Mládež si zapamatuje, jak se k nim stát v pandemii zachoval, říká sociolog

hrz hrz
Aktualizováno 2. 7. 2021 20:09
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
On-line rozhovor se sociologem Petrem Soukupem
Rozhovor skončil
Petr Soukup odpovídá v pátek od 18 hodin.
Přečíst si rozhovor

Žáci a studenti mají za sebou velmi náročný školní rok plný situací, které si ještě loni ani nedokázali představit. Prvňáci museli kroutit své první kličky písmenek sami před obrazovkou, deváťáci se nemohli řádně připravit na přijímačky na střední školu, maturanti na maturitu. První ročníky vysokoškoláků se nikdy neviděly naživo. Pro všechny představovala výuka na dálku i život doma v izolaci psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. 

Sociolog Petr Soukup a šéf Institutu sociologických studií na FSV UK v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz uvedl, že výzkum, který institut prováděl spolu se Sociologickým ústavem AV ČR, odhalil celou řadu situací, kdy se stát nechoval k žákům a studentům stejně jako k ostatním, tudíž mohli cítit nespravedlnost. A to nejen v momentě, kdy zavřel školy a nechal běžet podniky.

Například během výzkumu na Akademii múzických umění studenti FAMU nechápali, proč nemohou točit studentské filmy, když profesionální filmaři mohou. Podobně to platilo pro různé praxe na středních školách. Učni nesměli na praxi do podniku, který přitom normálně běžel.

PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.

Sociolog Petr Soukup, FSV UK

Petr Soukup je sociolog a ředitel Institutu sociologických studií na Fakultě sociálních věd UK (FSV UK). Vystudoval statistiku na Vysoké škole ekonomické, sociologii na Fakultě sociálních věd UK a právo na Právnické fakultě UK. Věnuje se mimo jiné metodám výzkumů, nerovnostem ve vzdělávání či studijním a psychickým okolnostem současné pandemické situace. Během první vlny pandemie koronaviru se spolupodílel na výzkumu, jak tato událost ovlivnila vysokoškoláky.

"V Česku se moc nehledala cesta, jak udělat rovné podmínky. Trpíme mantrou: hlavní je ekonomika a školy nic nevyrábí. Myslím si, že si to děti a mladí budou pamatovat a bohužel si z toho asi odnesou jako hlavní pocit to, že nemají důvěřovat politikům," tvrdí Soukup.

Podle něj tato zkušenost generaci dnešních dětí a mladých lidí do určité míry poznamená. "Ti, kdo v tomto režimu zažili ostré přechody, například nástup do prvního ročníku základní, střední či vysoké školy, budou do určité míry jiní. U ostatních bych tak velké změny nečekal," řekl.

Nejproblematičtější jsou teenageři

Jako nejproblematičtější skupinu Soukup vnímá hlavně teenagery a mladé dospělé, a to hlavně kvůli absenci sociálních kontaktů a také kvůli klíčovým vzdělávacím událostem jako maturity nebo přijímací zkoušky, které museli zvládnout v těchto improvizovaných podmínkách.

"Druhou kategorií s obrovskými problémy jsou děti nastupující na základní školu. Zde jednak nedojde k vytvoření sociálních vazeb a hlavně, když neumí číst ani psát, tak se těžko online mohou učit právě tyto činnosti," doplňuje.

Mládež, která se na středních a vysokých školách věnuje praktickým oborům a nemohla je skoro rok studovat, si může podle jeho slov odnést psychické potíže, frustraci či celoživotní nespokojenost. "Někdo kvůli tomu studium opustí a už se k němu nevrátí. A samozřejmě nedůvěra v politiku a politiky logicky u této generace vzroste v duchu hesla: My jsme byli ukradení jim, tak teď jsou ukradení oni nám," dodává.

U některých dětí a mladých lidí se podle sociologa Soukupa umocnil pocit, že se s ostatními fyzicky setkávat nemusí a také že nemusí mít pevný řád, což není optimální. "O snižování intenzity sociálních kontaktů mluví sociální vědci už posledních třicet let, nyní jen hrozí, že se celý proces urychlí," varuje.

7. července: On-line rozhovor s meteorologem Michalem Žákem

Ve středu 7. července se můžete těšit na další on-line rozhovor čtenářů Aktuálně.cz s významnými osobnostmi, které mají co říct k současnému dění. Tentokrát bude s meteorologem Michalem Žákem, moderátorem předpovědi počasí v ČT, odborníkem na extrémní podoby počasí a vysokoškolským pedagogem na Matematicko-fyzikální fakultě UK. 

On-line rozhovor se sociologem Petrem Soukupem

Rozhovor skončil
2. 7. 2021
Ptá se: Martina

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pohled sociologa, kdo měl podle vás těžší sociální roli při online výuce: žáci a studenti, nebo učitelé? Moc děkuji!

Odpovídá: Petr Soukup

Toto lze těžko srovnat, pro každého byla obtíž v něčem jiném. Pro studenty a žáky určitě nebylo tak složité jako pro učitele se přizpůsobit technicky, ale sociálně to pro ně bylo bylo naopak složitější. Nu a samozřejmě individuální rozdíly jsou způsobené rodinným zázemím, technickým vybavením a dalšími faktory.

2. 7. 2021
Ptá se: Karel Bartáček

Váš výzkum se věnuje vysokoškolákům a jejich trablům s distanční výukou. Lze nějak porovnat, pro koho přineslo tohle učení na dálku a sociální izolace větší potíže? Vysokoškolákům? Středoškolákům? Teenagerům na ZŠ? Malým dětem na ZŠ?

Odpovídá: Petr Soukup

Jako nejproblematičtější vnímáme v zásadě dvě kategorie: teenagery a mladé dospělé z pohledu absence sociálních kontaktů a také klíčových vzdělávacích přechodů: maturity, přijímací zkoušky na vysokou školu. Druhou kategorií s obrovskými problémy jsou děti nastupující na základní školu, zde nedojde jednak k vytvoření sociálních vazeb a hlavně, když neumí číst ani psát, tak se těžko online mohou učit právě tyto činnosti.

2. 7. 2021
Ptá se: Kinder Bueno

Ty všechny zmíněné problémy s lockdownem a home office či domácí školou - deprese, úzkosti, osamělost - to byl jen momentální stav, nebo se to nějak propisuje i dál, po odeznění té nejhorší fáze pandemie?

Odpovídá: Petr Soukup

To samozřejmě ještě uvidíme, Ale lze se obávat, že dopady nebudou vždy jen krátkodobé. Ostatně už teď na základě provedených výzkumů očekáváme, že bude častější předčasné ukončení studia, dle zpráv od psychologů je nyní mnohem více lidí v jejich péči. Mohou se projevit i problémy při navazování sociálních kontaktů. Pro některé ročníky to bude složité i v dalších letech.

2. 7. 2021
Ptá se: Alena Mikulcová

Co když všechen ten lockdown a zavírání škol a HO a výuka na dálku vypuknou na podzim znovu? Bude to pro lidi jednodušší, protože už to mají namakané, nebo horší, protože vědí, jak blbé to je? :-)

Odpovídá: Petr Soukup

Lepší bude, že je vše v zásadě připraveno (technicky, lidé mají dovednosti). Ale samozřejmě, že již nyní byla znát "únava", v rodinách to mnohdy vřelo (všichni doma, děti na výuce, rodiče na pracovních schůzkách). A toto by se vše vrátilo a ještě umocnilo. Psychicky a sociálně by to tedy bylo ještě horší. Lidé si navíc přes léto zvyknou na "normální" život a budou věřit že návrat do lockdownu už nepřijde.

2. 7. 2021
Ptá se: Jan Novák

Dobrý den, chci se zeptat, do jaké míry může současná situace ve školství v souvislosti s pandemií (izolace, distanční výuka) proměnit pohled některých mladých lidí na svět, jejich vztah k vrstevníkům a celé společnosti. Jakou povahu by tato změna měla? Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Petr Soukup

U některých se umocnil pocit, že se s ostatními fyzicky setkávat nemusí, nemusí mít též pevný řád atd. To zřejmě není úplně optimální. V zásadě to již částečně fungovalo předtím skrze sociální sítě, teď si to zkusili plnohodnotně. Nevíme, jak velký je jejich podíl (takový výzkum zatím v ČR nemáme), ale je to určitě velká změna. Nicméně o snižování intenzity sociálních kontaktů mluví sociální vědci už posledních 30 let, nyní jen hrozí, že se celý proces urychlí. Můj osobní pocit je, že to není pro společnost dobře, ale mohu se mýlit.

2. 7. 2021
Ptá se: Michal Marek

Dobrý dne, rád bych se zeptal jestli jsou nějaké data kolik studentů VŠ ukončilo přečasně letos studium a jestli je to výrazně více než v předkovidových letech. Děkuji

Odpovídá: Petr Soukup

Nemáme zatím "tvrdá" data od vysokých škol (vykazují se vždy až k říjnu) ale dle odpovědí ve výzkumech se tento podíl navýší. Více ale budeme opravdu vědět až na konci roku.

2. 7. 2021
Ptá se: Václav Stránský

Dobré odpoledne, je mi blízké řecké státní motto: Svoboda, nebo smrt. Vláda člověka vidí jen jako kvantitu, nikoliv v jeho rozměru kvalitativním. Je ospravedlnitelné mravně, společensky, že vláda upozadila zdraví duševní před zdravím fyzickým? Nejsem příznivcem spikleneckých "teorií" ale mám obavy, že establishmentu vyhovuje vychovávat výrobní sílu, nikoliv myslící bytosti... Co Vy na to? Jsem s úctou a s pozdravem. Václav Stránský

Odpovídá: Petr Soukup

Zde nejde o otázku, kde by byla pomocná věda a její poznatky. Souhlasím s tím, že fyzično dostalo (a dostává) přednost, ostatně například psychická a psychiatrická pomoc v ČR je opravdu značně podceněná a nedostatečně financována z veřejných prostředků. Bohužel platí, že vládnoucím stranám vyhovuje neinformovaný občan, lze to demonstrovat na mnoha výsledcích výzkumných šetření i v ČR. Naštěstí ale ne všechny zdroje informací jsou vládní a myslet se lidé neučí jen v oficiálních organizacích.

2. 7. 2021
Ptá se: Marek Honců

Dobrý den, pane kolego! Vy si vážně myslíte, že se mladí kvůli pandemii přestali scházet? Trochu to omezili a chyběly jim určitě třeba kolektivní sporty, ale jinak je to dost naivní představa...

Odpovídá: Petr Soukup

Určitě došlo k útlumu, jeho míra bude individuální. Rozhodně když mladí nechodili do školy, odpadl kontakt ve škole. Jak píšete, další chybějící možnost byl sport. Nadto při uzavření okresů, měli smůlu ti, kdo jsou spolužáci z různých okresů (typicky příměstské oblasti Prahy, Brna, Ostravy atd.). Je těžké to nějak vyčíslit, ale změna byla velká. Pro doplnění ještě dodávám, že ten kdo nastoupil během COVIDu do prvního ročníku střední či vysoké školy, tak si nové kamarády ani nezajistil a žádné setkávání se spolužáky proto nenastalo.

2. 7. 2021
Ptá se: Josefína

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co si myslíte o postupu řady škol, které se hned po návratu z distanční výuky sesypaly na žáky s naloží písemek a zkoušení, aby se honem nahnaly známky. Myslím, že to psychickou nepohodu dětí ještě zhoršilo. Opravdu je jediným posláním školy známkovat?

Odpovídá: Petr Soukup

Toto je samozřejmě krajně nešťastné. Vím, že k tomu docházelo. Jen připomenu, že i oficiální pokyn z MŠMT byl nechat žákům 14 dní na adaptaci. To, že známkování a "nalévání" znalostí není hlavním úkolem školy, dnes již odborníci v ČR ví. Kdy se ale tato praxe přelije do škol, to těžko odhadovat. Zatím se bojím, že velké poučení z minulého období příliš nenastalo, ač by to bylo více než vhodné.

2. 7. 2021
Ptá se: Kateřina P.

Dobrý den,
zajímalo by mě, zda máte představu o tom, kolik učitelů možná opustí svoji profesi právě po zkušenostech s pandemií. Jsou to spíš starší učitelé, které by to mohlo vést k odchodu, nebo mladí? Přijde mi, že právě starší generace mohla více zápasit třeba s technikou nebo změnami obecně, na druhou stranu ten, kdo celý život obětoval učení, možná víc vydrží.
Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Petr Soukup

Přiznám se, že k této nemám žádná výzkumná data. "Boj" s technikou byl samozřejmě částečně ovlivněn s věkem, ale i dalšími faktory (podpora ve škole, případná pomoc - často od rodičů a v případě straších žáků i přímo od žáků). U straších učitelů (je jich v ČR většina) bych odchody moc neočekával, protože trh práce není pro starší lidi v ČR příliš otevřený. U mladších s VŠ titulem je to přesně opačně, takže tam by bylo možné teoreticky čekat větší ochotu k odchodu.

2. 7. 2021
Ptá se: Martin

Zdravím, Petře, nepřijde vám, že se stát na děti a mládež tak trochu vykašlal? Podniky jely vesele dál, madam si mohly kupovat kytky nebo si chodit stříhat své psíky a děti nesměly nic - do školy, na kroužky, za sportem, za kamarády. Co se společností udělá takováto nespravedlnost, nerovnost? Díky!

Odpovídá: Petr Soukup

Ta nespravedlnost jde ještě dál. Když jsme dělali výzkum na Akademii muzických umění, tak studenti FAMU opravdu nechápali, proč nemohou točit studentské filmy, když profi filmaři mohou. Podobné platí pro různé praxe na středních školách. Je to jak píšete, v ČR se moc nehledala cesta, jak udělat rovné podmínky (trpíme mantrou-hlavní je ekonomika a školy nic nevyrábí). Myslím si, že si to děti a mladí budou pamatovat a bohužel si z toho asi odnesou jako hlavní pocit, že nemají důvěřovat politikům.

2. 7. 2021
Ptá se: Pavlína

Dobrý den, přijde mi, že pan Babiš hodil přes palubu naše děti hned dvakrát - nejdřív jim zavřel na dlouho školy a nedělal nic proto, aby se co nejdřív otevřely, nyní neudělal vůbec nic, aby měly šanci tyhle ztráty ve výuce jakkoliv dohnat. Týdenní letní kemp, který většinou vedou tělocvikáři a děti na něm hrají přehazku, mi přijde jako výsměch. Co by se podle vás teď mělo udělat, abychom to těm dětem nějak vrátili a vynahradili?

Odpovídá: Petr Soukup

Já nevnímám tak výrazně to, že děti se něco nenaučily, to není pro život úplně klíčové. Chybět jim bude víc ta sociální složka, než rozlišování 4 typů podmětů, eukaryotické a prokaryotické buňky apod. Týdenní kemp vnímám jako dobrý penězovod, samozřejmě efekt bude nulový (vzdělanostní). Co bude klíčové je, jak s tím, že děti něco ze školního učiva neumí, naloží učitelé v dalších ročnících. Tam se bojím, že bude zakopaný pes. A tady by bylo dobré systémové řešení, které ale nejspíš nepřijde.

2. 7. 2021
Ptá se: Honza Podhorský

Řeknu vám, že jsem rád, že už mám dostudováno a stabilní práci. A vůbec nezávidím těm letošním vysokoškolákům, zvláště těm z praktických oborů, kde člověk potřebuje třeba vybavenou laboratoř, a nebo třeba taky pódium a diváky. Co s člověkem udělá tahle nenaplněnost, frustrace, pocit zmaru a taky to, že jsem společnosti já a celá naše generace úplně ukradený?

Odpovídá: Petr Soukup

Také jim nezávidím, proto to téma zvedáme a studujeme. Ty důsledky budou mnohé. Někdo si odnese psychické potíže, někdo frustraci a celoživotní nespokojenost a někdo kvůli tomu studium opustí a už se k němu nevrátí. A samozřejmě nedůvěra v politiku a politiky logicky u této generace vzroste v duchu hesla: "My jsme byli ukradení jim, tak teď jsou ukradení oni nám."

2. 7. 2021
Ptá se: Lucie Blahoutová

Dobrý den, může z těch školáků, co už byli druhý školní rok doma v izolaci bez svých kontaktů, kamarádů, zálib a jiných radostí, vyrůst nějaká specifická generace, jako jsou třeba poválečné děti?

Odpovídá: Petr Soukup

Ti, co v tomto režimu zažili ostré přechody (nástup do první třídy základní, střední či vysoké školy) budou do určité míry jiní, u ostatních bych tak velké změny nečekal.

2. 7. 2021
Ptá se: Patrik

Zeptám se možná blbě, ale je něco, v čem české společnosti koronavirus a lockdown pomohly?

Odpovídá: Petr Soukup

Podle mne ano. Víme, že pracovat lze na dálku (tam, kde to technicky jde), porady mohou být určitě na dálku. Dá se tak určitě ušetřit mnoho času i peněz.
I učit se dá mnoho věcí na dálku a mnohdy efektivněji. Jen jde o to se z toho poučit.

2. 7. 2021
Ptá se: Jonáš Paleček

Dobrý den,
Rád bych věděl, zda lze z průzkumu soudit, kteří studenti byli situací nejvíce zasažení. Zda si například studenti lékařských fakult odnášejí podobné zkušenosti jako jejich vrstevníci na jiných vysokých školách.
Děkuji

Odpovídá: Petr Soukup

Situace je dle oborů specifická. Jednoduše platí, čím více je obor vázaný k nějaké praxi, tím je to pro studenty (i jejich pedagogy) složitější. Tedy sociálně-humanitní vědy měly dopady nejmenší (neříkám, že žádné). Nejhorší asi byla situace v uměleckých oborech (například divadlo opravdu online provozovat nejde). Nu a obtížná byla i situace technických a přirodovědných oborů (vč. lékařství).

2. 7. 2021
Ptá se: Petr

Bude mít maturita z roku 2021 vůbec nějakou hodnotu, nebo to bude věčné stigma podobně jako "plzeňská práva"?

Odpovídá: Petr Soukup

Ne to by tak nemělo být. ostatně testy CERMATu nebyly jednodušší. Nikdo navíc nebude zkoumat, kdo kdy maturoval (vzpomeňte že pan premiér ani nezkoumá, zda někdo vůbec maturoval:)

2. 7. 2021
Ptá se: Petr

Rok a půl bez školy, odpuštění části maturity a dodatečné zmírnění hranice úspěšnosti, úlevy u přijímaček... Neobáváte se, že současní studenti příliš zpohodlní, když vším proplouvají tak snadno? Jak to může ovlivnit jejich schopnost dalšího studia na VŠ, případně zapojení na pracovním trhu?

Odpovídá: Petr Soukup

To je asi obecný problém, že dnes je skoro vše snazší. Ostatně mladí, když dnes žádají o práci, žádají hlavně benefity, sick days aj. Vyrovnat se s tím budou muset zaměstnavatelé a pracovní trh a věřím tomu, že si poradí.

2. 7. 2021
Ptá se: Lenka

Co se ukazují být pozitiva / negativa online výuky pro různé generace a jaký to na ně bude mít dopad (prvňáčci, teenegeři, středoškoláci, vysokoškoláci)?

Odpovídá: Petr Soukup

Pro prvňáky výhody nevidím (nejsem ale v této věci odborník), u straších si myslím, že kombinace klasické a online výuky je budoucnost a jsme na ni teď mnohem připravenější.

2. 7. 2021
Ptá se: Mirka

Říká sem že česká společnost je nyní mimořádně rozdělená. Myslíte si to i jako sociolog? A nemůže být důvod ten, že seniory si budu uplácet, ať mi to hodí u voleb, a na mládežníky kašlu, ty stejně ještě nevolí? A co s tímhle vším udělal koronavirus?

Odpovídá: Petr Soukup

Rozdělení je mediální nálepka, rozhodně tady nejsou dvě poloviny. CO je ale jistě pravda je, že rozdíly se zvýraznily. Určitě měly daleko větší výhodu děti, které měly podporu rodičů (mají výhodu i normálně).

2. 7. 2021
Ptá se: Jan P.

Dobrý den, kamarád jde po prázdninách do posledního ročníku hudební konzervatoře a pak chtěl pokračovat na HAMU. Už se viděl, jak bude se svými houslemi cestovat s filharmonií po světě a dobývat slavná pódia. Jenže teď v koronaviru zoufale sledoval, jak i slavní hudebníci pracovali ve skladu nebo rozváželi jídlo. Několikrát se mě zoufale ptal: "Co jsem udělal špatně? co jsem podcenil, když jsem si vybíral životní dráhu? A co teď?" Co byste mu poradil?

Odpovídá: Petr Soukup

Určitě nevybral špatně. Samozřejmě studium na HAMU nebylo v minulém roce snadné, ale z uměleckých oborů bylo ještě to snazší (s výjimkou hry v orchestru).

2. 7. 2021
Ptá se: Marie Sotomová

Dobrý den, mám vnuka, který bez problémů studoval střední školu, ale při té online výuce mu vyhovovalo, že nemusel vstávat, kolikrát si jen zapnul Teamsy a ve vedlejším okně hrál hry. Přijde mi, že mu snad i začalo vyhovovat, že nikam nemůže/nemusí, že na sebe nemusí dbát... Myslela jsem, že ho to přejde, jak začne škola, ale ne. V pokoji je jak v doupěti, nezajímají ho prarodiče ani kamarádi. Takový nikdy nebyl. Může se to ještě změnit? A co máme dělat my, rodina?

Odpovídá: Petr Soukup

Ano to je poměrně běžná situace. Bohužel pro pracovní život asi krajně nešťastná. Bude potřeba vysvětlit, že takto to (zatím) v běžném životě nefunguje.

2. 7. 2021
Ptá se: Šimon

Když se jako sociolog zabýváte mládeží, zajímalo by mě, jak se díváte na možnost jejího ztotožnění s nejvyššími vládními představiteli. Jak se mohou ztotožnit se starým a nemohoucím člověkem s názory z 90. let, který navíc svými názory rozeštvává společnost? A další je prospěchář, který to ani netají a jde mládeži také hodně špatným příkladem. O co lépe by se mládeži překonávali podobné krize jako tahle pandemie, kdyby stál v čele někdo jako třeba milá, chytrá, empatická a krásná paní Čaputová?

Odpovídá: Petr Soukup

Tady to asi nechám bez výraznější odpovědi. Ale je jasné, že někdo s "mladším" pohledem na ekonomiku, vzdělávání by ČR pomohl.

2. 7. 2021
Ptá se: Radka

Dobrý den, myslíte, že koronavirová pandemie by mohla zvýšit prestiž učitelů - jak ve společnosti (plno lidí teď vidělo, jak to mají těžké), tak u studentů vybírajících vysokou školu (vidí, že učitelé jsou potřeba pořád, že jich je málo a že práci najdou vždycky)?

Odpovídá: Petr Soukup

Ano to se stalo, rodiče najednou mnohdy zjistili, že to učitelé nemají vůbec lehké. A navíc většina učitelů opravdu pracovala na 120 %.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy