reklama
 
 

Lékař: Češi dost pijí. Metylkauza nezačala na Moravě náhodou

24. 5. 2015
Foto: Thinkstock
Největší procento alkoholiků hlásí sever Moravy a Zlínský kraj. Problémy s pitím mají i Pražané. Celkem dokážou Češi spotřebovat 7,5 milionu panáků kořalky denně.

Praha - Disciplína, ve které nemají Češi konkurenci: podle Státního zdravotního ústavu do sebe lidé v tuzemsku každý den "otočí" 7,5 milionu panáků tvrdého alkoholu. Českými hrdly tak denně proteče asi 375 tisíc litrů čtyřicetiprocentní kořalky. Češi se tímto údajem zařadili na samou špičku evropského žebříčku ve spotřebě tvrdého alkoholu.

"Vůbec největšími konzumenty tvrdého alkoholu jsou muži starší šedesáti let, z nichž každý spotřebuje denně průměrných 245 gramů lihovin," píše ve své zprávě Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu. Tito muži podle něj dokážou společnými silami vypít bezmála polovinu veškerého tvrdého alkoholu, který se v Česku za celý rok spotřebuje. Mladší muži holdují spíš pivu a ženy zase raději ochutnávají víno.

Největší procento alkoholiků hlásí Ústav zdravotnických informací a statistiky na střední a severní Moravě, následuje Zlínský kraj. Problémy má i Praha. Podle Petra Popova z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy měly moravské regiony problémy s alkoholem odpradávna.

Aktuálně.cz: Z dat Ústavu zdravotnických informací vyplývá, že největší koncentrace lidí, kteří se léčí se závislostí na alkoholu, je v Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Vysoko je také Praha. Čím si to vysvětlujete?

Petr Popov: Pokud jde o Prahu, tak tam hraje roli dostupnost alkoholu. Seženete ho kdykoliv a kdekoliv. Žije tady také široké spektrum konzumentů alkoholu – od těch, kteří konzumují krabicové víno, až po lidi, kteří si kupují ten nejdražší alkohol vůbec. Praha je zkrátka specifikum. Ty další kraje – to je dáno historicky. Už v roce 1901 vyšla publikace O rozšíření moru kořalečního v Království českém, kde byste sehnala úplně stejné údaje. To jsou prostě kraje, kde se odedávna hodně pije. Ostatně methanolová kauza se odehrála právě tam.

Proč právě v těchto dvou krajích mají lidé takovou touhu po alkoholu?

Zřejmě to bude tím, že tam lidé žijí velmi sociálně provázaně. Navíc se tam vždycky vyráběla laciná kořalka.

Pije se ale i v jiných částech země. Podle statistik do sebe Češi každý den otočí kolem 7,5 milionu panáků. A na každého obyvatele připadá více než 10 litrů stoprocentního lihu ročně. Češi se tím zařadili na samou špičku evropského žebříčku. A spotřeba alkoholu stále stoupá. Proč jsou Češi takoví notorici?

To je také dáno historicky. Spotřeba alkoholu tady byla vysoká odpradávna. Kromě jiného je to tím, že jsou Češi příliš benevolentní. Alkohol chápou jako součást své tradice a kultury. Ta benevolence vůči alkoholu je přitom stále větší.

Jak se to projevuje?

Různě. Ženy chodí masově do hospody, to dřív neexistovalo. Nestalo se, aby žena přišla do putyky, sedla si tam a začala si objednávat. Začaly pít i děti, a to docela v nízkém věku. Samozřejmě, děti alkohol vždycky zkoušely, ale nikdy nepily pravidelně, nárazově a nebezpečně. Dneska to dělají. Vidí to u dospělých a vnímají to jako něco normálního. Jenomže jinde ve světě, pokud pomineme Rusko, alkohol běžnou součástí života není. Ostatně nikde jinde na světě, opět mimo Rusko, by si lidé nezvolili za prezidenta člověka, který se kymácí opilý na veřejnosti. Jinde by se ani nestalo, aby se senátoři bili za to, že budou mít v Parlamentu prodejnu alkoholu.

Jde to podle vás zvrátit?

To nevím. Po těch letech praxe jsem si myslel, že už mě nic nepřekvapí a že už některé věci dokážu odhadnout. V poslední době ale zjišťuju, že to tak není. Třeba dnes ráno jsem se díval na zprávy a tam ukazovali jakousi dámu, která zastupuje věhlasnou jihoamerickou firmu na výrobu rumu. Ta žena tvrdila, že jsme největšími konzumenty tohoto rumu na světě. To by mě nikdy nenapadlo - jde o opravdu luxusní značku. Že Češi vypijí nejvíc piva na světě, to bych samozřejmě řekl. Ale že dokážeme spotřebovat i největší množství takového pití, které patří do spektra luxusních alkoholů, to mě vážně zaujalo.

Jak se to na Češích podepisuje? Lze poznat, že jsou tak velkými konzumenty alkoholu?

Jistě že nás to poznamenává. Ne nadarmo počítá Světová zdravotnická organizace nadměrnou spotřebu alkoholu jako jeden ze tří nejvýznamnějších rizikových faktorů, které ovlivňují nemocnost ve vyspělých zemích. Alkohol likviduje ledviny a játra, podporuje růst zhoubných nádorů a komplikuje průběh cukrovky. Následky ale nejsou jen zdravotní. Alkohol má i fatální dopady společenské, kriminální a ekonomické. Lidem je zkrátka všechno tak nějak jedno.

Myslíte, že je jim jedno i to, jestli se protlačí protikuřácký zákon, v rámci kterého se mají zavádět i přísnější pravidla pro prodej alkoholu?

Vypadá to tak. Češi viditelně ochotněji podléhají tlakům lobby. Chybí tady také jakýkoliv tlak z druhé strany. Jinde by lobbisté tak snadno neuspěli. Jakýsi pokrok tu ale přece jen je – máme konečně protidrogovou koncepci a mluvíme o ní. Konečně v rámci ní chceme potlačovat i legální drogy, tedy alkohol a tabák. To je samozřejmě dobře, protože oddělovat problematiku alkoholových a nealkoholových drog je nesmysl. Když se má dělat pořádná prevence, tak u obojího.

Jak člověk vlastně pozná, že už mu alkohol či jiná droga přerostla přes hlavu a měl by vyhledat odborníka?

Z medicínského hlediska existuje šest kritérií závislosti. Tato kritéria jsou obecná a platí pro všechny návykové látky včetně alkoholu. Pokud u sebe člověk během jednoho roku zaznamená alespoň tři z nich, je vysoce pravděpodobné, že je závislý.

Jaká kritéria to jsou?

Člověk pociťuje silnou touhu po alkoholu. Má potíže s kontrolou během pití - nedokáže nezačít pít, nebo naopak přestat. Pociťuje somatický odvykací stav, pokud si dá alkohol jen proto, aby zmenšil abstinenční příznaky. Člověk také postupně vyžaduje stále vyšší dávky alkoholu, aby se uspokojil. Začne zanedbávat jiná potěšení nebo zájmy ve prospěch alkoholu. V pití pak pokračuje i přesto, že mu alkohol prokazatelně škodí – například už má nadměrným pitím poškozená játra.

Kolik lidí se podle vašeho odhadu neléčí, ačkoliv by už pomoc potřebovali?

Odhaduje se, že poměrně vážný problém s alkoholem má asi desetina české populace. To je něco kolem milionu lidí. Asi polovina z nich už bude na alkoholu skutečně závislá. Přitom statistiky léčených zahrnují jen kolem dvaceti tisíc hospitalizovaných. To je jen malý zlomek ze skutečného počtu.

Jak dopadají lidé, kteří svůj problém s alkoholem neřeší?

Tito lidé většinou končí v nějakém jiném zdravotnickém zařízení, než je léčebna závislostí. Dostanou se třeba na internu, nejčastěji na gastroenterologii a léčí se tam s následky pití – většinou s jaterní cirhózou. Což je samozřejmě mnohem dražší než léčba závislosti.

autor: Veronika Rodriguez | 24. 5. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama