Rozhovor - Roky vyšetřoval tu nejzávažnější hospodářskou kriminalitu v zemi. Jeho "klienty" byli zastřelený boss české mafie František Mrázek či uprchlíci Radovan Krejčíř a Tomáš Pitr. V proslaveném spise Krakatice zdokumentoval prorůstání podsvětí a vrcholné politiky.
Se svými závěry chtěl elitní detektiv Karel Tichý seznámit poslance. Ti si však teď na něj nechtějí udělat čas. Jeho slyšení zrušili.
Karel Tichý nyní propojení mafie a politiky poodhaluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Například v něm říká, že korunní princ ODS Ivan Langer měl být Mrázkovým esem v rukávu.
"Je fakt, že Mrázek na Langera dost spoléhal. Počítal s jeho podporou například v případě prodeje Setuzy," říká Tichý v obsáhlém interview, z něhož vám nyní nabízíme první část. (Stručný profil Karla Tichého si můžete přečíst zde)
A.cz: Roky jste se věnoval kauzám, v nichž zločinci velmi často využívali svých kontaktů na politiky a státní úředníky. Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice ve své dva roky staré zprávě napsal, že organizovaný zločin už do státní správy prorostl. Je to tak?
Ano. A je velká škoda pro stát a štěstí pro zločince, že s námi třeba Kubiceho útvar nespolupracoval dřív, dokud třeba takový Mrázek ještě žil. Jenže v té době se ho všichni báli nebo mu byli zavázáni nebo pro něj přímo dělali. A ve stejné situaci jsme byli i v případě Krejčíře, Pitra či Starky. Dokud ti lidé byli na vrcholu a byli nebezpeční, zůstali jsme v tom sami. Výše jmenovaní navíc měli kontakty všude - v policii, BIS, na prokuratuře, soudech…
A.cz: Když jste ale třeba Mrázka roky vyšetřovali, proč jste ho nikdy nezavřeli?
My jsme byli operativní skupina. Sbírali jsme informace a předávali je oficiální cestou dál: vyšetřovatelům, státním zástupcům, tajným službám či finančním úřadům. Jiní tedy rozhodovali o tom, co vezmou jako důkaz a co ne. Navíc jsme při vyšetřování Mrázka narazili na Krejčíře a tomu jsme se plně věnovali čtyři roky. Mrázka jsme museli upozadit, protože jsme na něj už neměli kapacity. Pak jsme se k němu chtěli vrátit, ale to už byl mrtvý a my všichni na odchodu.
Uprchlý Pitr mnohým vyhovuje
A.cz: Měl jste možnost vyšetřovat finanční delikty mocných za levicových i pravicových vlád. Kdy jste vnímal spojení mafií a politiky jako nejtěsnější? Můžete uvést příklad?
Zřejmě právě v případě Františka Mrázka. Ten měl kontakty nalevo i napravo politického spektra, což dokazovaly nejen odposlechy, ale i informátoři. Podobně tomu bylo v kauzách Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra, a to zejména ve vztahu k firmám Čepro a Setuza. My jsme to tehdy vnímali jako vydírání, zneužívání informací nebo klientelismus a korupci. Až později jsme byli poučeni, že se tomu také může říkat "ryzí patriotismus".
A.cz: Takže myslíte, že zmizení Pitra i útěk Krejčíře může řadě lidí vyhovovat?
U Pitra stoprocentně. On na rozdíl od Krejčíře nebo Mrázka není tvrďák. Kdyby skončil v cele, promluvil by.
A.cz: Zaznamenal jste rozdíl mezi érou opoziční smlouvy, kdy de facto rozhodovaly o klíčových věcech politici dvou nejsilnější stran, a dobou, která přišla potom? Zlepšila se situace odchodem Miroslava Šloufa z úřadu vlády?
Pro naše zájmové osoby byly roky opoziční smlouvy dobou velice úspěšnou, dost podobnou té po revoluci. Odchod Šloufa z úřadu vlády byl pro Mrázkovce těžkou ranou. Ale jak se později ukázalo, Šlouf je coby lobbista aktivní stále. Tihle lidé si totiž své kontakty budují s dlouhodobou perspektivou. Například o nástupu korunního prince ODS Langera na post ministra vnitra mluvili už v roce 2000.
A.cz: Právě o Ivanu Langerovi jsme zveřejnili, že prostřednictvím podnikatele Luďka Sekyry lobboval za zájmy Mrázkovy skupiny. On se hájil tím, že o roli Mrázka nevěděl. Měl tedy Langer smůlu na lidi nebo pro Mrázka vědomě pracoval?
Je fakt, že na něj Mrázek dost spoléhal. Počítal s jeho podporou například v případě prodeje Setuzy. A když se jí nedočkal podle svých představ, prohlásil: 'já ho za to sestřelím, jako jsem sestřelil Grosse'. Mám to ze tří zdrojů, z toho jeden to slyšel na vlastní uši. Jindy mě jeden člověk dokonce vzal na místo, kde byl ve stejné době Langer i Mrázek.
Ale o detailech veřejně mluvit nemůžu. Zbavení mlčenlivosti se týká jen vystoupení před poslanci.
Nabízeli nám desetimiliony
A.cz: Detektivové, kteří pracují na citlivých kauzách, jsou vždy vystaveni tlaku. Ať už od nadřízených nebo někdy i od spolupracovníků politiků či zločinců. Kdy jste zaznamenal tyto tlaky jako nejsilnější?
Zřejmě to bylo v kauzách spojených s Krejčířem, když jsme vyšetřovali věci kolem pohonných hmot a zejména Čepro. Tam šlo o miliardy, které jsme státu zachránili. A dostala se k nám varování: vůbec nevíte, o co tu jde a kdo za tím je. A taky jsme, myslím od té doby byli pod neustálým "dohledem" BIS. Kdybychom to tehdy celé nechali být, přišli bychom si na pěkné peníze.
Doputovaly k nám nabídky na desetimilionové úplatky. Jen za to, že necháme ty čtyři miliardy z Čepra odtéct. Od nadřízených jsme pak dostali pochvalu a já i finanční dar čtyři tisíce korun.
A.cz: Od policie jste nakonec odešel. Ve své výpovědi píšete, že vás a vaše lidi nadřízení proti zločincům nepodrželi, naopak jste cítili, že vás hodili přes palubu. Můžete to rozvést?
Když jsme čelili tlakům lidí kolem Mrázka a Krejčíře, kteří proti nám postavili peníze, armádu advokátů, své uplacené spolupracovníky z policie a veškeré kontakty ve státní správě, všechno jsme to dokumentovali a snažili se dovolat nějaké pomoci u našich nadřízených. Vypracovali jsme několik zpráv, v nichž jsme popsali, co proti nám podsvětí chystá, že se připravuje i naše fyzická likvidace a mimo jiné i likvidace Mrázka. Předali jsme je tehdejšímu policejnímu prezidentovi Husákovi a inspekci.
Výsledek byl nula. Nikdo se tím nezabýval.
A.cz: Tím to skončilo?
Když už byla situace neúnosná, oznámil jsem nadřízeným, že půjdu informovat ministra vnitra Bublana. Detailně jsem ho o všem informoval, ministr se nás interně zastal a uložil našim nadřízeným, aby nám pomohli. Výsledkem bylo zrušení našeho oddělení a mé sesazení z funkce. Kolegové odešli do civilu hned, já po roce.
