Praha - Ústavní stížnost, kterou budou senátoři podávat kvůli amnestii, má šanci její podobu změnit.
V rozhovoru pro Českou televizi (ČT) to řekla právnička Hana Marvanová.
Podle ní už totiž v minulosti došlo k případům, ve kterých se Ústavní soud (ÚS) podobnými návrhy zabýval a poté je zrušil, a to dokonce i v souvislosti s rozhodnutím prezidenta.
Zároveň dodala, že si nedokáže představit způsob, jakým by stát odškodnil lidi, které amnestie poškodila.
Marvanová, která společně s advokátem Milanem Hulíkem připravuje právní podobu návrhu, ČT řekla, že stížnost senátorů se opírá především o argument, že amnestií došlo k takovému zásahu do práv občanů, které lze popsat jako protiústavní.
"Jsme přesvědčeni, že amnestie může být předmětem posuzování, zda její část je, nebo není ústavní. K tomu je oprávněna právě skupina senátorů, která může navrhnout zrušení části právního předpisu," řekla Marvanová.
Problémem návrhu je ale to, že amnestie není právním předpisem, a ÚS se tak nemusí stížností vůbec zabývat.
Prezident nemá být výjimka
Marvanová ale s takovým rozhodnutím nesouhlasí. Podle ní již dříve došlo k případům, kde ÚS podobné právní akty, které nejsou označeny jako právní předpis, zkoumal a zrušil je, ať už úplně, nebo částečně.
Konkrétní případy ovšem zatím nechtěla jmenovat.
"Ústavní soud přistoupil ke zrušení takové právní normy, čili už jsme nalezli precedenty, které svědčí o tom, že už takové věci udělal... Dokonce jsme našli i případy, kdy takto učinil ve vztahu k rozhodnutí prezidenta republiky, které je kontrasignované premiérem," vysvětlila.
Podle Marvanové totiž není nic nemožného na tom, aby byla i rozhodnutí prezidenta podrobena ústavnosti.
"Pokud žijeme v demokratickém právním státu, není možné, aby existovala složka moci, jejíž rozhodnutí nejsou podrobena požadavku, aby byla v souladu s ústavou," upozorňuje.
Není standardní, aby o tom vláda nevěděla
S možností toho, že by stát odškodnil lidi, kterých se amnestie dotkla, je to však podle Marvanové horší.
"Zatím si moc nedovedu představit, jak by to stát mohl udělat. Je to na jedné straně obrovská nespravedlnost vůči obětem trestných činů, ale na druhé straně jsem byla vždy přesvědčena, že za škody by měli odpovídat skuteční viníci, ne daňoví poplatníci," dodala.
Podle Marvanové navíc chybí přesný seznam těch, kterých se to týká, a alespoň pravomocné rozhodnutí o vině nebo rozsahu škody.
Pokud by ale nakonec stát náhrady přeci jen vyplácel, lidé by měli chtít náhradu na svých zástupcích. "Nemusí to být jen úředníci, ale i vysocí představitelé státu," doplnila.
Dodala, že je ovšem správné, že takové návrhy padly. V úterý totiž podobný postup, tedy odškodnění poškozených, navrhoval šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Začíná se propouštět, podívejte se:
"Ten problém je obrovský, takže vláda o tom musí jednat. Upřímně řečeno, měla o tom ale jednat předtím, než byla amnestie vyhlášena," dodala právnička.
Fakt, že většina členů vlády o přípravě amnestie ani nevěděla, je podle ní nestandardní. Už jen proto, že v některých kauzách, které díky amnestii skončily, je poškozen i stát.
Senátoři: Amnestie zpochybňuje demokracii
Ústavní stížnost na amnestii, kterou na Nový rok vyhlásil prezident Václav Klaus, se rozhodla podat skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou ze strany Severočeši.cz. Podepsalo ji již dvacet senátorů, další se k nim přidávají.
"My se k této iniciativě připojíme, chceme zrušit článek 2 této amnestie," řekla deníku Aktuálně.cz senátorka Marta Bayerová (KSČM).
Senátoři tvrdí, že amnestie zpochybňuje jeden z principů demokracie, podle kterého "platí vláda práva nad lidem a ne vláda vyvolených nad právem".
Amnestie tak podle nich zvýhodňuje jednu část populace na úkor druhé. Zvýhodněny jsou osoby, "které byly odsouzeny, obžalovány či obviněny za korupční trestné činy a za nejzávažnější formy hospodářské a finanční kriminality".
Těm vychází vstříc nejen druhý odstavec, který zastavuje vyšetřování právě nejsložitějších případů hospodářské kriminality.
Právníci by měli text stížnosti dokončit do konce týdne a obratem ji předat Ústavnímu soudu.
