Dříve podnikatel, dnes sedlák Daniel Pitek hospodaří v Českém středohoří. V krajině kolem Milešovky zakládá ovocné sady hrušní, jabloní, ořechů nebo švestek, k tomu chová ovce, krávy i koně a pracuje na poli. Stará se i o blízký les.
Stejně jako další zemědělci a lesníci po celém Česku i Pitek bojuje se škodami, které mu způsobuje přemnožená spárkatá zvěř. Větve malých stromků ohlodané daňky a jeleny, některé tak, že už nikdy nevyrostou. Větším stromům třeba zase místy úplně chybí kůra. A za potravou často zvířata vyrazí i do Pitkových sadů. "Dáváme pletivo kolem stromků i další ochranu, daňci jsou ale stejně schopní je poškozovat. Máme celkem výrazné škody," konstatuje sedlák.
Pole a louky zase trpí pod náporem divokých prasat. "Přejedou to, jak kdybyste to zoral," popisuje Pitek, jak je takzvaná "černá zvěř" schopná rozrýt půdu. "Přináší to i škody na strojích, protože tam zůstává nerovnost. Když třeba děláte sena, tak vám odlítávají žabky na sekačkách," doplňuje.
Podle dat Českého statistického úřadu jsou stavy některých druhů spárkaté zvěře na svých rekordních hodnotách. To se týká třeba daňků, kterých k březnu 2021 myslivci sečetli 41 tisíc - to je osmkrát více než v šedesátých letech. Divokých prasat je pak přibližně patnáctkrát více, stejně jako invazních jelenů sika, které do Česka člověk zatáhl z Japonska. Ustálenější jsou počty srnců a jelenů evropských, i těch je ale téměř dvojnásobek oproti roku 1966.
Skutečné počty zvířat budou ještě vyšší, jisté ale je, že i čísla uváděná myslivci značně převyšují stanovenou normu. Například ideální počet prasat divokých se stanovuje na 10,5 tisíce, jen loni jich ale odlovili kolem 230 tisíc kusů.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vyčíslil škody lesníků na sedm miliard korun a zjistil také, že kvůli zvěři padne při obnově lesa asi každý sedmý stromek, což výrazně komplikuje zalesňování v místech, která si prošla kůrovcovou kalamitou. Miliardové škody mají i zemědělci.
I proto spolu s lesníky a samotnými myslivci už roky volají po proměně zákona o myslivosti, který podle jeho kritiků nezajišťuje řešení současné situace. Že je nutné jej od základů změnit, si myslí i ministerstvo zemědělství pod vedením lidovce Zdeňka Nekuly. To přišlo s návrhem na novelu, kterou chce schválit ještě letos.
A slibuje si od ní hodně. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého by se díky změnám měl do pěti let od účinnosti novely zlepšit stav zejména obnovených lesů natolik, že si toho všimne i běžný člověk.
Pomoct by tomu měla digitalizace starého systému. Zastřelená zvířata se budou nově evidovat elektronicky. Pro každou honitbu se na základě škod působených zvěří utvoří vlastní plán lovu. Zda plní myslivci svou práci, budou moct kontrolovat úřady i vlastníci pozemků online. Pokud myslivci plán nedodrží, přijde trest. "Sankce uděluje orgán státní správy myslivosti až do výše 200 tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Vláda porušuje vlastní sliby, míní drobní zemědělci
Ne všichni ale této verzi zákona věří. Proti se postavila Asociace soukromého zemědělství, Svaz vlastníků obecních a soukromých lesů, Česká společnost ornitologická nebo hnutí Duha. "Vláda postupuje naprosto v rozporu se svým prohlášením," míní sedlák Daniel Pitek, který v Asociaci soukromého zemědělství vede pracovní skupinu pro myslivost a lesy.
Naráží na část dokumentu, kde vláda přislíbila, že posílí pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Ministerstvo do novely ovšem nezavedlo nejvýraznější požadavek malých zemědělců, a to snížení minimálních rozměrů honitby - tedy pozemku, na kterém mohou myslivci lovit.
Jestli dnes chce zemědělec sám chránit svůj pozemek před zvěří, musí mít nejen všechna potřebná osvědčení, ale také vlastnit souvislou půdu o rozměrech minimálně 500 hektarů. Pokud takto velký pozemek zemědělec nemá, může vstoupit do takzvané společenstevní honitby, která sdružuje více vlastníků. "I tam ale svá práva prosadí jen velcí vlastníci," míní Pitek.
Zemědělec se tak musí spoléhat na to, že škodící zvěř odloví myslivecká jednota, která honitbu spravuje. Jenže to se ne vždycky stane. "Vy si pak říkáte, že bych chtěl lovit já a majetek chránil. Jenže zákon vám to nedovoluje. Jen se díváte na to, jak vám zvěř běhá po pozemcích, dělá vám tam škody. Nemáte šanci to ovlivnit," stěžuje si.
To by měly v nové verzi zákona řešit online kontroly, ani ty ale podle Pitka nestačí. Záměry myslivců ne vždy souzní se zájmem zemědělců a lesníků. "Někteří myslivci, kteří to poslání berou spíše jako kratochvíli, se snaží vyprodukovat hlavně co nejlepší trofej. Hlavní cíl myslivosti je ale vyvažovat rovnováhu v přírodě," uvádí sedlák.
Ministerstvo si ovšem stojí za svým návrhem novely. Podle něj by úprava výměry, například na polovinu, zbytečně administrativně zatížila státní správu. "Doposud stanovená minimální výměra honitby 500 hektarů je označována jako kompromis mezi biologickými potřebami zvěře a zájmy vlastníků," říká mluvčí Vojtěch Bílý.
Právě potřebami zvěře, ale také snadnějšími kontrolami jejích počtů argumentují myslivecké organizace. "Zmenšení honiteb by znemožnilo hospodaření se zvěří, protože její životní nároky jsou větší než 250 hektarů. Zvěř by tak volně přecházela mezi honitbami a vlastníci malých honiteb by se pouze předháněli v tom, kdo ji stihne zastřelit," uvádí na svých stránkách Českomoravská myslivecká jednota.
Podle jejího předsedy Jiřího Janoty už dnes mají vlastníci pozemků už dnes dost možností, jak ovlivnit lov na svém pozemku. "Už do stávajícího zákona si vlastníci prosadili plné právo o stavech zvěře, a tím i výši škod rozhodovat," píší myslivci.
O potřeby zvěře se ve svém posudku opírají i odborníci z České zemědělské univerzity, kteří vládní úpravu zákona schvalují. Opačný názor ale mají vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Podle nich tento argument nedává smysl - hranice honiteb jsou stanovené pouze v mapách a nepředstavují žádnou překážku v pohybu zvěře.
Luk a šíp je bezpečnější než puška, tvrdí ministerstvo
Návrh ministerstva obsahuje ještě další spornou část, která se do novely dostala už při projednávání předchozí sněmovnou v roce 2021, a to na žádost mysliveckých organizací. Nově se povolí lov lukem a šípy. Tím chce ministerstvo mimo jiné přilákat k myslivosti více lidí - zatímco zvěře je čím dál více, myslivců ubývá a ti aktivní stárnou.
"Lov lukem je příležitostí k řešení lovu zvěře zejména na nehonebních pozemcích či v blízkosti obydlí, neboť není zvukově rušivý jako střelba a s ohledem na balistickou dráhu letu šípu je i bezpečnější," vysvětluje tento tah Bílý s tím, že v některých evropských zemích jde o běžný způsob lovu. Kuše zůstanou dále zakázané.
Návrh se ale nelíbí některým zákonodárcům. Vystupuje proti němu třeba senátor Václav Láska, podle nějž jde o trýznivý způsob, jak zvířata usmrtit. Navíc to pomůže pytláctví, míní. "Dnes je člověk s lukem a šípy v lese pokládán za pytláka, po schválení této novely bude takový člověk v podstatě nepostižitelný," uvedl už dříve pro iDnes.cz.
"Pro lov lukem bude povinnost použít luk o minimální nátahové síle 50 liber, šípy budou muset být vybaveny loveckými hroty, budou označeny číslem loveckého lístku lovce/myslivce, tudíž bude dohledatelné, kdo šíp použil, a pro využití tohoto způsobu lovu bude muset mít lovec/myslivec složenou zkoušku, jejíž parametry určí vyhláška," reaguje mluvčí ministerstva Bílý.
