Nejprve si natáhnou chirurgické rukavice, vydezinfikují místo a pinzetou zvednou injekční stříkačku pohozenou na zemi. Zavřou ji do boxu na nebezpečný odpad a zlikvidují i použité rukavice. Odhozených jehel v Praze ubývá, hlásí strážníci. Začátkem dubna prohledaly hlídky městské policie při každoroční akci Jehla přes 530 dětských hřišť, parků či okolí stanic metra. Dohromady nasbíraly 83 stříkaček.
"Před deseti lety jsme jich tolik našli jen na Karlově náměstí. Dnes se k podobnému číslu dostáváme v celé Praze," říká komisař Štefan Živčák. Podle epidemiologů hrozí v případě poranění jehlou žloutenka typu C či nakažení virem HIV.
Za zlepšením stojí nejen práce policistů a lepší úklid veřejných prostranství, ale i činnost organizací, které se problému drog věnují. V hlavním městě pomáhají závislým dvě kontaktní centra - od pobytu na ulici přes léčbu až k zařazení zpět do běžného života. "Česko si díky nim dlouhodobě drží nízký výskyt závažných infekcí, jako třeba AIDS," říká s odkazem na nevyléčitelné onemocnění David Pešek, vedoucí organizace Sananim.
Právě do něj přichází přes 140 drogově závislých denně. Centrum sídlí na Praze 5 a nabízí bezplatně základní zdravotní ošetření, testování infekčních chorob, sociální či trestněprávní poradenství. Třikrát týdně také jeho pracovníci přijíždějí se sanitkou k hlavnímu nádraží poskytovat totéž. "Ošetřujeme i drobné rány, odlehčujeme tak čekárnám pohotovostí a zdravotnickému systému celkově," popisuje Pešek.
V hlavním městě je až pětina všech problémových uživatelů drog z celého Česka, říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten řídí Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která má situaci na celostátní úrovni na starosti. I přes vysokou koncentraci narkomanů je v Praze péče nedostatečná, upozorňuje vedoucí Sananimu Pešek.
Souhlasí s ním i vedoucí druhého z pražských center, střediska Drop In Martin Titman. "Do funkčního systému máme daleko. Například o aplikačních místnostech si můžeme nechat jen zdát," zmiňuje místa určená k bezpečnému vpíchnutí drog, která v Německu, Švýcarsku či Nizozemsku pomáhají vytlačovat užívání z veřejných míst a snižovat úmrtnost uživatelů. Jejich zavedení doporučuje i Světová zdravotnická organizace.
V Česku ji před dvěma lety navrhoval poslanec Tomáš Vymazal za Piráty, podporu ve sněmovně ale nenašel. "Uživatelé jsou většinou bez domova a nemají kde látku aplikovat než na ulici. V zařízeních by byli pod dohledem zdravotníků, kteří by v případě nouze mohli zasáhnout," jmenuje výhody Pešek. Zastánci takového řešení si od něj slibují i snížení počtu odhozených stříkaček na ulicích a úbytek kriminality v problémových lokalitách.
Těmi jsou v Praze především rušné dopravní uzly, okolí stanic metra I. P. Pavlova, Florenc nebo Anděl. Právě tady pracovníci protidrogových center drogově závislé vyhledávají a oslovují. "Nejvíce jich potkáváme v okolí Anděla. Zvykli si na nás a reagují pozitivně," říká Pešek ze Sananimu. S kolegy se tak přímo v terénu snaží zabránit šíření infekčních nemocí a uklidňovat chování narkomanů, které bývá kolemjdoucím nepříjemné.
Mezi závislými je v Česku velký zájem i o substituční léčbu, při níž se místo drogy podává bezpečnější a méně riziková látka. Určená je především pro lidi užívající drogu injekčně. Místo opiátů dostávají například metadon ve formě tablety či roztoku. Substitučních center je ale nedostatek. "Téměř každý týden řešíme zájemce, ne vždy se podaří jeho umístění domluvit," říká Titman z organizace Drop In, že často je na vině právě nízká kapacita fungujících zařízení.
Původně se na Praze 5 nacházela dvě kontaktní centra. Ke konci loňského roku však radnice jednomu z nich vypověděla nájemní smlouvu. "Řešení vidíme v přesunu centra na vhodnější místo, kde jeho činnost opět podpoříme," okomentovala tento krok starostka městské části Renáta Zajíčková. Zatímco Brno s 380 tisíci obyvatel má kontaktní centra tři, v hlavním městě s populací přes jeden milion se nachází pouze dvě střediska pro drogově závislé, a to na Praze 1 a 5.
VIDEO: Strážník popisuje likvidaci injekční stříkačky
