reklama
 
 

"Přece není možné stěhovat tolik lidí." Obyvatelé Mostu radikální kampani moc nevěří

14. 9. 2018 5:30
"Vystavíme vesnici pro lůzu" či "Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí", hlásají předvolební plakáty v Mostě. Politici před volbami rozdmýchávají nenávist vůči obyvatelům z vyloučených lokalit. Sdružení Mostečané Mostu, za nímž stojí bytové družstvo Krušnohor podnikající s byty ve městě, láká voliče na to, že "lůze" vystaví holobyty za městem. Za problémy přitom stojí také byznys s chudobou, kdy podnikatelé levně nakoupili byty a nyní vydělávají na lidech pobírajících dávky.

Most - V centru Mostu se za teplého zářijového odpoledne lidé vracejí z práce, nakupují a míjejí velké předvolební billboardy a plachty. Jeden z těch největších visí na mohutném betonovém obchodním domě Prior. "Vystavíme vesnici pro lůzu," hlásá slogan sdružení Mostečané Mostu, z plachty koukají mladí usměvaví lidé s panoramatem města za zády.

"To mi přijde zvláštní, vlastně nevím, co tou vesnicí pro lůzu myslí," vzhlíží k plakátu kolemjdoucí Jaroslav Petráš. Zrovna se vrací ze služby v nemocnici, kde pracuje jako sanitář. V bývalém hornickém městě, které je dnes známé svými vyloučenými lokalitami a sociálními potížemi, žije od narození. "Jinam bych nešel. Líbí se mi, že je tady všechno dostupné," říká.

Bydlí v takzvané staré zástavbě, v bytě čtyřpodlažního cihlového domu. "Tam je to solidní. Lidé na sídlišti ale nadávají, že je tam rachot, že by byli radši, kdyby tady nebyl panelák na paneláku," popisuje Petráš s tím, že velkou část obyvatel bytovek a věžáků tvoří romské rodiny, na které si místní mnohdy stěžují.

"Mně ti lidé nevadí. Navíc jich tady žije tolik, že přece není možné postavit tolik bytů a někam je přestěhovat," kroutí hlavou čtyřicetiletý muž. Ve městě je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí devět vyloučených lokalit, v nichž žije přes pět tisíc lidí, nejen romského původu.

Svůj podíl na shromažďování chudých v mosteckých bytovkách mají i majitelé domů, kteří byty levně nakoupili - na konci devadesátých let třeba i za 20 tisíc korun, i dnes ale člověk pořídí 3 plus 1 za 300 tisíc korun. Na nájemnících, kteří pobírají příspěvky na bydlení a sociální dávky, mohou majitelé snadno a rychle vydělávat, když jim nasadí například patnáctitisícový nájem. Sehnat jiné bydlení je pro tyto lidi totiž velmi obtížné.

Město v některých částech nedávno vyhlásilo takzvané bezdoplatkové zóny, kde se doplatky nevyplácejí. "To ale s ohledem na nízké ceny bytových jednotek v Mostě a skutečnost, že tato část dávky představuje v průměru asi 400 Kč, kterou lze snadno nahradit jinou dávkou v hmotné nouzi, mnoho nevyřeší. Jde jen o nějaké opatření, které ale nezabrání tomu, aby se nám do Mostu stěhovali další nepřizpůsobiví ze všech koutů ČR. Tomu zabrání jen systémové změny na úrovni zákona," míní primátor Mostu Jan Paparega (hnutí ProMOST). Doplatek však může dosahovat i tisíců měsíčně.

Ne všichni Mostečané vnímají soužití ve městě tak bezproblémově jako Jaroslav Petráš. "Žiji v lokalitě, která je nově vyhlášená jako bezdoplatková zóna. Žije tam hodně nepřizpůsobivých, takže je tam nepořádek na ulicích a hluk, problém s drogami a kriminalitou. Přiznám se, že když jdu večer se psem, trošku se bojím," stěžuje si úřednice Kamila Kužníková, která se zrovna vrací z práce. Stěhování lidí do vesnice za město ale nevidí jako řešení.

Tématu sociálních problémů nebo kriminality ve městě se ve velkém chopili kandidáti v podzimních komunálních volbách, například uskupení Otevřená radnice Most. To se od minulého týdne prezentuje ostrým sloganem: "Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí." Přestože se kandidáti v čele s bývalým náměstkem z ministerstva průmyslu a obchodu Karlem Novotným hájí tvrzením, že heslo reaguje na narůstající problém se štěnicemi a potkany ve městě, kampaní už se zabývá policie.

Na vlnu nenávisti vůči lidem z vyloučených lokalit naskočilo právě i uskupení Mostečané Mostu, které je propojené se zdejším největším stavebním a bytovým družstvem Krušnohor. To ve městě vlastní sedm tisíc bytů a dalších čtrnáct tisíc jich má ve správě.

Skupinka lidí v modrých tričkách s nápisem a logem sdružení se právě prochází po hlavní třídě nedaleko Prioru a nabízí lidem tašku s reklamními předměty, volebním programem a kupónem do soutěže o televize a tablety. Jedním z propagátorů je i dvojka kandidátky, třiadvacetiletý student regionálního rozvoje Martin Domín.

Chceme slovo "lůza" v zákoně

"Když si najdete, co je to lůza, jsou to svobodomyslní lidé, kteří se nechtějí přizpůsobit většině. Vesnice pro lůzu je velmi komplikovaný projekt, který se nesmí oddělovat od toho, že město vyhlásí vyloučenou lokalitu, tedy zónu bez doplatku na bydlení. Vybuduje se pak vesnička, zděné holobyty, kam se přestěhují lidé nekompetentní k bydlení. Ti, kteří přijdou o doplatek na bydlení, nedosáhnou na nájem," vysvětluje sebejistě mladík, který by si prý přál, aby se výraz lůza ukotvil v zákonech. "Jednáme o tom s panem premiérem Babišem," tvrdí.

Na dotaz, jak by se takoví lidé rozlišovali či zda se nejedná o stigmatizaci části společnosti, reaguje: "Nebudeme chodit jako nějaká komise a říkat, kdo je a kdo není lůza. Jestliže člověk veřejně ničí majetek, který si platíme z daní, nebo soukromý majetek, nemůže žít v majoritní společnosti," míní Domín. Vzápětí se pozastaví a směrem k autorům článku praví: "Člověk, který tady s námi nežije, nemůže problém pochopit. Neříkám, že lůza jsou Romové, sám znám několik slušných. Jsou to lidi, kteří nám obtěžují život."

Sdružení před osmi lety získalo ve volbách 51 procent a mohlo vládnout samo, před čtyřmi lety se dostalo do opozice. S bytovým družstvem Krušnohor je neoddělitelně spjaté, jak ostatně ukazuje i sídlo Krušnohoru pokryté bannery Mostečanů Mostu. Nebo měsíčník Krušnohoru, který chodí obyvatelům bytů v majetku nebo správě družstva do schránek.

Zářijové vydání otevírá fotografie kandidátů, titulek vyzývá "Volte číslo 4". Měsíčník prý sdružení využívá i k anketnímu sběru informací. "Z toho pak vychází volební program, což je jedinečná věc. To je režim lídra, jdeme od obyvatel," pochvaluje si Domín, který odmítá střet zájmů i to, že by slogany město radikalizovaly.

Jisté je, že atmosféře ve městě v posledních dnech nepomohl ani případ údajného napadení v jednom z věžových domů v ulici M. G. Dobnera v centru, který barvitě popsal Mostecký Deník. Samoživitelka Martina Z. v něm redaktorovi vylíčila, jak její dceru na hřišti obtěžovaly romské děti, a když na to upozornila rodiče, napadl ji prý u dveří bytu neznámý útočník, jejž si nepamatuje.

Jak sdělila mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková, policisté teprve případ vyšetřují a pracují s různými verzemi. Přestože není uzavřený, v mostecké skupině na Facebooku vzbudil rozruch, dokonce se kvůli němu lidé začali šikovat a domlouvat, že by na místní Romy zaútočili. "Od toho jsem se distancovala, nechci s tím nic mít," uvedla Martina Z., kterou reportéři Aktuálně.cz vyhledali v jejím bytě.

Obyvatelé věžáku sedící před domem o napadení nic nevědí. "Jezdila sem policie, aby to vyšetřili. Taky se mi nelíbí, co se tady děje. Je tady spousta feťáků, stěhují se sem noví lidé," popsala Renata Horváthová, která pracuje v kuchyni místní nemocnice.

Městské byty se rozprodaly, lituje primátor

K případu se kvůli rozruchu kolem něj vyjádřil i primátor města Jan Paparega (hnutí ProMOST). "Rozhodně nejsme k nastalé situaci lhostejní. I při řešení tohoto problému se bohužel musíme vrátit opět do minulosti, kdy město Most nešťastně zprivatizovalo veškerý bytový fond a ztratilo tak možnost jakkoliv ovlivňovat skladbu obyvatel v jednotlivých bytových domech, což nahrává realitním kancelářím a spekulantům, kteří nám do Mostu stěhují lidi z celé republiky. Ze strany magistrátu věnujeme tomuto případu maximální úsilí," uvedl primátor s tím, že se město chystá do lokality nainstalovat další kamery.

V ulicích také od loňska denně hlídkují takzvaní asistenti prevence kriminality. Po dvojicích navštěvují kritická místa, uklidňují případné roztržky, upozorňují lidi, že nesmí pít na veřejnosti, nebo sbírají injekční stříkačky v křovinách.

Dřívější hornické město, kde mělo podle plánů žít kolem stovky tisíc obyvatel, dnes patří mezi místa s nejvyšší nezaměstnaností v republice. "Dílem se na tom podepsala restrukturalizace hospodářství na konci minulého století a podstatnou roli v tom sehrává také složení obyvatel. Na Mostecku žije dost lidí, kteří o práci nemají zájem, a děti pak bohužel přebírají jejich vzorce chování. Samosprávy nemají příliš možností, jak danou situaci řešit, ta vyžaduje koncepční řešení z centra," popisuje primátor s tím, že se proto tento týden účastnil jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde spolu s dalšími zástupci měst navrhovali opatření, která mohou zamezit kšeftování s byty.

"Lidé zneužívají systém sociálních dávek. Pokud nedojde k jeho revizi tak, aby oproti možnosti čerpat byly nastaveny i povinnosti, je to boj s větrnými mlýny," míní Paparega. Město pod jeho vedením přišlo na konci července s tím, že se rozpadající se sídliště v Chanově začne měnit na "kontejnerovou vesničku" ve stylu vsetínských "čunkodomků", které proslavil bývalý starosta Jiří Čunek.

Za místo, kde dlouhodobě bydlí větší množství sociálně slabších lidí, platí bytovky zvané Stovky, jen pár bloků od Prioru a nového obchodního domu Centrál přímo v srdci města. Když člověk mezi těmito domy prochází, na první pohled těžko rozezná, že se nachází ve vyloučené lokalitě. To napoví až ploty okolo některých úhlednějších domů s nápisy "Soukromý pozemek, nepovolaným vstup zakázán", velkokapacitní kontejner na nábytek nebo chybějící lavičky a dětská hřiště. Domy mají novou oranžovou omítku a zateplení z dotací. Pohled do katastru nemovitostí ukazuje, že i zde řada bytů patří do správy nebo přímo do vlastnictví Krušnohoru.

"Žiju tady odmalička, hodně se to ale změnilo k horšímu. Chodí sem teď lidé zdaleka, kteří ničí věci, ničeho si neváží," popisuje jedna z obyvatelek bytového domu. "Nejhorší je, že to na nás vrhá špatné světlo, lidi na nás pak koukají skrz prsty, my se taky stydíme za ty, co tady dělají problémy," říká a posteskne si, že si děti nemají kde hrát, protože město dětská hřiště na trávnících před bytovkami zrušilo.

Jen pár metrů od "Stovek", hned u kruhového objezdu na kraji města, lidé obědvají na zahrádce restaurace Švejk. Přes poledne tu mají plno a servírky se nezastaví, později má jedna z nich čas popovídat krátce o životě v Mostě. "Tady u nás v restauraci schůzují i strany, které kandidují, slyším je řešit předvolební program," vypráví pětatřicetiletá žena.

I když si postěžuje, že potíže se sociálně vyloučenými lokalitami ve městě narůstají, slogany jako "vesnice pro lůzu" hned odsoudí jako přemrštěné. "Nedovedu si představit, jak to chtějí udělat, není to proveditelné. Sloganem chtějí jen zaujmout lidi," mávne rukou Veronika Zörnerová. Sama s Romy špatnou zkušenost nemá a neházela by je "do jednoho pytle".

Přestože ještě nemá jasno, koho bude volit, a chce si nejprve prostudovat programy, sympatičtí jsou jí piráti. "Mají mladistvý přístup a přemýšlejí podobně jako já," přemítá. Důležitější téma než cokoliv jiného je pro ni například nedostatek parkovacích míst ve městě nebo nízká kapacita školek. "Mám malou dcerku a chci, aby se jí tady dobře žilo, to je pro mě nejdůležitější," vysvětluje.

Na dotaz, čím tedy nyní Mostečané žijí, se zasměje. "Ničím. Není kam jít, chybí tu kulturní vyžití. To by se mělo také změnit," uzavírá Veronika Zörnerová.

autor: Adéla Skoupá | 14. 9. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama