Praha - "Daně nemají sloužit ke změně chování společnosti či k její výchově. Od toho jsou tu programy prevence a vzdělávání," obhajoval ministr financí Andrej Babiš zvýšení loterijních daní, které ve čtvrtek ve druhém čtení schválila Sněmovna.
Reagoval tak na výtky, že daňovou změnou chce pouze přilepšit státnímu rozpočtu a zcela rezignuje na omezení patologického hráčství. Dvě miliardy, které vyšší sazby přinesou do příštího roku, jsou podle Babiše lepší než nic.
Novela má od ledna zvýšit daně pro hazardní firmy ze současných dvaceti procent. Lépe z návrhu vyšly sázkové kanceláře a živé hry, ze kterých se má nově odvádět 23 procent. Přísnější sazba - 28 procent - čeká na společnosti provozující hrací automaty. Ty navíc nově místo 55 korun denně za automat zaplatí 80 korun. Definitivně by poslanci o daních mohli rozhodnout už příští pátek.
Podle největšího kritika novely Miroslava Kalouska je rozdělení sazeb podle nebezpečnosti hazardu z hlediska daňové teorie hřích. "Je to skutečně zásadní koncepční změna, která je diskutována v řadě zemí z hlediska daňové teorie, a je to samozřejmě špatně," řekl Kalousek poslancům.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura naopak předložil pozměňovací návrh, který by od příštího roku zavedl dokonce tři sazby - 21 procent pro loterie, 22 procent pro kurzové sázky a 30 procent pro hrací automaty. Další poslanci navrhovali omezit kvízomaty, kterými některé firmy nahrazují klasické automaty a současné zákony na ně nepamatují.
Boj proti hazardu se zasekl
Babišem slibované omezení loterijního byznysu drhne - nový zákon o loteriích se musel o rok odložit a protahuje se i zmiňované zvýšení daní na příští rok. Ministr financí nejdříve navrhl vyšší daně prostřednictvím poslance svého hnutí Jana Volného. Část koaličních poslanců ale s Volného návrhem nebyla spokojena a předkládali vlastní verze, hlasování tak nakonec bylo značně nepřehledné.
Kvůli tomuto postupu návrh na dlouhé týdny zablokovala opozice v čele s Miroslavem Kalouskem. Vláda nakonec opozici ustoupila a připravila vlastní normu. Její verze je ale k hazardním firmám mírnější než Volného návrh. Ten chtěl zvyšovat poplatky za hrací automat na 110 korun.
