Na kempech za čtvrt miliardy si děti spíš hrají. Je to tak správně, říká ministerstvo

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
6. 8. 2021 5:30
Letní vzdělávací kempy mají pomoci dětem po roce a půl distanční výuky znovu se začlenit do kolektivu, obnovit vztahy se spolužáky a připravit se na návrat do školy. Děti ze sociálně slabých rodin, které by socializaci potřebovaly nejvíce, se na ně však podle odborníků nedostaly. Kempy se měly věnovat také doučování, ani to se příliš neděje. Ministerstvo školství za tábory zaplatilo 260 milionů.
Letní kemp, který pro děti pořádá Jihočeská univerzita.
Letní kemp, který pro děti pořádá Jihočeská univerzita. | Foto: Archiv Jihočeské univerzity

Na rozdíl od náměstí, kde kolem prázdných kaváren prochází ve středu ráno jen několik lidí, je v nedalekém útulném ekocentru v Jablonci nad Nisou rušno. Téměř dvacet prvostupňových dětí tady radostně zdobí plátěné tašky, které si pak budou moct odnést domů. "Tohle se mi zatím líbí nejvíc, a pak taky když jsme šli do knihovny," líčí jedna z malých účastnic tohoto příměstského kempu. 

Tábor pořádá Středisko ekologické výchovy Český ráj, a to kromě Jablonce i v Sedmihorkách. Během léta se na šesti turnusech vystřídá více než stovka dětí. Zhruba stejný počet však museli organizátoři odmítnout: od ministerstva školství na kemp dostali příspěvek ve výši zhruba tří set tisíc korun, díky čemuž mohou dětem nabídnout program i stravu zdarma.

Ministerstvo školství tímto způsobem dotuje další téměř čtyři stovky letních kempů, na které přispělo víc než čtvrt miliardou korun. Zájem byl velký - podle organizátorů hlavně proto, že jsou tábory bezplatné a rodičům se líbí, že mají děti zábavu na celý den.

Ačkoliv se o kempech hovoří jako o doučovacích, ve skutečnosti se na dohánění látky moc nezaměřují. Odborníci i organizátoři se totiž shodují, že je především důležité, aby se děti znovu socializovaly, navázaly vztahy se svými vrstevníky, osvojily si pravidelný režim, zkrátka aby v září byly lépe připravené na nástup do školy.

Spíš než učení slovíček nebo řešení rovnic se tak na nich konají různé volnočasové aktivity. Například ve zmíněném Jablonci děti chodí na exkurze do místní sklárny, podívat se, jak se vyrábí hračky, samy tvoří různé věci, cvičí jógu, ale třeba se i učí porozumět textu. 

"Snažíme se vzdělávání do aktivit zapojit nenásilnou formou, například pomocí výukových her. Pro nás je však nejdůležitější, že děti navazují sociální vazby, budují přátelství, učí se znovu spolupracovat, jsou v kolektivu. V minulém roce o tohle všechno přišly a přitom to pro ně má v tomto věku největší význam. Povzbudí je to, aby se po prázdninách opět chtěly vrátit do školy a byly zvyklé být opět v kolektivu," vysvětluje předsedkyně Střediska ekologické výchovy Český ráj Simona Jašová. 

Děti se spolupráci učí například v lese, kde společně dostanou za úkol třeba rozdělat oheň nebo uvařit čaj v kotlíku. "Jindy zase dětem zprostředkujeme ukázku dravců. Je to učení, ale zábavnější formou," popisuje Jašová.

Plaga: Doučování potrvá dva až tři roky 

Také ministerstvo školství tvrdí, že letní kempy nejsou primárně kvůli doučování, ale mají spíš opětovně posílit sociální vztahy mezi dětmi a rozvíjet vzájemnou spolupráci, pracovní a studijní návyky a obnovit zájem dětí o vzdělávání. 

"Pokud jsou letní kempy zaměřené více na resocializaci nebo pohybové aktivity, je to zcela podle pravidel výzvy a v kontextu zájmu ministerstva školství. V období letních prázdnin je pro děti důležité stejnou měrou vedle doučování podporovat i volnočasové či pohybové a resocializační aktivity," říká ředitel tiskového odboru ministerstva školství Ondřej Macura. 

To, že by dohánění látky za jeden týden nemělo smysl, už dříve prohlásil také ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli téměř rok a půl zavřeným školám a nucené výuce na dálku se podle jeho dřívějšího vyjádření budou vyrovnávat doučováním další dva až tři roky. 

I proto je ministerstvo benevolentnější v tom, jaký program tábory zvolí. Podmínkou pro získání peněz bylo, aby se jednoho kempu účastnilo minimálně patnáct dětí a starali se o ně dva pracovníci, například táboroví vedoucí. Celkem by se během léta mělo konat téměř šest tisíc takových kempů. Jejich programy se liší v závislosti na jejich zaměření. O dotaci mohly žádat školy, neziskové organizace nebo střediska volného času.

Například Jihočeská univerzita pořádá dva kempy, z nichž jeden je zaměřený na matematiku, fyziku, techniku a biologii. "Oba jsou zaměřené nejenom na zábavné a nápadité doučování a procvičování látky, ale také na spoustu prázdninových dobrodružství, zábavy a legrace," říká mluvčí univerzity Štěpán Kuděj. 

Soukromá Základní škola Křišťál zase klade velký důraz na pohyb. "Měli jsme hodně pohybových aktivit, protože tělocvik během on-line výuky nebyl a dětem to chybělo," vysvětluje koordinátorka školy Miroslava Paličková. 

Základní škola Mozaika pořádala letní kemp zaměřený na angličtinu. Také tamní učitelka a vítězka letošního ročníku soutěže Global Teacher Prize Barbora Heřmanová však upozorňuje, že spíše než dohnat látku bude pro děti největší výzvou začlenit se zpět do kolektivu.

"I když děti běžně chodí do školy, přes prázdniny toho mnoho zapomenou. Právě díky spolužákům se jim část z toho vybaví, začnou získávat různé zkušenosti, dovednosti, a pak třeba dané učivo začnou využívat podle toho, jak se jim hodí pro život. Spíš než neprobraná látka je tedy důležitější sociální aspekt. A to, že o možnost stýkat se se spolužáky děti přišly, je vůbec největší deficit, který si z toho období nesou. To je závažnější důsledek než neprobraná látka," říká Heřmanová.

"Zaplatili jsme tábory dětem, které by na ně stejně jely"

Programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký souhlasí s tím, že není nutné, aby se děti čtrnáct dní "drtily" zmeškanou látku, spíše by podle něj měly obnovit své kontakty, získat řád a motivaci k učení. Kritizuje však provedení výběru dětí, které se kempů účastní.

"Ministerstvo dalo na tyto kempy více než čtvrt miliardy korun. Těmito penězi jsme však zaplatili tábory dětem z vysokopříjmových rodin, které by na ně stejně jely. My jsme tam ale nejvíc potřebovali dostat děti, které se nezapojovaly do distanční výuky. Takových tam však bude minimum. Když škola nedokázala přes veškerou snahu 'nastartovat' nekomunikující děti, představa, že je přesvědčí organizátor tábora, je nesmyslná," míní Hřebecký.

Mediální koordinátor neziskové organizace Člověk v tísni Martin Kovalčík potvrzuje, že děti, se kterými tato organizace pracuje, se letních kempů dotovaných státem příliš neúčastní. "Nemám informace o tom, že bychom zaznamenali nějakou masivní nabídku na to, aby tomu tak bylo. Daleko více jezdí děti na námi pořádané tábory, kde doučování také probíhá," uvádí Kovalčík. 

Nejvíce pozadu jsou podle Kovalčíka děti, které vyrůstají na ubytovnách či na jiných "špatných" adresách, děti z chudých rodin nebo děti samoživitelů, tedy takové, které doma často nemají potřebnou podporu pro školní přípravu. "To byl hendikep již před pandemií, distanční výuka ho ještě více zvýraznila," podotýká Kovalčík.

Podle Hřebeckého mělo ministerstvo požádat školy, aby vytipovaly potřebné děti, kterým by takový kemp mohl nejvíce pomoci, a následně jejich rodiny oslovit s pomocí místních neziskových organizací či orgánu sociálně-právní ochrany dětí. "Tyto organizace by měly chodit za rodiči, mluvit s nimi a snažit se je přesvědčit, aby děti poslali na tábor, protože by to pro ně byla dobrá příprava na školu. Tyto děti tam bylo v prvé řadě potřeba dostat, protože ztratily návyky, odvykly spolužákům, potřebují se dostat do zdravého prostředí a naladit se na návrat do školy," dodává Hřebecký.

Že se na bezplatné kempy dostávají i děti, pro které dotované tábory nebyly určené, potvrzuje i ředitel školy, která takový tábor pořádá. "Přihlásily se nám i děti, které to úplně nepotřebují. Pro jejich rodiče je to lákavé - děti u nás mohou být bezplatně celý den, dostanou jídlo zdarma, mají tu celodenní program," vysvětluje ředitel, který si však nepřál uvést své jméno.

Ministerstvo školství podle mluvčího Macury doporučilo ve výzvě organizátorům, aby navázaly spolupráci se školami či spolky - právě ty totiž mají nejlepší přehled o potřebách svých žáků nebo členů. "Jedná se ale o dobrovolné akce, záleží tedy na konkrétním dítěti, potažmo jeho zákonných zástupcích, zda tuto možnost využili," podotýká Macura. A právě neochota rodiny poslat dítě na tábor je často ten největší problém, na který organizace či školy naráží.

Dítě nemůže na tábor, rodina nemá kufr

Zmíněný ředitel školy, jež si přál zůstat v anonymitě, vysvětluje, že ať se školy snaží, jak chtějí, s některými rodinami zkrátka "nehnou". "Rodiny, které se nezajímají o vzdělávání svých dětí, je na kemp nepošlou, ani když je budete přemlouvat," upozorňuje. 

Kovalčík z Člověka v tísni vysvětluje, že důvodů, proč rodiny, se kterými tato organizace pracuje, nechtějí nebo nemohou poslat dítě na kemp, je mnoho. "Rodiny musí pořídit dětem vybavení, které nemají. Může jít například i o kufry či cestovní tašky, které nevlastní a nemají na ně peníze. Problémem může někdy být i nedůvěra rodičů posílat děti někam do neznáma. To vše by se dalo ve spolupráci s neziskovou organizací nějak vyřešit, ale vyžaduje to dlouhodobější přípravu," dodává Kovalčík. 

Své o tom ví i učitelka Základní a mateřské školy Králův Dvůr Terezie Königová. "Mám žáka ve druhé třídě, který během výuky na dálku zůstal pozadu. Žije v rodině s negramotnými rodiči, a i když měl telefon, rodina získala počítač, nabízela jsem jim konzultace či tištěné úkoly, děti byly místo učení radši venku. Ten chlapec teď neumí číst ani psát, většinu toho zapomněl a ani po otevření školy do ní moc nechodil," popisuje Königová.

Domnívá se, že kdyby chlapec letní kemp absolvoval, pomohlo by mu to. "Kdyby se mu tam někdo věnoval, určitě by aspoň něco pochytil, socializoval by se s jinými dětmi než se sourozenci - teď, když přijde do kolektivu, hned se pere a mluví sprostě. Pomohlo by mu to opětovně se zapojit do kolektivu. Jenže je to o rodičích a jeho matka tvrdí, že nezvládne jít ani sám do školy. Nedovedu si tedy představit, že by zvládl víc dní bez rodičů a dalších pěti sourozenců," dodává Königová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

"Naše země není otevřená". Američané začali vyhošťovat tábořící migranty z Haiti

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

Další zprávy