Praha - Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) se zapojil do řešení situace v českých ghettech. Analýza, kterou jeho resort vypracoval, varuje, že dramatická situace ve vyloučených lokalitách může vést k hluboké krizi demokracie.
Podle ministerstva může situace v ghettech vyústit ve velké sociální otřesy a „hlubokou krizi víry ve státní instituce a koncept právního státu."
Zároveň Langerova analýza upozorňuje, že vlivem ekonomické krize dojde k enormnímu nárůstu počtu lidí uvržených do pasti chudoby a vyloučení. A tudíž nejde o etnický problém.
Do konce dubna má Langer ještě předložit analýzu příčin narůstajícího extremismu. A ministr pro lidská práva má do půl roku zpracovat strategii proti sociálnímu vyloučení.
To není romský problém
Langerova šedesátistránková analýza je specifická nejen temnými vizemi o konci demokracie, ale také důrazem na to, že problém vyloučených lokalit není problémem etnickým - romským.
"Chápat problém sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatel jako „romskou otázku" je cesta do pekel," uvádí se v analýze.
Podle ministerstva je nutné přistupovat při řešení situace v ghettech individuálně. Zároveň ministerstvo varuje před tím, aby se problémy v ghettech spojovaly s akcemi pravicových extremistů.
"Spojovat vystoupení pravicových extremistů s řešením problémů sociálně vyloučených lokalit je nebezpečné a nepřijatelné," píše se v dokumentu. "Část veřejnosti si může situaci vysvětlit tak, že bez zásahu extremistů by se nic nedělo, ani nezlepšilo, což může vést k nárůstu sympatií vůči extremistickým uskupením."
Oběť i pachatel
Analýza také přináší vhled do problémů kriminality v ghettech. Podle neveřejného výzkumu, který si ministerstvo nechalo zpracovat od Centra aplikované antropologie v letech 2005-7, je sociální vyloučení hlavní příčinou kriminality v ghettech.
Podle výzkumu stojí na vrcholu pyramidy kriminality lidé, kteří zneužívají právě špatné sociální situace - tedy lichváři, firmy půjčující peníze, dealeři drog, kuplíři, nebo majitelé domů vybírající v zanedbaných bytech vysoké nájemné.
Lidé žijící ve vyloučených lokalitách mají podle závěrů analýzy malé právní vědomí a nejsou dostatečně sociálně silní, aby bránili sebe a svá práva legální cestou.
Proto se mnohdy dostávají do bludného kruhu, ve kterém jsou zároveň oběťmi, ale i pachateli trestných činů.
„Často se stávají oběťmi rozličné trestné činnosti (lichva, obchod s drogami, obchod s lidmi, útisk, vydírání, apod.), jakož i různých forem diskriminace," píše se v analýze. „Jejich kriminální jednání je často jen pouhým důsledkem rozsáhlejší trestné činnosti, jejíž jsou oběťmi."
Je to normální
Z analýzy ale zároveň vyplývá, že jsou to často státní instituce, jenž nepomáhají tuto situaci řešit. Někteří policisté prý odrazují lidi z vyloučených lokalit od podání trestního oznámení.
Analýza vychází z konkrétních zkušeností. Policisté prý záměrně mystifikují příslušníky ghetta už po jejich příchodu na služebnu.
„Osoba na vrátnici občanovy řekne, že hlášená událost není trestný čin, ale interní rodinná záležitost (např. v případě domácího násilí, útěku nezletilce atd.)," popisuje analýza konkrétní případy. „Přijde-li osoba hlásit trestný čin či přestupek na oddělení, kde nemá trvalé bydliště, …. osoba na vrátnici tvrdí, že věc musí být ohlášena v místě trvalého bydliště."
Agilní vrátní tvrdívají i další lži, jako, že je nutné označit konkrétního pachatele, bez toho že nelze zahájit vyšetřování. Když se přesto dostane oznamovatel do čekárny, často je mu sděleno, že příslušný policista na služebně není.
A pokud se ani přes toto nenechá odradit, bývá podle analýzy čin policistou označen jako součást „romské kultury či mentality."
„Sociálně vyloučení jsou pro policisty primárně pachateli trestné činnosti, v lepším případě se trestné činnosti nedopouštějí - ale jako oběti jsou vnímáni jen výjimečně," uvádí se v analýze. „Policisté předpokládají, že uvedené jednání (např. násilí v rodině) je pro danou skupinu … normální, a proto obvykle toto jednání nehlásí."
Je to na Kocábovi
Langerův resort proto navrhuje posílit asistenty policie pro práci v ghettech a především vzdělávat policisty pro práci v sociálně vyloučených lokalitách, využívat speciálních výcviků a zároveň za tuto práci nabízet speciální ohodnocení.
Analýza vypracovaná ministerstvem vnitra nemá zatím žádný konkrétní dopad. Její závěry a návrhy by však měl zohlednit ministr pro lidská práva Michael Kocáb při vypracování vládní strategie proti sociálnímu vyloučení.
Úkol se plní
Podle Jana Černého z organizace Člověk v tísni je Langerova analýza specifická v tom, jak popisuje bezpečnostní problémy spojené s vyloučenými lokalitami.
„Oceňuji, že je v analýze řečeno, že je to také problém bezpečnostní," říká Černý. „Jsou tam dobře popsané mechanismy, jak se hůře a méně šetří trestná činnost v těchto lokalitách."
Podle Černého teď bude stěžejní, co se s tímto materiálem stane. To, že přípravu strategie dostal za úkol ministr pro lidská práva, není podle Černého ideální.
„Hodili to na nejslabšího člena vlády, a tak hrozí, že se z toho stane marginalita," míní Černý. „Musí se za to postavit někdo silný. Nejlépe premiér, který má mandát úkolovat ministerstva. Jinak to dopadne jako s koncepcí romské integrace. Každý rok se konstatuje: úkoly se plní, situace se zhoršuje."
