Kdo si chce ulovit statného jelena nebo daňka a pak si doma vyvěsit jeho mohutné paroží, musí si často připravit desetitisíce i statisíce korun. Takové ceny jsou běžné třeba v honitbách vojenských lesů. V národních parcích je praxe jiná. Komerční lov se tam neprovozuje, zvířata střílí zaměstnanci správy.
Tedy alespoň z většiny. Na udržování počtu zvěře se podílí i externí myslivci a také hosté, které na lovy zvou někteří vysocí úředníci národního parku a ministerstva životního prostředí. Nejenže mohou lovit zadarmo, také jim dle myslivecké tradice připadne trofej skoleného zvířete.
To se ale změní. Ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) v pondělí schválilo nové znění směrnice, která v národních parcích upravuje zacházení se zvěří. "Trofeje budou nově zůstávat správě národního parku, která je poté využije pro prezentaci nebo vzdělávání," řekl Aktuálně.cz Hladík.
"Zvěř by v národních parcích měla žít co nejvolněji a ideálně tak, aby byla přirozeně regulována predátory. To ne vždycky jde. Domnívám se ale, že nemá být lovena pro potěchu a za účelem trofejí," dodal. Změnu směrnice schválilo vedení ministerstva v pondělí, v platnost vstoupí podpisem ministra Hladíka. To by mohlo být do konce týdne.
Změnu ministerstvo označuje za preventivní krok, který by měl zamezit spekulacím o klientelismu nebo "papalášských lovech" v národních parcích. Kritici z řad ekologů, myslivců nebo bývalých zaměstnanců ochrany přírody v minulosti poukazovali na možné zneužívání pravidel úředníky parků a ministerstva, kteří měli na lovy atraktivní a cenné trofejové zvěře zvát své známé a obchodní partnery.
Server Seznam Zprávy například před měsícem upozornil, že není zcela jasné, na základě čeho se správa parku rozhoduje, komu tyto povolenky udělí. V posledních letech si trofej z národních parků odvezly některé vlivné osobnosti, jako je senátor Tomáš Czernin (TOP 09), člen Rady Krkonošského národního parku a přírodovědec Jakub Hruška nebo bývalý vysoký úředník Lesů ČR a ministerstva zemědělství Roman Schindler.
"Změnou chceme zařídit, aby nedocházelo k těmto hraničním situacím," řekl ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Ministr Hladík se nedomnívá, že by prostřednictvím zvaní hostů na lov docházelo ke klientelismu. "Nevidím ale důvod, proč by měl ministr nebo ředitel národního parku někomu dávat odměnu ve formě zastřelení kusu daňka nebo jelena," dodal Hladík.
Myslivce odjinud si bude moct park na pomoc v případě přemnožení zvěře přizvat i nadále. Trofej sice nedostanou, v porovnání s minulostí ale směrnice počítá s vyšším zástřelným. "Externí lovci jsou nutní zvlášť proto, že lidí není tolik. Vnímám to jako pomoc zaměstnancům a je logické, že dostanou finanční odměnu. Její výše je v řádu jednotek tisíců korun, u každé zvěře je to trochu jinak," řekl ministr.
Téma bezpoplatkových lovů se objevuje také v diskusích o vzniku nového národního parku Křivoklátsko. Ten se snaží prosadit ministerstvo životního prostředí, místní obce ho ale odmítají. A právě myslivost je jedním z hlavních bodů sporu.
Podle zastánců zavedení parku je změna nutná, aby se v dnešní chráněné krajinné oblasti upozadil komerční lov a upřednostnily se přírodě bližší řešení. Kritici ale tvrdí, že ministerstvo jedná se zájmem pořádat v novém národním parku lovy pro své známé.
"U procesu vyhlašování národního parku Křivoklátsko se šíří řada nepravd. Jednou z nich je, že ministerstvo chce honitbu pro blízké lidi. Nic takového ale neplánujeme a dělat nebudeme," uvedl Hladík.
