David Stulík pobýval více než deset let v Kyjevě, pracoval tam coby vyslanec diplomatické služby Evropské unie. Na vlastní kůži na přelomu let 2013 a 2014 zažil masové protesty, jež vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Ozbrojené složky jeho režimu při demonstracích zabily více než sto lidí.
Od loňského června působí Stulík coby rada na ministerstvu zahraničí, ale uplynulé úterý povýšil. Ministr zahraničí Lipavský ho jmenoval zmocněncem pro Východní partnerství. "Česká diplomacie bude moci využít 30 let zkušeností a znalostí východní Evropy, kde pan Stulík žil a pracoval," sdělil mluvčí resortu Daniel Drake.
Úkolem zmocněnce je efektivně ovlivňovat politiku Evropské unie vůči Ukrajině, Bělorusku, Moldavsku, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. Jde o země bývalého sovětského bloku, v nichž Rusko silou nebo nátlakem uplatňuje svoje zájmy. Gruzie zažila ruskou invazi v roce 2008, Ukrajina se brání ruské válečné agresi od února 2022.
Jazykové znalosti
"V této části Evropy se Rusko snaží prosazovat svou mocenskou a imperiální politiku a vliv, zatímco Evropská unie těmto zemím nabízí vzájemně výhodné partnerské vztahy, rovnocenné zapojení se do procesu evropské integrace. Je mi velkou ctí podílet se na pro nás tak důležitém směru zahraniční politiky uvnitř EU," sdělil Aktuálně.cz David Stulík.
Česko považuje zmíněné státy za oblast svého strategického zájmu. Černínský palác v této souvislosti vyzdvihuje jazykovou výbavu nového zmocněnce, jako jeden z hrstky na ministerstvu hovoří ukrajinsky. Ovládá i ruštinu a běloruštinu. "V oblasti zná osobně řadu klíčových lidí, široké kontakty má také v institucích Evropské unie," dodal mluvčí Drake.
Pozice zmocněnce pro Východní partnerství byla měsíce neobsazená. Naposledy ji zastával Jan Marian, který se loni v květnu stal politickým náměstkem ministra. Šéf české diplomacie pověřil Stulíka do této pozice přímo, vybíral přitom z více kandidátů se zkušenostmi z Evropské unie a východní Evropy. Zmocněncem bude Stulík do konce roku.
Klíčová dáma pro personálie
Bez veřejné pozornosti se už loni odehrálo jiné důležité personální rozhodnutí. Stálou ředitelkou personálního odboru se stala Jana Hybášková, která odbor vedla z pověření od půli června 2022. Na základě pro ni úspěšného výběrového řízení ji řádnou vedoucí jmenoval státní tajemník resortu Radek Rubeš.
Pro Hybáškovou, která byla poslankyní Evropského parlamentu, sloužila coby velvyslankyně Evropské unie v Iráku a později v Namibii, má tento krok zásadní význam. Zatímco její pověření, jež přišlo po smrti předchozí ředitelky odboru, se mohlo kdykoliv zrušit, jmenování řádnou vedoucí jí garantuje vedoucí místo na pět let.
První personalistka ovlivňuje kariérní postup lidí z ministerstva. Jdou přes ni všechny změny, zodpovídá za složení služebních i pracovních míst doma i na ambasádách. "Současně zpracovává návrhy na personální změny v ústředí, na zastupitelských úřadech a ve funkcích vedoucích příspěvkových organizací ministerstva," vysvětlila Mariana Wernerová z tiskového odboru resortu.
Jmenována nastálo po podmínce
Vedle své diplomatické služby na sebe v poslední době Hybášková upozornila dopravní nehodou pod vlivem alkoholu. Na konci srpna 2021 v Bělohorské ulici v Praze nabourala čtyři auta, poté obrátila svůj vůz na střechu. Kromě sebe vezla šéfa odboru států Blízkého východu Petra Hladíka. Dechová zkouška u ní prokázala 1,5 promile alkoholu.
Hybášková se ve zkráceném trestním řízení zodpovídala z ohrožení pod vlivem návykové látky, za které podle trestního zákona hrozí až tři roky vězení. Diplomatka se doznala a složila peníze na účet pomoci obětem trestných činů. Státní zástupce proto na podzim 2021 upustil od návrhu na její potrestání, současně stanovil zkušební lhůtu na 18 měsíců.
Během ní Hybášková nesměla řídit. Ani ne v půlce podmínky ji vedení ministerstva pověřilo řízením zmíněného odboru. Zkušební lhůta Hybáškové vypršela loni na jaře. Krátce poté se mimo pozornost médií stala řádnou ředitelkou, pozici získala po výběrovém řízení. "Byla jmenována k 1. červenci 2023," doplnila Wernerová.
