reklama
 
 

Marvanová: Občanský zákoník by se měl změnit ve třech věcech

18. 5. 2014
Novela občanského zákoníku i nový zákon o státních zástupcích by mohly platit od půlky roku 2015. Podle náměstkyně ministryně spravedlnosti Hany Marvanové však na obou musí být politická shoda.
Doporučujeme

Rozhovor - Poté, co se nepodařilo stihnout odložení účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ), se vládní strany v koaliční smlouvě zavázaly, že nový civilní kodex podrobí analýze a provedou jeho úpravy. Ty nejpalčivější by měla řešit takzvaná akutní novela, na níž v současné době pracuje ministerstvo spravedlnosti. A která by měla být účinná v polovině příštího roku.

První náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová, pod níž práce na novele spadají, si však myslí, že by se do zákoníku nemělo příliš zasahovat. „Na hodnocení, co je v pořádku a co by mělo být podrobeno nějaké revizi, je totiž krátká doba,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Na kolik je reálná například hrozba přetížení soudů kvůli nové agendě, se prý ukáže až po zhruba dvou letech.

Nicméně občanský zákoník není jedinou oblastí, která by měla doznat změn. Ministerstvo spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím totiž finišují práce na novém zákoně o státních zástupcích, který připravovala už Nečasova vláda. Podle Marvanové je nicméně ještě potřeba vyřešit některé připomínky. Ty se týkají i toho, zda by se kvůli návladním měla měnit ústava.

A.cz: V jaké fázi jsou práce na akutní novele nového občanského zákoníku? Co jsou třeba nejproblematičtější části?

Hana Marvanová: Stanovili jsme si termín do devátého května, rozeslali jsme dotazníky ministerstvům, úřadům, dotčeným organizacím a různým subjektům, aby nám zaslali připomínky. Takže ještě nemám kompletní sumář toho, co přišlo. Vyhodnotíme, zda v připomínkách jsou takové akutní návrhy, kde je jasná potřeba to změnit co nejdříve. A to jak pokud jde o samotný zákoník, tak i o doprovodnou legislativu. Ještě tedy nemám inventuru, ale vím, o čem už nyní uvažujeme.

A.cz: O jaké oblasti by se tedy mělo jednat?

Určitě bychom rádi zasáhli dílčí změnou do pasáže týkající se společného jmění manželů (SJM) a odpovědnosti manželů zejména v případě odpovědnosti za dluhy vzniklé ještě před manželstvím. K tomu chodí nejvíce podnětů, protože došlo k dost velkému znejistění lidí, že by mohla být na jedné straně takto velká odpovědnost a na druhé velmi malá možnost se z ní vyvázat.

Druhý bod se také týká rodinného práva, a to umisťování do zařízení okamžité péče, takzvaných Klokánků. Zatím se to řešilo výkladem, ale možná se přikloníme k úpravě, aby nehrozilo nebezpečí při přemisťování dětí do jiného prostředí jenom proto, že to ukládá občanský zákoník.

A třetí bod, který bych velmi ráda prosadila, je zrušení institutu svěřenských fondů. To je nový institut a akutní potřeba je, alespoň z mého pohledu, dána tím, že v kontextu České republiky je to neprobádaná a anonymní forma vlastnictví. Respektive majetek uložený ve fondu nemá žádného vlastníka, nelze dohledat, kdo ho do něj uložil... Je to prvek z anglosaského prostředí a v našem prostředí, kde se dlouhou dobu nedařilo omezit anonymní vlastnictví v akciových společnostech a kde i u tradičních institutů docházelo ke zneužití, je to velké riziko a může se otevřít Pandořina skříňka. Domnívám se, že je lepší ho zrušit dřív, než se rozběhne.

A.cz: Jak rozsáhlá bude novela co do obsahu?

Neměla by být rozsáhlá. Nechci to specifikovat, ale podněty by měly být posuzovány tak, aby nešlo o koncepční zásah do občanského zákoníku. Na hodnocení, co je v pořádku a co by mělo být podrobeno nějaké revizi, je totiž krátká doba. Byla o tom i diskuse na KANCLu (Komise pro aplikaci nové civilní legislativy, pozn. red.), kde převažoval názor, že je potřeba počkat zhruba dva roky, až se nová civilní legislativa projeví v praxi, a pak až lze vyhodnocovat. V akutní novele jde o problémy, které jsou naléhavé a o kterých se ví už teď, že je nelze překlenout výkladem a že činí větší problém.

A.cz: Když říkáte, že do 9. května byl termín podnětů, jaký potom bude další proces?

Měla by zasednout pracovní expertní skupina, případně přizveme zástupce resortů, a v průběhu května chceme podněty diskutovat. Ráda bych, aby do začátku června byla dohoda, které body by v novele měly být. Případně, což se také může stát, že vůbec nebude. Nicméně, a je to můj názor, by byla chyba zmíněné body neřešit.

A.cz: Kdy by ministerstvo chtělo předložit materiál do vlády a odkdy by měla být novela účinná?

V průběhu června by mělo být hotové paragrafované znění a koncem června by mělo jít do připomínkového řízení. Máme stanoveny hodně krátké termíny. Jestli se je podaří dodržet, bude záviset i na tom, co přijde z ministerstev. Ale to nechci předjímat.

A.cz: Ministryně Válková říkala, že v komisi budou sedět jak odpůrci, tak i tvůrci kodexu. Platí to stále?

Máme nějaký seznam jmen, ale kdo konkrétně v komisi bude, bude záležet na paní ministryni. Já bych je nerada jmenovala. Ale platí, že spektrum je poměrně široké – ne co do počtu, bude to do deseti lidí, ale co do názorů. Jsou tam jak zastánci, tak i větší kritici. Debata by měla být kritická, a kdyby byla zastoupena jen jedna skupina, tak by to nebylo produktivní.

Chceme posílit odpovědnost státních zástupců

A.cz: Dalším zákonem, o kterém se v poslední době hodně mluví, je zákon o státním zastupitelství. Finální návrh měl být hotový koncem dubna, podařilo se už nalézt shodu?

Na konci dubna jsme od Nejvyššího státního zastupitelství obdrželi pracovní verzi návrhu. Jde vlastně o mírně upravený návrh, který už byl projednán ve vládě a byl schválen v prvním čtení v parlamentu. Po diskusi, která proběhla na úrovni vedení, ještě NSZ zapracovalo nějaké úpravy a s těmi nám jejich návrh poslalo. A my se teď s legislativou budeme snažit zapracovat naše připomínky. A to ještě rozhodně nemáme hotovo.

A.cz: Čeho se připomínky ministerstva týkají?

Já vám zatím můžu říct pouze okruhy, o kterých debatujeme, ale výsledek bude předmětem debaty. Dohoda by měla být v průběhu května.

A.cz: Narážím na to, že se v médiích objevil návrh Nejvyššího státního zastupitelství, kde se například počítá se změnou ústavy. Tak by mě zajímalo, jestli se s tím ministerstvo ztotožňuje?

Byl to námět státního zastupitelství a všechno je zatím věcí debaty. Já musím říct, že v tomto případě jsem praktik a myslím si, že podmiňovat zákon o státním zastupitelství změnou ústavy, pokud to není nutné, tak bych to nespojovala. Protože to by mohlo projednávání zákona úplně zablokovat, protože ústava se projednává zvlášť, má vyšší kvórum a navíc si myslím, že zde změna není nutná. Státní zastupitelství je součástí moci výkonné, a i když se v návrhu mluví o vytvoření větších pojistek nestranného, nezávislého fungování státních zástupců, nemusí kvůli tomu být měněna ústava a tyto pojistky mohou být přímo v zákoně o státním zastupitelství.

A.cz: Pokud bychom tedy mohli zmínit oblasti, v nichž by se měl nový návrh lišit od toho původního?

Určitě debatujeme o zpřísnění kárné odpovědnosti a vůbec odpovědnosti státních zástupců. Velký problém, který řešíme, je, že ministerstvo spravedlnosti má v kompetenci odškodňování osob, které byly postiženy buď činností soudů, nebo státních zástupců. Ale zpravidla se ministerstvo o pochybení dozví až ve fázi odškodňování, kdy už kárnou odpovědnost kvůli lhůtám nelze vyvodit. Zákon například předpokládá, že lze uplatnit náhradu škody nebo podíl na ní ze strany soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora poté, co je rozhodnuto v kárném řízení. Ale jestliže nelze uplatnit kárnou odpovědnost, tak je to problém. Dnes je lhůta tříletá, ale do té doby se mnohdy ministerstvo o provinění ani nedozví, protože ještě běží řízení a odškodnění se vyplácí až po jeho skončení. A proto se nedaří pohnat k odpovědnosti soudce a státní zástupce tam, kde se skutečně dopustí nějakého provinění. To zatím v návrhu upraveno není a myslím, že by na tom mohla panovat shoda.

A.cz: Jsou body, kde naopak shoda nepanuje?

Je tam otázka působnosti zvláštního protikorupčního úřadu, kde neustále probíhají nějaké změny. Myslím, že je věcí diskuse, jak široce, nebo úzce to pojmout nebo nakolik tam dát možnost fakultativní působnosti, aby si speciál mohl vzít i to, na co by zákon nepamatoval. Pak je tam třeba otázka jmenování nejvyššího státního zástupce, šéfa protikorupčního úřadu, kdo do toho bude ingerovat.

A.cz: Co se týče speciálního úřadu, shodlo se ministerstvo s Nejvyšším státním zastupitelstvím na tom, co bude v gesci tohoto úřadu? Protože paní ministryně Válková před nástupem do úřadu říkala, že by si představovala spíše širší vymezení…

To zatím nechci předjímat. Pracovní verze, i po jednání nejvyššího státního zástupce s ministryní, je zatím v této podobě. A bude to předmětem debaty jak na ministerstvu, tak politické debaty, protože jde o zákon, na kterém by měla být široká shoda. A toto může být věc, kvůli které třeba zákon projde nebo neprojde.

A.cz: Původně se mluvilo o konci dubna. Kdy se tedy dá čekat finální návrh zákona?

V průběhu května by měla padnout dohoda na základních věcech, aby se návrh dal upravit podle zadání. Pořád totiž děláme na pracovní verzi, na drobných připomínkách, které sice třeba nejsou politicky zásadní, ale legislativně důležitě jsou. Nicméně určitě musí být dohoda na nejvyšší úrovni, jaká je představa pojetí speciálu. V červenci by pak paragrafované znění mělo jít do připomínkového řízení a po prázdninách do vlády.

A.cz: A stejná otázka jako u novely občanského zákoníku – odkdy by měl nový zákon být účinný?

Zatím je účinnost předpokládána od 1. července 2015. Ale nevím, jestli se to dá stihnout. Záleží na politické shodě.

Teritorialita by pomohla odstranit dravost exekutorů

A.cz: Další významnou oblastí, kterou si vláda dala i do koaliční smlouvy a která spadá pod Vás, je novela exekučního řádu. V jakém stavu jsou práce?

Takzvaná malá novela týkající se nákladů řízení u bagatelních pohledávek a postižení SJM v exekuci už šla do vlády. A zároveň pracujeme na širší novele týkající se většího zásahu do exekucí – omezení byznysu s dluhy, teritoriality… Tam teď dáváme dohromady body, které by v ní měly být.

A.cz: Mohla byste je více přiblížit?

Chceme zpřísnit dohled nad exekutory a jednou z cest je opět upravit jejich kárnou odpovědnost tak, aby některé věci, za které teď nemohou být postiženi, byly lepší definicí kárné odpovědnosti a povinností postižitelné. Prakticky – když je například kvůli malé pohledávce prodána celá nemovitost, mnohdy ještě pod cenou, tak na tom tratí všichni, dlužník i věřitel. Ale někdo jiný na tom zbohatne. Nebo když exekutor dostane mírnější postih od exekutorské komory, tak když přijde stížnost na ministerstvo, už nemůže být přísněji postižen.

A dále bychom byli rádi, aby byly lépe definovány mírnější prostředky vedení exekuce, kterým by měla být dávána přednost tak, aby postih účtu – i kdyby to vedlo ke splátkovému kalendáři – měl přednost před tím, že se prodá celá nemovitost. Jde o to, aby se celkově humanizovalo provádění exekucí.

Velký problém je i teritorialita. Já jsem jejím zastáncem. Tento názor jsem původně neměla, ale po debatách s odborníky jsem se přiklonila k tomu, že je to nástroj, kterým by se exekutoři dostali do podobných mantinelů jako notáři. Omezila by se dravost exekutorů, soutěž mezi nimi, která je někdy vede za hranu zákona nebo minimálně etiky. Další pozitivní efekt by byl ten, že by exekutor byl více pod dohledem soudu a zároveň by byla bližší vazba mezi exekutorem a dlužníkem.

A.cz: Co přiměřenost nákladů exekutorů?

Stejnou věc jsme řešili u advokátů a chtěli bychom ji řešit i u exekutorů. Dnes je sice zvýhodněný dlužník, který po zahájení exekuce zaplatí. Ale i tak náklady exekuce, i když není provedena, jsou nepřiměřené. Neodpovídají práci, která byla odvedena. A ve chvíli, kdy exekuci u nás čelí milion lidí, tak jde o celospolečenský problém.

Chceme tedy snížit odměny exekutorů tam, kde jsou nedůvodné, a výrazněji bonifikovat dlužníky, kteří zaplatí hned. Aby měli pozitivní motivaci a aby se snížil počet průběžně vedených exekucí, který je stále příliš velký. A aby částky, na nichž advokáti a exekutoři vydělávají, byly celkově mnohem nižší. Protože víme, že v porovnání se světem se v České republice byznys s dluhy rozrostl do takových rozměrů, že vymáhání se děje už jenom kvůli odměnám za vymáhání, které neodpovídají odvedené práci.

A.cz: Nebylo by tudíž částečným řešením, kdyby ministerstvo zatlačilo na soudy, aby přiznávaly jen skutečně účelně vynaložené náklady?

Samozřejmě že by to šlo. To konstatoval i Ústavní soud. Soud by mohl zkrátit odměnu i za stávající úpravy, protože nejde o účelně vynaložené náklady. Ale je to dotaz spíš na soudy. Možná je to tím, že jsou zavaleny prací a je pro ně takové paušální rozhodování o nákladech jednodušší. A možná i tím, že než takové věci došly k ÚS, tak se to stalo zvykem. Navíc z vlastní zkušenosti vím, že aplikace nálezů ÚS ze strany obecných soudů není nijak horlivá.

A.cz: Poslední oblast, na kterou jsem se chtěl zeptat, se týká zákona o odškodňování obětí trestných činů, podaří se ho v dohledné době předložit?

To je věc, která je napsaná, a čekáme na dohodu s ministerstvem financí.  Návrh navazuje na přijatý zákon o obětech trestných činů. A v souvislosti s projednáváním bylo dohodnuto, že se po dohodě s ministerstvem financí doplní úprava, aby se dalo odškodňovat i z majetku, který v trestním řízení propadne státu, tedy výnosů z trestné činnosti nebo věcí, které byly použity na trestnou činnost, či peněžitých trestů.

A naše představa je, že by si oběti požádaly, aby jejich pohledávka byla uhrazena z výnosu ze zabaveného majetku. Dnes je praxe taková, že soud rozhodne o propadnutí majetku a zároveň pachateli uloží, že má odškodnit oběti. Ale pachatel už nic nemá a oběť se k zabavenému majetku nemá šanci dostat. A de facto se dá říct, na straně státu jde o bezdůvodné obohacení, protože jde o majetek, o který byla připravena oběť. A předběžně máme souhlas ministerstva financí přislíben a doufám, že se dohodneme. V červnu by tak návrh mohl jít do připomínkového řízení a v červenci do vlády.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama