Neplodné páry mají dostat pokus navíc. Ale má to háček

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
31. 7. 2014 5:30
Čtyři pokusy jsou málo, myslí si odborná lékařská společnost. Ministerstvo zdravotnictví je ke změně svolné, o navýšení chce jednat.
Dítě ze zkumavky.
Dítě ze zkumavky. | Foto: Thinkstock

Praha - Párům, které nemohou počít dítě přirozenou cestou, svitla nová naděje. Od příštího roku jim možná pojišťovny zaplatí jeden pokus o umělé oplodnění navíc. Celkem by se tak mohly podrobit až pěti zkouškám.

"Snažíme se s ministerstvem zdravotnictví dojednat navýšení počtu pokusů na pět," potvrdil redakci Aktuálně.cz předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti David Rumpík.

Pokud se změnu podaří prosadit, pacientky budou moci podstoupit víc umělých oplodnění než dosud. Na druhou stranu ale pokaždé bude možno do těla ženy zavést jen jedno jediné embryo.

"Tím se sníží riziko komplikací s vícečetnými těhotenstvími. Ta jsou totiž problematická jak pro maminku, tak pro dvojčátka. Děti se totiž rodí nedonošené a jejich léčba je náročná," vysvětlil Rumpík.

Ministerstvo: schůdné je vše

Nové podmínky se podle něj odborná společnost pokusí prosadit ještě do konce léta. Do té doby má totiž ministerstvo zdravotnictví opustit novela zákona, která podmínky asistované reprodukce znovu upraví.

Vedení resortu zdravotnictví není proti. "Schůdné je všechno, co je únosné pro systém. Pokud takovou otázku odborná společnost zvedne, jsme ochotni se o změně bavit a do zákona ji zařadit," komentoval záměr odborníků náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.

Současná novela zákona doposud počítala jen s menšími úpravami. Pacientky mají mít stále nárok jen na tři hrazené pokusy o početí, ve výjimečných případech ale mohou pojišťovny zaplatit i čtvrtý. Kromě toho návrh upřesňuje, do jakého věku ještě pojišťovny ženám umělé početí uhradí a kdy už si ho naopak musí zaplatit samy. Hranici novela stanoví na devětatřicáté narozeniny pacientky.

Co s přebytečnými embryi?

S novelou zákona se ale znovu zvedají hlasy kritiků, podle kterých by se mělo ministerstvo zaměřit i na to, jak lépe popsat podmínky při nakládání s nevyužitými embryi. Dnešní zákony jsou podle nich vágní.

"Žádné ustanovení dnes tuto citlivou etickou a náboženskou záležitost neřeší," objevilo se v připomínkách k novele zákona, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici. Podle bývalého šéfa resortu a dnešního poslance Leoše Hegera podobná kritika zaznívala už v minulosti.

Podle průkopníka asistované reprodukce ve střední Evropě a brněnského lékaře Ladislava Pilky se ale právě díky "vágním" zákonům daří řadě neplodných párů pomoci.

"Je pravda, že u nás není zamrazení vajíček legislativně dopodrobna řešeno. Postupuje se tak, že pokud nepřekročíte zákon, tak jsou všechny kroky v této oblasti povoleny. Pro pacienty je to ale příznivé," hodnotí situaci profesor Pilka.

O tom, jak se s nevyužitými embryi naloží, totiž podle něj rozhodují výhradně rodiče. Ti mají několik možností: buď si nechají embrya zamrazit na později, nebo je darují dalším párům. "Pacientky také mohou dát souhlas k jejich likvidaci, nebo poslat embrya na výzkum," popisuje Pilka. O posledním jmenovaném řešení ale podle něj uvažuje jen asi desetina žen. 

Pětině párů musí pomoci lékař

Při každém cyklu umělého početí podle lékařů vznikne průměrně deset až patnáct embryí, tři až čtyři nakonec zůstanou nevyužita. Čtyřicet tuzemských pracovišť reprodukční medicíny přitom každoročně provede zhruba 25 600 léčebných cyklů.

Neplodných je v Česku stále více párů, poslední statistiky hovoří o 15 procentech. Lékaři dokážou pomoci až 90 procentům z nich. Zatímco dříve se s neplodností potýkaly spíše ženy, v posledních pěti letech se podle odborníků příčina přesouvá také na muže.

Jeden cyklus umělého oplodnění stojí podle lékařů 60 až 70 tisíc korun, zdravotní pojišťovna uhradí podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého 26 tisíc. Jen za loňský rok dala VZP za umělé oplodnění svých klientů celkem 171,5 milionu korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy