Praha – Osmnáctiletý student průmyslovky v Tachově Jakub Knittich už osm let vyrůstá v rodině se dvěma matkami. Když mu bylo deset let, jeho matka mu oznámila, že se bude s jeho nevlastním otcem rozvádět. "Řekla mi, že si našla přítelkyni a že to bude fajn. Nejdřív jsem z toho byl trochu v šoku a nevěděl, co od toho čekat. Jejího přítele jsem měl rád. Ale během chvíle jsem si na to zvykl a přestal v tom vidět rozdíl," vypráví Knittich.
V deseti letech ještě neměl na společné partnerství homosexuálů názor, přestože věděl, že stejnopohlavní páry existují. S odsuzováním okolí se nikdy nesetkal. "Ve škole nejdřív koukali divně, ale pak to vzali. Neměl jsem kvůli tomu nikdy žádné problémy, nikdo se mi nesmál," popisuje Knittich.
Ústavní soud už v červnu povolil adopce homosexuálům v registrovaném partnerství, homosexuál jako jednotlivec mohl dítě adoptovat vždy. Druhý z partnerů ale stále nemá na dítě žádný zákonný nárok. Když je nemocné, nemůže s ním zůstat doma, dozvědět se o jeho zdravotním stavu. Na druhou stranu nemá ani žádné povinnosti. Pokud se partneři rozejdou, nemusí platit alimenty.
Knittich nechápe, proč je kolem zákona o přiosvojení dítěte partnerů v Česku takový rozruch. Projednává se už pět let, v této vládě potřetí. Vláda o něm měla jednat už na konci srpna, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale projednávání zákona odložil až na pondělí. "Je to stupidní. Mělo to už být dávno schválené. Bez ohledu na to, kdo má jakou orientaci, všichni by měli mít stejná práva," říká Knittich.
Největší strach mají tyto páry z toho, co by bylo s dítětem, kdyby jeho pravý rodič vážně onemocněl nebo zemřel. “Moje druhá máma má také malého syna. Moje máma by se o něj takhle nemohla vůbec postarat,” říká Knittich.
Mámy nebo tátové, je to jedno
Ještě před prázdninami podpořilo schválení tohoto zákona devět ministrů z šestnácti. Jedna z autorek novely zákona, náměstkyně ministra Jiřího Dienstbiera Martina Štěpánková, proto věří, že vláda novelu schválí.
"Zdravá rodina není nutně jen ta 'tradiční'. Rozhodující jsou šťastné a spokojené děti i jejich rodiče a to je důležitější než jména či pohlaví," myslí si například ministr životního prostředí Richard Brabec.
Odpůrci se obávají, že pokud budou vychovávat děti dvě ženy nebo dva muži, bude to na ně mít negativní vliv. To ale odborníci vylučují. "Od 70. let ve světě proběhla řada výzkumů týkajících se dětí, které vyrostly v rodině jednopohlavních párů. Výzkumy měly jednoznačné výsledky – u dětí nebylo zjištěno žádné narušení ani z hlediska sexuální orientace, identity, neuroticismu, a dokonce ani z hlediska jejich postavení ve školním kolektivu," vysvětluje sexuolog Petr Weiss.
To z vlastní zkušenosti potvrzuje i Knittich. Je heterosexuál, měl přítelkyni, ani jí jeho dvě mámy nevadily. “V běžném životě mi muž nechyběl. S druhou mámou jsem mohl dělat stejné věci jako s bývalým přítelem mámy. Není v tom rozdíl,” říká Knittich.
Ve většině zemí západní Evropy už tento zákon platí, například ve Velké Británii, Španělsku či v severských zemích. “Nepřineslo to rozhodně nic negativního. Jen dalo dětem vyrůstajícím ve stejnopohlavních rodinách oba rodiče a tomu nebiologickému rodiči práva, ale i povinnosti k dítěti partnera či partnerky,” přesvědčuje mluvčí platformy na podporu LGBT komunity Proud Petr Laně.
Náměstkyně Štěpánková připomíná, že se nejedná o tom, jestli dítě mohou vychovávat rodiče stejného pohlaví. "To se dělo, děje a dít bude. Tento zákon řeší pouze to, aby měli oba partneři ke svému dítěti stejná práva, ale i povinnosti," vysvětluje.
Homosexuálové zvyšují své požadavky, zlobí se Benda
Ačkoli homosexuálové mohou požádat o adopci, v Česku není zatím případ, kdy by se homosexuálnímu páru podařilo dítě získat. Jako pěstouni už ale fungují. "Nejdůležitější je zájem dítěte. Byly případy, kdy se dítě podařilo umístit do pěstounské péče až v homosexuálním páru. Je přeci dobře, že se portfolio lidí, kteří chtějí pečovat o opuštěné děti, rozšířilo," uvádí Štěpánková.
S přijetím novely zákona tradičně nesouhlasí lidovci, ale proti jsou i někteří členové ODS. To může být problém. I pokud vláda novelu schválí, bude muset projít Poslaneckou sněmovnou i Senátem.
Například poslanci Marku Bendovi (ODS) se nelíbí, že homosexuálové chtějí čím dál více práv. Zastáncům registrovaného partnerství vyčítá, že nedrží slovo a postupně zvyšují svoje požadavky. "Před 10 lety představitelé homosexuální komunity slibovali, že adopce v žádném případě chtít nebudou," říká opoziční poslanec. Podle něj je naopak třeba uvažovat o úplném zrušení zákona o registrovaném partnerství.
Pokud poslanci neschválí novelu do voleb do Poslanecké sněmovny, tedy do roka, zákon by se musel projednávat nejspíše celý znovu a jeho schválení by se pravděpodobně opět o několik let odložilo.
