Zatímco v Evropě podpora jednotné měny roste, v Česku klesá. Proč?
Ten současný pokles o tři procentní body je náhodný výkyv. Celkově se u nás podpora pro euro propadla během ekonomické krize (v letech 2008 a 2009 - pozn. red.) a už se v podstatě nikdy nevrátila zpátky.
Jak to?
Chybí tu argumenty na jeho podporu. Přijetí eura by se dalo lidem zdůvodnit tím, že by to pomohlo k platovému a obecně hospodářskému přiblížení k Německu. Což je zároveň velké zklamání, že to sbližování trvá mnohem déle, než se předpovídalo třeba v roce 2009. Jenže s tímhle si většina lidí euro vůbec nespojí.
A s čím tedy?
Ve veřejném mínění převládají negativa. Mluví se o nutnosti splácet dluhy jižních států a nemožnosti ovlivňovat vlastní ekonomiku.
Co ještě, kromě toho "argumentu Německem", mluví pro přijetí eura?
Třeba to, že by nám mohlo pomoct prosadit některé reformy veřejné správy, důchodového systému a podobně. Na Slovensku má euro velkou podporu (podle evropského průzkumu ho podporuje osmdesát procent Slováků - pozn. red.), protože kvůli jeho přijetí musel stát mimo jiné udělat celou řadu opatření, která mu prospěla. U nás se naopak euro dává do souvislosti se ztrátou národní suverenity a identity.
Dokonce i ve Velké Británii a v Dánsku, kde si vlády už před lety vymohly trvalou výjimku, aby se nemusely vzdát národní měny, je podpora eura větší než u nás. Co je u nás to "národní", co si musíme chránit?
O národním zájmu se tu mluví pořád, ale nikdo ho vlastně nedefinuje. Volby do Evropského parlamentu třeba Češi mnohem víc chápou jako vysílání "národních zástupců", proto máme taky nižší účast. Chybí to uvědomění si, že každá politická strana má zároveň ideologickou představu o tom, jak by měla EU vypadat.
Když u nás politici vystupují vůči euru, ale i celé Evropské unii tak kriticky, je to podle vás dobrá strategie?
Záleží na tom, kde. V "českých" volbách (například do Poslanecké sněmovny, pozn. red.), kde je vysoká účast, může přílišná vstřícnost v Evropě politiky poškodit, protože k nim chodí i voliči, kteří se o EU nezajímají.
A ve volbách do Evropského parlamentu, které nás čekají už příští rok?
Když volí jen okolo 20 procent lidí, tak jsou to převážně ti, které to skutečně zajímá. I v případě ANO nebo ODS půjdou asi k eurovolbám ti víc proevropsky naladění voliči. Pak se euroskepticismus nevyplácí.
Co česká levice, dá se od ní očekávat vstřícný postoj k EU?
Na rozdíl od pravicových politiků, kteří jsou v Česku obecně víc euroskeptičtí než jejich voliči, i když se to střídá podle toho, kdo zrovna stojí v čele stran, je na levici mezi politiky a voliči v podstatě shoda ve skeptickém postoji k EU. Výsledkem je, že ve veřejném mínění chybí její věrohodní zastánci. Na Slovensku je celý establishment víc proevropský, i ten levicový.
A co by mohlo oslovit euroskeptické voliče?
Je důležité se snažit, aby členství pomáhalo chudším, stagnujícím regionům. Lidé, kteří tam žijí, podle našich výzkumů nevnímají třeba přínos dotací, protože často míří mimo jejich hlavní potřeby.
