reklama
 
 

Protidrogový koordinátor: Češi příliš tolerují hazard

4. 10. 2013 12:00
V Česku je přitom problémovým hraním ohroženo 350 tisíc lidí, říká Jindřich Vobořil

Praha - Češi jsou příliš tolerantní ke společenským problémům, jako je alkoholismus nebo gamblerství, říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Česká republika se v rámci Evropy drží na špici žebříčku zemí, které mají nejvíce automatů na hlavu. 350 tisícům Čechů hrozí riziko, že spadnou do závislosti na hraní.

Vyplývá to ze studie, kterou Vobořil a jeho tým nyní připravují. Přesto ale řada lidí v Česku po omezení hazardu nevolá.

"Je to taková česká pseudotolerance k podobným věcem, mentalita 'nehas, co tě nepálí'. Čech si řekne: Když jsou lidi slaboši, tak ať přijdou třeba o všechno, nás to přece nemusí zajímat," říká Jindřich Vobořil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

A.cz: Kolik lidí v Česku má problémy s gamblingem?

Jindřich Vobořil: V riziku vzniku problémového hraní se pohybuje kolem 5 % obyvatel České republiky ve věku 15-64 let. To odpovídá více než 350 tisícům obyvatel naší země. Z toho je patologických hráčů zhruba 0,6 %, což znamená 42 tisíc lidí.

Česká republika patří v rámci Evropy k zemím, které mají nejvyšší počty automatů na hlavu. Můžeme jejich omezením snížit číslo závislých?

Jsme schopni tím omezit počet rizikových hráčů. Tam je nabídka důležitá, a pokud bude na každém rohu blikající herna, představuje to pro ně riziko. Nejsme ale schopni úplně omezit počet lidí, kteří mají sklony k závislostem. Odhady říkají, že přibližně 2 % populace mají sklony k závislostem obecně, ať už je to alkohol, nelegální drogy, nebo gambling. Pokud tomuto typu gamblerů zmizí nabídka heren, přesunou se na internet nebo spadnou do jiné závislosti. Ti kromě regulace potřebují i druhý krok - nabídku léčby a prevence, která je u nás zatím malá.

Jste zastánce nulové tolerance hazardu?

Nejsem hlasatelem prohibice. Já prohibici a priori moc nevěřím, věřím rozumné regulaci. Určitý druh regulace může mít pozitivní preventivní vliv, protože vytvoří jakési společenské tabu nebo normu a tím vytvoří nějakou společenskou hranici. Proto si myslím, že by neměly být herny dostupné kdykoli a kdekoli. Problém však nezávisí pouze na počtu automatů na hlavu. Velmi důležitá je i viditelnost heren, jaký v nich je typ automatů, kdo tam má vstup, jestli je to ve vyloučené lokalitě. Mnoho videoloterijních terminálů je v rizikových lokalitách, kde žijí lidé z nízkopříjmových skupin.

Radnice se bojí, že pokud hazard omezí příliš, rozbují se černé herny. Je to skutečná hrozba, které by se města měla obávat?

Nemyslím si, že by nastal masivní nárůst černého hazardu, že by ty tisíce provozoven nahradily nelegální herny. Pokud existuje někde nulová tolerance, stojí docela úsilí tam černé herny udržet. Policie navíc podle mě má vůli nelegální hazard ohlídat, takže bych se nebál. Nicméně radnicím rozumím, i jedna nebo dvě černé herny pro politika mohou být veřejný problém. Vadí mi ale, že současná debata o černých hernách celý problém hrozně zužuje. Tady přece existují lidé, kteří mají vážný problém se závislostí. Z tohoto pohledu to nemůže být jen technická debata o počtu automatů a legálních nebo nelegálních hernách.

Proč je u nás hazard tak rozšířený?

Nikdo se tomu nikdy nevěnoval z pohledu problému závislostí, vše se nechalo tak nějak volně, je to hlavně byznys a daňové příjmy. Není za tím vidět konkrétní člověk a třeba trápení jeho rodiny. Je to taková česká pseudotolerance k podobným věcem, mentalita "nehas, co tě nepálí". Čech si řekne: Když jsou lidi slaboši, tak ať přijdou třeba o všechno, nás to přece nemusí zajímat. Politik, který na to upozorní a chce toto řešit, pak vypadá, že pouze šikanuje podnikatele; člověk, který se ozve, je za moralistu.

Je to stejné jako s alkoholem. Máme kupříkladu nejvyšší počet dětí do 16 let, které užívají alkohol. Všichni vědí, že se mladistvým nemá nalévat, přesto se to všude děje. Já jsem říkal už minulé pravicové vládě - pojďme přenést větší odpovědnost ohledně nalévání alkoholu nezletilým na provozovatele. Jakmile jsem to jen vyslovil, tak se v české kotlině vzedmul pocit, že jde o šikanu podnikatelů. Sám mám spíš pravicové myšlení, ale je potřeba vnímat, že ti, kteří obchodují s alkoholem, neprodávají rohlík, ale prodávají tvrdou návykovou látku. Takový člověk či obchodní společnost nesou pak stejnou zodpovědnost jako třeba rodič.

Co by se tedy mělo dělat, aby se tento přístup změnil?

Potřebujeme jedno koordinační místo, jako máme pro drogy, kde bude silná postava se silným mandátem opravdu ty věci řešit, ideálně zmocněnec vlády. Drogy díky tomu řešíme už léta. Ale alkohol, tabák a herny nikdo nekoordinuje. Ani to nikoho z politiků nijak zvlášť moc nezajímá. V Německu to přitom funguje - neoddělují problematiku alkoholu, tabáku, drog a hazardu, mají jednu, tzv. integrovanou politiku. Já jsem podobný postup navrhoval opakovaně už minulé vládě a té nové ho navrhnu znovu.

autor: Lucie Stuchlíková | 4. 10. 2013 12:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama