Vodě pod Kladnem hrozí kontaminace. Její ochrana teď není potřeba, tvrdí ministerstvo

Jakub Heller Jakub Heller
16. 10. 2019 5:30
Ministr Karel Havlíček navrhuje, aby vláda stáhla zpět čtvrt miliardy korun, které před dvěma lety vyčlenila na ochranu milionů kubíků vody pod Kladnem. Vodě, která se vrací do opuštěných dolů, hrozí znečištění ze zamořené oblasti bývalé Poldi. Ministerstvo tvrdí, že k němu nedojde dříve než za několik desítek let. Primátor Kladna se však obává, aby se stát na vodu pod městem "nevykašlal".
Na místě bývalých železáren Poldi zůstává v půdě značná ekologická zátěž. Hrozí, že pokud k ní vystoupá podzemní voda, dojde k jejímu nevratnému znečištění.
Na místě bývalých železáren Poldi zůstává v půdě značná ekologická zátěž. Hrozí, že pokud k ní vystoupá podzemní voda, dojde k jejímu nevratnému znečištění. | Foto: Ondřej Besperát

Kladno je na tom kvůli suchu každým rokem se zásobou pitné vody hůře a hůře, podobně jako i další česká města. Situace se dostala až do bodu, kdy město muselo nechat zprovoznit soustavu, která přivedla vodu z vodní nádrže Želivka. Systém se přitom téměř třicet let nevyužíval. "Loni jsme nakupovali ze Želivky vodu poprvé, asi měsíc a půl, letos už to byly téměř tři měsíce. Po několika desítkách let nepoužívání ta soustava není v dobrém stavu," říká kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).

Hovořit přitom o Kladnu jako o vyprahlém městu není tak jednoduché. Hluboko pod tamními domy a silnicemi se totiž nachází miliony kubíků vody. Konkrétně jde asi o 120 až 170 milionů metrů krychlových vody, která pomalu, ale jistě zatopuje bývalé kladenské doly. Jen pro představu, takový objem vody představuje asi třetinu roční spotřeby z vodovodní sítě v celém Česku.

Mapa zatopených stařin Kladenských dolů rozkládající se pod územím několika obcí. Odhaduje se, že obsahují až 170 milionů kubíků vody.
Mapa zatopených stařin Kladenských dolů rozkládající se pod územím několika obcí. Odhaduje se, že obsahují až 170 milionů kubíků vody. | Foto: Palivový kombinát Ústí, s. p.

Vodu pod Kladnem ale nikdo nevyužívá, a co hůř, léta se mluví o tom, že ve chvíli, kdy vystoupá až k zamořenému území bývalé ocelárny Poldi, bude zřejmě nevratně znehodnocena. Tím by došlo ke zničení strategické zásoby vody, která může Kladno zachránit od největších dopadů vysychající krajiny. Už jen proto, že region na svém území žádný jiný zdroj vody nemá a přivádí ji z šedesát kilometrů vzdálené Mělnické Vrutice a nově také ze Želivky, odkud čerpá vodu i Praha.

Proto kladenské politiky znejistilo, když ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na vládě navrhl zrušení usnesení z dubna 2017, které na ochranu tamní podzemní vody z rozpočtu vyčlenilo 250 milionů korun. Z toho 150 milionů mělo zamezit rozšíření znečištění ze staré ekologické zátěže a 100 milionů mělo jít na úpravnu důlních vod. Jedním z plánů, jak znečištění bránit, totiž byla i možnost vodu preventivně čerpat na povrch, než vystoupá do nebezpečných hladin.

Vláda ministrův návrh zatím neprojednala, ale pravděpodobně se k němu brzy vrátí. Část kladenských politiků za tím vidí jen slepou snahu ušetřit peníze ve státním rozpočtu. Nikdo z nich to však nechtěl uvést na jméno.

Na pár desítek let máme klid, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo průmyslu tento krok zdůvodňuje tím, že voda pod Kladnem je v bezpečí. Alespoň prozatím. "Na základě výsledků měření a výpočtů provedených pro státní podnik Palivový kombinát Ústí společností Green Gas DPB bylo zjištěno, že ke znečištění důlních vod by mělo dojít až za několik desítek let, a to pouze ve stopovém množství," uvedla pro Aktuálně.cz Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. 

Podle ní tím pominula nutnost neodkladně přistoupit k opatřením, na která vláda před dvěma roky vyčlenila peníze a která měla znečištění důlních vod odpadem z areálu Poldi zabránit.

Přitom ještě letos v dubnu tvrdila Hana Volfová, mluvčí společnosti Palivový kombinát Ústí, která má dohled nad podzemní vodou na starosti, že by důlní vody měly začít vytékat na povrchu okolo roku 2025. "Možnost kontaminace důlních vod nelze vyloučit," uvedla tehdy pro Aktuálně.cz.

Podle kladenského primátora je možné, že se stoupání vody zpomalilo kvůli několika po sobě jdoucím suchým rokům. "Samozřejmě ale nevíme, jak dlouho suché roky budou trvat. O tom, že to je časovaná bomba, nikdo nepochybuje. Můžeme se bavit o tom, jestli vybuchne za deset, nebo za třicet let, ale pořád hrozí, že vybuchne," říká Jiránek.  

Ze čtvrt miliardy korun, které vláda ve zmíněném usnesení na ochranu vody vyčlenila, nebyla do dnešního dne použita ani koruna. Je však třeba dodat, že ministerstvo průmyslu z vlastních peněz zaplatilo matematický model a sedm průzkumných vrtů, které měly dát lepší obrázek o kvalitě podzemní vody. A uvádí, že připravuje i další monitorovací práce, aby předešlo kontaminaci povrchových i spodních vod.

Další postup, jak se stát k vodě pod Kladnem postaví, má už ale podle resortu průmyslu navrhnout ministerstvo životního prostředí. "Vláda by měla být informována o návrhu souboru opatření komplexního charakteru. Tento úkol už však překračuje rámec kompetencí ministerstva průmyslu a obchodu," říká Trefancová. Ministerstvo životního prostředí k tomu dodává, že si v blízké době nechá zpracovat analýzu rizik a kontaminace celé oblasti. 

"Vodu z dolů budeme potřebovat, stát se na ni nesmí vykašlat"

Kladenský primátor celou situaci vidí jako přehazování horkého bramboru mezi ministerstvy. Tvrdí ale, že je mu ve výsledku jedno, který resort se bude kladenskou podzemní vodou zabývat. Obává se však, aby se potichu na celý problém nezapomnělo.

"Největší chyba, kterou by stát mohl udělat, je, že se na to totálně vykašle. Ta zásoba potenciální pitné vody je obrovská a byla by to hloupost, zvlášť teď, když je sucho. Ano, aktuálně tu vodu nutně nepotřebujeme a stávající připojení nám stačí. To ale neznamená, že bude stačit za rok, za dva nebo za pět," říká Jiránek.

Otázka, jak zabránit kontaminaci vody, je však jen první částí kladenského problému, vodu je třeba také nějakým způsobem využít. A ani do toho se ministerstva příliš nehrnou. "Na základě předchozích průzkumů nemáme v tuto chvíli v úmyslu iniciovat projekty na čerpání a využívání podzemní vody," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Resort se podle něj soustřeďuje hlavně na odstranění znečištění z půdy. 

Kladno samotné pracuje podle primátora na dvou možnostech, jak vodu z podzemí získat. Tou první je čerpat vodu po vzoru horníků v okolí Tuchlovic a vypouštět ji přímo do potoka, který teče do přehrady Klíčava, kde už stojí úpravna vody. To by posílilo biodiverzitu v okolí potoka, ale současně by se část vody ztratila už v krajině. 

"Druhá varianta je, že by se voda čerpala na místě, kde jsou doly nejblíž povrchu. Tedy v oblasti městské části Vrapice přímo v Kladně. Tam by se ale musela ještě nějakým způsobem upravovat, tak aby byla pitná," říká primátor. Přestože podzemní voda zatím nebyla znečištěna ekologickou zátěží z Poldi, po průchodu uhelnými doly v ní obvykle zůstává nízké procento sloučenin síry, železa či manganu. 

K jednomu ze dvou řešení by se podle Jiránka Kladno mělo odhodlat zhruba do pěti let. Musí prý nejdříve zpracovat průzkumy, kolik vody reálně do podzemní části dolů přitéká, jakou má nyní kvalitu a co by znamenala její úprava. "To jsou věci, které jsou na roky," upozorňuje primátor. Dodává však, že nezbytná oprava přivaděče vody ze Želivky a zvýšení kapacity tamního vodojemu nebude o nic rychlejší.

Nešťastné dědictví z Poldi

Druhou kapitolou pak je odstranění staré ekologické zátěže z Poldi. Kdyby ta totiž zmizela, nemusel by se už nikdo o kvalitu spodních vod strachovat. Problém ale je, že Poldi se rozkládala na území několika stovek hektarů. Ty nejhorší zdroje znečištění už byly městem či za pomoci grantů ministerstva odstraněny, ale k nezávadnosti má tato oblast ještě hodně daleko. 

"Kdyby se to mělo čistit opravdu celoplošně, stálo by to podle odhadů čtyři až osm miliard korun," říká Jiránek. Do sanace území se pouštějí také majitelé dotčených pozemků - jednoduše musí, aby vůbec dostali povolení pro stavbu, kterou na místě zamýšlí vybudovat. Takoví developeři pak mohou žádat ministerstvo o dotaci. "Problém samozřejmě je, že to vypadá, že se na části toho území hned tak stavět nebude," říká primátor.

Lokalita bývalé Poldi totiž nepatří k nejlukrativnějším, už kvůli ekologické zátěži. "Ta zátěž podle našeho názoru nebude nikdy tak mírná, aby se tam daly stavět byty, ale pro průmysl to být vhodné může. Obzvlášť pokud se tam postaví nějaká hala, která to území přikryje a vlastně ho ochrání před tím, aby spolu s dešťovou vodou škodliviny postupně prosákly do nižších úrovní," dodává primátor.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Dálnici D5 u Berouna zavřela nehoda tří aut

Dálnici D5 poblíž Berouna v neděli večer zhruba na hodinu zavřela ve směru na Plzeň nehoda dvou osobních aut a kamionu. Jeden muž je těžce zraněný, záchranáři na místo poslali i vrtulník. Vyplývá to z informací od policejní mluvčí Lucie Novákové a Národního dopravního informačního centra.

"Máme tam havarovaná dvě osobní vozidla. Kousek před nimi je zastavený ještě kamion, který byl taky účastníkem dopravní nehody," popsala Nováková místo havárie. Těžce zraněný muž je z jednoho z osobních aut, dodala.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

České basketbalistky vyhrály v kvalifikaci ME i podruhé

České basketbalistky vyhrály i druhý zápas v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy. V pražské hale Královka rozhodla o výhře 60:59 nad Rumunskem sekundu před koncem Kateřina Elhotová. Výběr trenéra Štefana Svitka navázal na čtvrteční vítězství 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy