Aktuálně.cz: Před čtyřmi lety jste měla na ministerstvu spravedlnosti na starosti problém exekucí. Co jste se tehdy snažila prosadit?
Hana Marvanová: Připravila jsem celou koncepci humanizace exekucí, jejíž součástí byl návrh změny zákonů, kdy by bylo možné i zpětně zpochybnit výši přísudků, tedy odměn advokátů, o nichž rozhodl i Ústavní soud, že jsou nemorální.
Jednoduchou novelou občanského soudního řádu a exekučního řádu by šlo zařídit, aby lidé měli možnost napadnout velkou část příslušenství k základnímu dluhu, které tvoří i mnohonásobky původní sumy. Šlo by prodloužit lhůty na odvolání a umožnit obnovou řízení či využít jiný mimořádný opravný prostředek. Což nyní nelze.
Zákony byly totiž napsány velmi přísně vůči dlužníkům a pro advokáty a exekutory naopak velmi výhodně. Jsou tam mimořádně krátké odvolací lhůty, velmi přísný proces a dlužník, navíc bez advokáta, není vůbec schopný tím procesem projít. Navrhovala jsem třeba i to, aby si dlužník mohl na exekutorovi vynutit splátkový kalendář, což dnes nejde a mnoha lidem zbytečně prodali třeba domy, přestože nabízeli uhradit dluh ve splátkách.
To by pak advokáti museli peníze vracet?
Ne, šlo by jen o ještě nezaplacené peníze a dluh by se tím dostal do rozumné výše. Já sama jsem se jako advokátka setkala s mnoha podobnými případy. Nemohla jsem se ale všech těch lidí zastat, dotáhnout to k Ústavnímu soudu, protože to je na roky a nemůžete stále pracovat zadarmo. A oni peníze na advokátní služby nemají. Navíc žijí často z nepřiznaných příjmů, jsou v šedé ekonomice. Můj návrh byl ale velmi rychle odmítnut. Vznikl proti mně velký tlak, že s takovými věcmi vůbec nesmím přicházet.
Kdo vám to řekl?
Odmítla to ministryně Válková, na rovinu mi to řekl i pan Faltýnek: "Nebude se to řešit," prohlásil bez jakéhokoli vysvětlení. Celý plán jsem představila i Babišovi. Poslechl si vše, kýval hlavou a nic neřekl. A potom, když jsem musela po třech měsících odejít, tak to zdůvodňoval tím, že se ženské pohádaly. Ale tady nešlo o žádný ženský spor, ale o jednoznačnou nevůli ze strany ministryně a celého ANO s problémem něco dělat.
Pozval si mě i Sobotka, do té doby jsem ještě měla iluzi, že sociální demokraté se tím budou chtít z povahy své politické orientace zabývat. Ale nic se nestalo. Jediný, kdo měl zájem, byl Jiří Dienstbier, který to dokonce prosadil do vládního prohlášení, ale nebylo to k ničemu.
Ale ze začátku vás přece na ministerstvo kvůli tomu brali? Zdálo se, že s tím chtějí něco podniknout?
Ministryně si mě najala právě jako odbornici na exekuce. Ale oni se jen tvářili, že s tím něco chtějí podniknout. Tady nejde jen o bývalého ministra spravedlnosti Němce. Ten se sice na systému podepsal silně, ale nezájem trvá doteď a nejspíš stál i za odchodem Pelikána. Důvodem byla i situace na ministerstvu spravedlnosti, kde je spousta řadových úředníků svázána s exekutorskými úřady, advokátními kancelářemi, kam často odcházejí nebo z nich přišli. Ti lidé na mě například hned nahlásili Válkové, že jsem se na ministerstvu sešla s Danem Hůlem z Člověka v tísni, bylo mi to pak ministryní vytčeno.
Ale velký tlak šel samozřejmě ze strany Andreje Babiše, Agrofertu i dalších velkých firem, pro které je to výhodné, dále od lobbistů exekutorů a advokátních kanceláří. To, co jsem navrhovala, by šlo přímo proti jejich peněženkám.
I když byla přísudková vyhláška v roce 2014 nakonec změněna a odměny sníženy, vše platí jen do budoucna a jen pro bagatelní dluhy. A lidem jsou stále strhávány odměny pro advokáty, o kterých už Ústavní soud prohlásil, že jsou nemravné. A oni, stejně jako velké firmy a exekutoři, si nepřejí ten zavedený pořádek měnit. I kvůli tomu, aby si mohli dál vybírat exekutory, kteří pak de facto pracují pro ně. Místo aby byli nestranní a fungovali spíše na principu notářů.
A přijetí oddlužovací novely, která by umožnila řadě dalších lidí vstoupit do oddlužení, není podle vás dostatečné?
Oddlužovací novela chce mazat všechny dluhy, jak vůči exekutorovi, právnímu zástupci věřitele, ale i ten původní dluh. Nejsem proti tomu, jen říkám, že to nepomůže dost. Navíc ten původní věřitel nemusí dostat ani jistinu. Mně přijde zásadní, aby se původní dluh alespoň zčásti splatil, ale přísudky, tedy ty vysoké odměny, se platit nemusely.
Má to přece dopadnout na ty, kteří byznys s dluhy roztočili, a ne na původní věřitele. Navíc když bude v oddlužovací novele sedm let, tak se toho mnozí postižení ani nedožijí. Zato můj návrh by umožnil řešení v souladu se zjištěními Ústavního soudu a neznamenalo by to, že se odpouštějí dluhy, ale že se ruší to, co vůbec nemělo nastat. Ano, odpusťme dluhy, ale hlavně ty nemravné.
Jedním z hlavních viníků současného stavu je exekuční řád přijatý v roce 2001, který vlastně umožnil vznik soukromých exekutorů.
Jejich samotná existence není špatná. Problém je to, že exekuční řád má velké množství nedostatků. Není vůbec fér, že si věřitel vybírá exekutora, který pak kope za něj, navíc se neustále přitvrzoval a přizpůsoboval právě podle potřeb exekutorů. Oni přitom měli zůstat v mantinelech jako jsou notáři, tedy soukromé osoby, nad kterými je dohled a gros rozhodování dělá soud.
Neměl to být předmět žádného byznysu. Je pravda, že vše vzniklo v atmosféře a době, kdy se dluhy nevymáhaly vůbec, stát nekonal. Ovšem chopili se toho lidé, nejdůležitější z nich byli Pavel Němec a Zdeněk Koudelka, kteří si normu evidentně napsali tak, aby podle ní mohli začít extrémně vydělávat.
Ale vy jste přece byla také u toho, když se řád připravoval.
Byla jsem předsedkyní právní komise Unie svobody, ale normálně jsem byla advokátka, která se exekucemi prakticky vůbec nezabývala, nebyla jsem v parlamentu. Ale věděla jsem, že se schází skupinka Pavel Němec a další advokáti po večerech a že zpracovávají ten zákon.
Kdo to byl kromě Němce, třeba bývalý šéf Komory exekutorů Juraj Podkonický?
Tím si nejsem jistá, pamatuji si jména pražského advokáta Veselého, paní Rychtalíkové. Mě tehdy překvapilo, že to dělali takhle nezištně, po večerech. Byla jsem naivní, oni to pak protlačili parlamentem a právě exekucemi se často odcházeli živit.
A co zvýšení odměn v přísudkové vyhlášce v roce 2006? Ministr spravedlnosti Pavel Němec pak velmi rychle po jejím přijetí skončil ve vládě a začal vymáhat pohledávky.
To už jsem v Unii svobody nebyla. Jinak Pavel Němec se skutečně jen tvářil, že mu jde o nějaké ideje, nalepil se na Unii svobody, ale jen si tam připravil svoje budoucí kšefty. Stál i u zrodu justiční mafie, prosadil si tam svoje poslušné lidi, doteď má zřejmě zakázky u různých ministerstev, těžil z byznysu s chudobou, měl a má zakázky na vymáhání pohledávek.
Já se s ním na ničem nechtěla podílet od roku 2002, kdy jsem ho prohlédla a odešla po volbách z čela Unie svobody, úplně ze strany pak v roce 2004.
Velký lobbing nyní probíhá i ohledně novely insolvenčního zákona a návrhu na zavedení teritoriality exekutorů.
Ano, ve vztahu k poslancům, ale i senátorům. Lobbuje třeba bývalý poslanec Pavel Staněk, který nyní působí jako předseda České asociace věřitelů, lidé napojení na Komoru exekutorů. Jisté je, že si ovlivní klub ODS, klub ANO to také nebude řešit, nebo rozhodně ne důsledně, nevím jak Patrik Nacher, ČSSD také neudělá nic, i toho Dienstbiera se zbavili.
Vliv zákulisních skupin je velký. Platí si různě politiky bartery, ten vliv je takový, že ten, kdo přijde a chce něco řešit, tak je postupně vystrnaděn. Musela by tu být politická síla, která má silný mandát od voličů a skutečně s tím chce něco dělat. Za chudými lidmi žádná lobby nestojí, oni žádné reprezentanty nemají, i levice, KSČM a ČSSD, na ně úplně kašle. Teritorialitu už dokonce senátoři dávno navrhli, ale sněmovna to do konce období ani neprojednala.
Řada lidí z dnešní situace viní tradiční strany.
Ano. Lidi si myslí, že zločinné standardní strany zavedly exekutory a Babiš se Zemanem to chtějí řešit, přitom je to přesně naopak. Zemanova kampaň byla mimo jiné placená i exekutory. A Babiš s Faltýnkem, který se přátelí s bývalým slavným exekutorem Tomášem Vránou, s tím něco dělat přímo zakázali. Proto jsem musela odejít a celá koncepce humanizace exekucí skončila v koši.
