Brno - Milan Ruttner neuspěl s dovoláním proti verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl jeho nárok na vyplacení devítimilionového zlatého padáku.
Soudy Ruttnerovi nejdříve vycházely vstříc a výše uvedené odchodné mu přiznaly. Loni v březnu se ale do případu vložil Ústavní soud, který jeho počínání označil za nemravné a vrátil spor na začátek. A Městský soud v Praze loni v prosinci proto jeho žalobu zamítl. Proti tomu exmanažer Českých drah podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ale neuspěl.
"Rozsudek nebyl postižen žádnou vadou, je věcně správný," rozhodl nyní Nejvyšší soud. Ten přitom v minulosti dal naopak za pravdu Ruttnerovi. Nyní ovšem musel vzít v potaz i verdikt Ústavního soudu, který postup soudů, které dříve Ruttnerovi vyšly vstříc, zkritizoval a jejich verdikty zrušil.
Případ si soudy přehazovaly osm let a řešil jej jak Nejvyšší, tak i Ústavní soud. A posledních pět let soudů bylo zbytečných. Městský soud v Praze totiž již v lednu 2013 Ruttnerovu žalobu pravomocně zamítl. Vše poté ale zvrátil po jeho dovolání Nejvyšší soud. Jen ten řešil případ nakonec třikrát.
Musíme je motivovat!
Ruttner v květnu 2008 nastoupil k národnímu dopravci jako personální ředitel. Jako jednu z prvních věcí ve funkci navrhl motivační systém pro vrcholové manažery, aby z firmy neodcházeli. A přišel s návrhem zavést jako motivační složku manažerské smlouvy odstupné ve výši 24násobku měsíčního platu, což mu následně představenstvo schválilo.
Je přitom otázka, koho by podobná doložka mohla motivovat k další práci pro České dráhy, když na vyplacení uvedeného zlatého padáku byl automatický nárok po odpracování pouhých dvanácti měsíců. Důkazem byl sám Ruttner: o vyplacení uvedené "motivační doložky" požádal jen několik dní po překročení uvedené hranice - hned po dvanácti měsících a třinácti dnech od podepsání smlouvy.
Dráhy mu ale uvedený zlatý padák odmítly zaplatit s poukazem právě na dobré mravy. Ruttner se proto obrátil na Obvodní soud pro Prahu 1, který mu dal nejdříve za pravdu.
Odvolací Městský soud v Praze ale v lednu 2013 verdikt otočil. "Za stavu, kdy žalovaná strana (České dráhy) dosáhla největší ztráty v historii, nelze pokládat výkon práva žalobce na odměnu za souladný s dobrými mravy," rozhodl v lednu 2013 Městský soud v Praze. Poukázal právě na to, že to byl sám Ruttner, který uvedený systém vymyslel.
Jen jsem dostal úkol
Ruttner ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V podání se hájil mimo jiné tím, že k vypracování systému "zlatých padáků" jej vyzvalo představenstvo. Nejvyšší soud dal Ruttnerovi za pravdu a zamítavý rozsudek zrušil. Podle něj nebylo prokázáno, že by uzavřením uvedených doložek chtěl Ruttner úmyslně způsobit škodu.
Soudy začaly proto případ řešit ve druhém kole a v souladu s názorem Nejvyššího soudu rozhodly ve prospěch Ruttnera, kterému loni v květnu devítimilionový zlatý padák, navýšený o pět milionů na úrocích, přiznaly.
Případ pak doputoval až k Ústavnímu soudu, který se loni v březnu zastal naopak Českých drah. Vrátil do hry i otázku, zda vyplacení uvedené odměny nebylo v rozporu s dobrými mravy.
"Byl to on, kdo předložil návrh na odměňování vedoucích zaměstnanců představenstvu stěžovatele ke schválení, včetně odstupného při výkonu jím vykonávané funkce u stěžovatelky. Je třeba poukázat také na zjištění, že tak učinil v době, kdy byla stěžovatelka v dlouhodobé ztrátě, a své funkce se vzdal téměř bezprostředně po uplynutí 12měsíční lhůty, kdy mu nárok na odstupné vznikl," uvedl soudce Ústavního soudu Jiří Zemánek. Městský soud v Praze poté loni v prosinci pravomocně rozhodl, že Ruttner nemá na uvedený zlatý padák nárok.
Za rybami na Kamčatku
Samotného Ruttnera nakonec spor o zlatý padák přišel draho. A to přesto, že soud loni v prosinci rozhodl, že nemusí Českým drahám platit náklady řízení, které v té době už dosahovaly skoro dvou milionů korun. Soudkyně Městského soudu v Praze Jitka Denemarková to odůvodnila tím, že samy České dráhy mají na situaci podíl, když jejich představenstvo tehdejší Ruttnerovu "motivační doložku" schválilo.
Jenže to už neplatí o dovolání, za které musí Ruttner zaplatit 127 tisíc korun na nákladech řízení právnímu zástupci Českých drah Karlu Muzikářovi. Sám pak Ruttner musel také platit náklady na svoji advokátku - ty již v květnu 2016 podle tehdejšího verdiktu dosáhly 1,9 milionu korun.
Ruttner po odchodu z Českých drah nastoupil nejdříve do PPF Petra Kellnera, odkud v roce 2013 přešel jako personální ředitel k poskytovateli rychlých půjček Provident Financial. Nyní zde podle profesního serveru LinkedIn zastává i funkci obchodního ředitele. "Je ženatý a má dvě děti. Ruttner je vášnivý rybář, nejraději rybaří v exotických destinacích, jako je Mongolsko nebo Kamčatka," přibližuje ho jeho zaměstnavatel na svých webových stránkách.
Ruttner není sám, kdo se s drahami soudí o své odchodné. Výplatu konkurenční doložky požaduje i bývalý ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Soud ale letos v květnu jeho žalobu zamítl - dal za pravdu argumentaci Českých drah, že je neplatná mimo jiné proto, že Zelený smlouvu uzavřel "sám se sebou" bez souhlasu dozorčí rady. I Zelený podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten ještě nerozhodl.
