Smysl lustračního zákona schváleného krátce po pádu komunistického režimu v Československu byl zřejmý. Zabránit tomu, aby se do rozhodujících funkcí státního aparátu, jako je vláda, armáda či justice, dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Mladou demokracii bylo třeba chránit před těmi, kdo ji léta potlačovali.
Od roku 2014 platí zákon v měkčí podobě. Poslanecká sněmovna rozhodla, že lustrační osvědčení na rozdíl od klíčových státních úředníků nemusí mít členové vlády. Cílem vznikajícího kabinetu Bohuslava Sobotky z ČSSD tehdy bylo umožnit bývalému agentovi StB Andreji Babišovi z ANO stát se ministrem financí.
"Je nepřípustné, aby lidé, kteří nesou politickou odpovědnost a mají odborné rozhodovací pravomoci ve svých resortech, nemuseli prokazovat, že se zásadním způsobem nezapletli s totalitním režimem," řekl Aktuálně.cz Vít Rakušan, který novelu v souladu s programovým prohlášením vlády předložil. Podle zjištění Aktuálně.cz však jeho ambice narazila. Návrh neprošel přes Legislativní radu vlády.
Selektivní zpřísnění
Rada je klíčovým poradním tělesem kabinetu při přípravě zákonů, poslední instancí, než dostane novelu k projednání vláda. Bez doporučení rady se zpravidla zákon na zasedání kabinetu nedostane. Přesně to se ve čtvrtek stalo Rakušanově návrhu. Rada doporučila, aby vnitro návrh přepracovalo.
"Po 33 letech fungování demokracie (…), přirozené demografické obměny, a po osmi letech od rozvolnění lustračního zákona, jehož účinnost byla původně plánována na pět let, (…), má dojít k jeho opětovnému zpřísnění, které však má být selektivní, aniž by tato výběrovost byla jakkoliv zdůvodněna," stojí ve zprávě člena rady Jana Kudrny, kterou Aktuálně.cz získalo.
Jeho připomínky a zpráva dalšího člena rady Pavla Zářeckého byly základem debaty, kterou legislativci o návrhu ve čtvrtek vedli. Podle Rakušanova úřadu má novela zahladit nerovnost mezi povinností státních úředníků mít čisté lustrační osvědčení, zatímco ministři a jejich náměstci jej mít nemusí.
"Aby tento rozpor neexistoval, musel by se vztahovat také na prezidenta, členy parlamentu, hejtmany a starosty. Je-li věcný důvod pro působnost lustračního zákona vůči členům vlády, je stejný důvod v případě vyjmenovaných činitelů. Již z věcného hlediska trpí předkládaný zákon arbitrárností výběru činitelů, na které se má vztahovat," namítl ve zprávě Kudrna.
Proti ústavnímu pořádku a právu EU
Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkách navrhlo zavést povinnost čistého lustračního osvědčení i pro primátory a hejtmany. Rakušan to však odmítl. Jeho argument byl, že vláda takové rozšíření nežádala. "Je sice pochopitelný, ale z hlediska výchozí argumentace předkladatele dosti absurdní," napsal k tomu Zářecký, jehož zprávu Aktuálně.cz také získalo.
Zářecký s Kudrnou upozornili na nálezy Ústavního soudu z let 2001 a 2008, podle nichž se potřeba lustračního zákona s každým rokem trvání demokratického režimu snižuje. Jeho opětovné zpřísnění 33 let po pádu komunistické totality by tak nebylo v souladu s ústavním pořádkem.
"Tvrzení, že navrhované rozšíření působnosti lustračního zákona na funkci člena vlády a náměstka člena vlády povede (…) k naplnění původního záměru tohoto právního předpisu je opravdu málo přesvědčivé," píše Zářecký.
Kudrna poukázal i na další skutečnost. Evropské normy připouští, aby se postkomunistické státy vyrovnaly s minulostí prostřednictvím lustračních zákonů. Výslovně ale žádají, aby takové zákony posuzovaly míru selhání každého jednotlivce před rokem 1989.
Nic takového však Rakušanova novela neumožňuje. Nepočítá s individuálním posuzováním případů, ani s možností přezkoumání soudem, upozornil Kudrna. "Mám za to, že předložený návrh je v rozporu s ústavním pořádkem, mezinárodními závazky České republiky a s právem Evropské unie," uzavřel.
Počet lustračních osvědčení klesá
Na tahu je nyní ministerstvo vnitra, které dostalo zmíněné zprávy i závěr legislativní rady. Je však otázkou, zda a do jaké míry kritické připomínky legislativců do případného přepracování novely zahrne. Podle informací Aktuálně.cz není vyloučená diskuse na úrovni vlády, zda je novela - slibovaná programovým prohlášením - vůbec potřeba.
Závěry rady jsou podobné názoru odborníků, které Aktuálně.cz oslovilo. Podle nich je navrácení lustrací symbolickým gestem. Počet vydaných osvědčení rok od roku klesá, pozitivních jich v roce 2019 vnitro vydalo jen 14. Před rokem 2010 se přitom počty usvědčených spolupracovníků pohybovaly ve stovkách.
"Těsnou sounáležitost osob s totalitním režimem a jeho represivními složkami považuje Ústavní soud (...) stále za relevantní okolnost, jež může zpochybnit politickou loajalitu a poškodit důvěryhodnost veřejných služeb. (...) Ústavní soud považuje za nepochybné, že relevance uvedeného předpokladu se s postupem času od pádu totalitního zřízení snižuje, a proto pokládá lustrační zákonodárství za dočasné."
"Proto už v tom dnes nevidím větší smysl. Jde spíš o morální záležitost. Pro mnoho lidí už to nehraje téměř žádnou roli, řeší se jiné problémy. Faktem ale je, že v 90. a nultých letech se tak vysoko jako Babiš bez čistého lustračního osvědčení nikdo nedostal," uvedl Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ústavní expert Jan Kysela jako hlavní argument také uvádí, že efekt lustrací je tak dlouho od změny režimu minimální. "Jestli má zákon tvořit překážku přístupu k veřejné funkci, má trvat pouze po dobu, kdy lze očekávat, že se minulé vazby nebezpečně projevují," řekl. Dnes by podle něj před Ústavním soudem neobstál.
"Lustrační zákon vás bude bolet"
Zrušení lustračního osvědčení pro ministry a jejich náměstky před osmi lety umožnila doprovodná norma ke služebnímu zákonu. Začala platit krátce po jmenování vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL v lednu 2014. Lustrace tenkrát budily ve společnosti pozornost, protože šéf ANO Andrej Babiš byl podle slovenského Ústavu paměti národa od roku 1982 agentem StB.
"Právě úprava služebního zákona umožnila pod tlakem prezidenta Miloše Zemana vzestup Andreje Babiše k politické moci," řekl spoluzakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek Pavel Žáček, který je od roku 2017 poslancem za ODS.
Babišova minulost je stále aktuální. Právě jeho Rakušan před poslanci s chystanou novelou konfrontoval. "Lustrační zákon vás bude bolet, my s ním přijdeme," vzkázal mu na schůzi sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě koncem srpna. "Řekl jsem to, protože se chci ujistit, že premiérem, ministrem nebo náměstkem ministra už nikdy nebude estébák," dodal pro Aktuálně.cz.
