s objektem nebude po právní stránce nakládat. Jenže ho pronajal právě Mynářově firmě. Spolek kvůli tomu musel vrátit 975 tisíc korun.
"Společnost dosáhla na dotaci jen díky tomu, že zamlčela rozhodné skutečnosti a těžila z protiprávního jednání personálně propojeného subjektu (shodou okolností taktéž při čerpání prostředků z veřejných rozpočtů), na němž se aktivně a podstatnou měrou podílela; bez tohoto postupu by v daném čase a k danému objektu o dotaci vůbec nemohla úspěšně požádat," shrnuje Stříž.
Na tomto místě rozbíjí i poslední argument ministerstva financí. Podle úřadu není spravedlivé odebrat subvenci Mynářově firmě za porušení dotačních podmínek, kterého se zmíněným pronájmem objektu dopustil spolek Chřibák. Bez ohledu na to, že právě díky neférovému jednání spolku mohla společnost prokázat právní vztah k majetku, což jí umožnilo přihlásit se o dotaci na výstavbu penzionu.
"Tento právní závěr (ministerstva) je nesprávný, neboť přehlíží požadavek poctivosti jednání, jehož výrazem je zákaz zneužití práva," píše Stříž. Podle něj nelze na spolek a firmu pohlížet odděleně, když se v obou angažuje Mynář. "O této omezující podmínce (zákaz nakládání s majetkem podpořeným dotací, pozn. aut.) přitom společnost Clever Management s ohledem na personální propojení spolkem Chřibák musela vědět."
Mynář je stíhaný kvůli dvěma deliktům
Střížovu žalobu podanou minulý týden projedná Krajský soud v Ostravě. Nejvyšší žalobce usiluje o to, aby soud rozhodnutí ministerstva financí zrušil a nařídil mu nové jednání o dotačních milionech pro Mynáře. Sám kancléř nečestné jednání odmítá. "Clever Management i všechny osoby, které se podílely na podání žádosti, postupovaly v souladu se zákonem a dotačními pravidly," řekl už dříve Českému rozhlasu.
Kauza má i trestněprávní rozměr, letos v únoru Mynáře obvinila policie ze dvou trestných činů. Proti tomu se kancléř neúspěšně bránil. "V trestní věci dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie státní zástupce zamítl stížnost 53leté fyzické osoby proti usnesení o zahájení trestního stíhání," sdělil mluvčí brněnských žalobců Hynek Olma. Stíhání Mynáře tak pokračuje.
Nejvyšší žalobce k tomu podotkl, že už samotné kancléřovo stíhání je fakt, jenž měl ministerstvo financí navést k závěru, že při zisku dotace se postupovalo neoprávněně. "Porušením rozpočtové kázně je i porušení podmínek stanovených právním předpisem či přímo použitelným předpisem Evropské unie. Jednání, které naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, přirozeně je v rozporu se zákonem," uvedl.
