Praha - Církevní představitelé vnímají páteční podpis smlouvy o finančním vyrovnání jako jednoznačný posun k nezávislosti církví na státu. Věří, že navrácený majetek přispěje nejen církvím a věřícím, ale zejména široké veřejnosti.
Například díky smlouvě bude odblokován majetek obcí i krajů, který bude sloužit občanům. Smlouvu s 16 církvemi a náboženskými obcemi podepsal v pátek jménem vlády premiér Petr Nečas (ODS).
Premiér tak učinil navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce.
Nečas po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou. Po celou dobu jednání provázela budovu Strakovy akademie bezpečnostní opatření.
Bez přítomnosti médií, bez dotazů, tiše
Samotný podpis dokumentů se odehrál bez přítomnosti médií, tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. To však vyvrátil předseda Ekumenické rady církví a nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Joel Ruml, podle něhož se vše podřizovalo protokolu vlády.
"Hostitelem byla vláda a stát. My jsme byli hosté, a tudíž hosté se chovají podle toho, jaké podmínky hostitel nabízí a připravuje," řekl Ruml.
Nikdo z církevních představitelů však nedorazil na tiskovou konferenci po podpisu. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při jejich příjezdu do budovy úřadu vlády či při odchodu.
Slavnostní podpis smlouvy byl podle Rumla v podstatě standardním jednáním, protože se například ověřovaly texty dokumentů. Ruml zdůraznil, že podpisem smlouvy už církve nebudou vznášet žádný nárok na stát. Naopak stát podle něj uznává všechny křivdy, které se církvím a náboženským společnostem staly za komunistického režimu.
Církve: Je to dobré i pro stát a pro veřejnost
"Jde o krok, který umožňuje moderní vztah církve a náboženské společnosti ke státu, který je konfesně neutrální. To dnes také na jednání zaznělo," řekl Ruml.
Pro společnost je podle České biskupské konference (ČBK) dobré, aby církevní instituce hospodařily nezávisle. Majetkové narovnání umožní dále rozvíjet službu církve široké veřejnosti, jako například budování hospiců, péči o nemocné nebo vzdělávání.
Ve svém prohlášení uvedla, že podpis smlouvy je "základem pro stabilizaci vlastnických vztahů k tomu majetku, který se církvím nevydává". Předsedou ČBK je kardinál Dominik Duka, jenž se pátečního jednání také zúčastnil.
Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus považuje za důležitější než nynější podpis smlouvy spíše lednové přijetí zákona o církevních restitucích. A to právě vzhledem k odloučení církví a náboženských společností od státu. "Dodnes se to řídí zákonem z roku 1949, který skutečně nastavovali těsně po únoru 1948 z důvodu, aby tehdejší režim měl jednoznačnou kontrolu," dodal.
