Do ústí rožnovského kanálu nalil vědec roztok chloridu sodného neboli kuchyňské soli. Zhruba 600 metrů od ústí kanálu v Juřince, městské části Valašského Meziříčí, stál hydrochemik Akademie věd Jakub Hruška s místním rybářem Lukášem Gerlou, každý na jednom břehu řeky. Další rybář Stanislav Pernický zapisoval naměřené hodnoty. Měřili vodivost vody a odebírali vzorky k analýze, aby zjistili, kdy a v jakém množství voda s chloridem místem protekla. Další kolega rybář Stanislav Pernický je zapisoval.
Právě rožnovský kanál je podle vyšetřovatelů místem, kudy před necelým rokem do Bečvy kyanidy vytekly. Vede z Rožnova pod Radhoštěm, konkrétně z areálu bývalé Tesly. V něm sídlí čistička odpadních vod Energoaqua, které celý areál patří. Ta je podle předběžných závěrů vyšetřovatelů hlavním podezřelým v případu otravy řeky Bečvy.
Rožnovský kanál vede z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Energoaqua, která areál vlastní, sídlí 16 kilometrů od místa otravy a zhruba 13 kilometrů od místa, kde podle vyšetřovatelů kyanidy do řeky vytekly. Výpusť z rožnovského kanálu do Bečvy a místo, kde začaly umírat ryby, dělí asi tři kilometry toku.
Pod jezem v Juřince profesor Hruška s rybářem Pernickým naměřili nejvyšší hodnoty koncentrace chloridu po zhruba dvou hodinách. Ale i po čtyřech hodinách od přidání roztoku chloridu do řeky naměřili jeho vyšší koncentrace. "A to úplně stejně u obou břehů," prohlásil Hruška.
Kyanidy promíchal první jez
Právě to bylo pro profesora Hrušku důležité. Naměřili stejně zvýšenou koncentraci na obou stranách řeky, asi čtyři metry od břehu. Vyšetřovatelé totiž pracují s tím, že od rožnovského kanálu po most v Choryni, kde byly spatřeny první mrtvé ryby, tekly kyanidy pouze po pravém břehu řeky. Až u mostu se rozšířily po celé šířce řeky a začaly trávit ryby v celém profilu toku.
Místní rybáři opakovaně upozorňovali, že není možné, aby kyanid v řece celé tři kilometry tekl podél pravého břehu řeky a nezabíjel ryby. Navíc přes několik jezů a peřejí. Proto Hruška usoudil, že řeka musela být otrávena z jiného zdroje. "A ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb," uzavřel Hruška. Podle něj by se jedy, pokud by vytekly z rožnovského kanálu, projevily v toku řeky mnohem výše, než kde začaly hynout ryby.
Kdyby kyanidy skutečně vytekly z rožnovského kanálu a promíchaly by se u jezu, začaly by ryby umírat ihned za ním. Výpusť z areálu bývalé Tesly je na pravém břehu řeky. "Na pravém břehu je proudnice, tedy místo, kudy proteče většina vody v řece," popsal profesor Hruška. Kvůli tomu by se podle něj dostaly kyanidy do celého profilu řeky mnohem dříve.
"Jsem vystudovaný hydrochemik a hlava mi to nebrala," objasnil Hruška důvod, proč se rozhodl pokus provést. Pokusem potvrdil své podezření, že Bečvu nemohla otrávit výpusť z firmy Energoaqua a že kyanidy do řeky musely vytéct blíž k místu úhynu ryb. To je ale v rozporu s tvrzením soudního znalce, který vypracovával odborný posudek pro policejní vyšetřovatele.
Soudní znalec dodržuje mlčenlivost
Autor posudku Jiří Klicpera se redakci Aktuálně.cz odmítl vyjádřit. Odkázal se ke stále probíhajícímu vyšetřování a k povinnosti mlčenlivosti, která se s ním váže. Právě on však ve svém posudku určil, že kyanidy do řeky vytekly z areálu Tesly.
Soudní znalec Klicpera ani policejní vyšetřovatelé neměli přímé důkazy, mezi které by patřily například vzorky vody z průmyslových výpustí odebrané v den havárie. Proto museli použít různé experimenty, využili například i organické barvivo fluorescein.
Ten se používá k zjištění rozšíření rozpuštěných látek ve vodě. Vodu zbarví do zelené barvy, a tak odhalí, jak se škodlivé látky ve vodě rozšířily. Pro ryby a vodní rostliny není nebezpečný. Vyšetřovatelé si s jeho pomocí mohou pokusem ověřit rozšíření látek ve vodě, a tak vyvrátit či potvrdit některá podezření.
Sůl nad barvivo
Fluorescein běžně využívají policejní vyšetřovatelé, protože je jeho rozšíření ve vodě jednoduše vidět, zbarví vodu do zelené barvy. Sůl, kterou pro svůj pokus použil profesor Hruška, se musí zjišťovat podle vodivosti vody i její analýzy. Kvůli složitému postupu ji podle něj vyšetřovatelé nepoužívají.
Roztok kuchyňské soli přitom může přinést přesnější měření. "Roztok chloridu sodného spojený s měřením vodivosti je vhodnější pro daný záměr než použití fluoresceinu v policejním vyšetřování," řekl toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity. Fluorescein i kuchyňská sůl jsou běžně používané metody pro zjištění rozšíření látek ve vodě.
"Považuji metodu s měřením vodivosti za lepší než s fluoresceinem. Předpokládám, že kyanidy by se rozpustily stejně jako sůl," řekl odborník na ekologické havárie na řekách Radovan Kopp z Mendelovy univerzity. Chlorid sodný je pro vodní život neškodný, stejně jako fluorescein, ale není ve vodě jednoduše vidět. I proto se znalec Klicpera přiklonil spíše k fluoresceinu.
"Měření rozšíření chloridu sodného na základě změny vodivosti nebo koncentrace chloridových iontů považuji za vhodnou metodu," souhlasí Branislav Vrana z Masarykovy univerzity, který se zabývá kontaminací vody. Jednoduché sloučeniny kyanidu jsou dobře rozpustné ve vodě a kyanidové ionty proudí podobně jako ionty chloridu. Tento způsob měření tak může být přesnější než při použití barviva fluoresceinu.
Výsledky doručil vyšetřovatelům i poslancům
Profesor Hruška a jeho spolupracovníci výsledky svého pokusu doručili přes datovou schránku rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou také policii. Hruška však předpokládá, že jeho pokus nemusí vyšetřovatelé brát v potaz. "Nejsem soudní znalec, takže nemám žádná očekávání," popsal profesor Hruška.
Parlamentní vyšetřovací komise vznikla na základě žádosti opozičních poslanců. Vadilo jim vleklé vyšetřování otravy Bečvy a nejasnosti s ním spojené. Parlamentní komise poprvé zasedla 30. července. Na druhém jednání 9. srpna ve Zlíně rybář Pernický předal vyhodnocení pokusu poslancům komise. Ta po posledním zasedání 2. září oznámí své závěry.
Zatím komise definovala tři systémové nedostatky - neexistuje evidence výpustí do řek a jejich nebezpečí v případě havárie, mezi jednotlivými zúčastněnými úřady nejsou jasně vymezené pravomoci ve vodním zákoně a také v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí, což komplikuje vyšetřování.
Policejní vyšetřovatel koncem června obvinil firmu Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Ten České televizi řekl, že podá stížnost proti trestnímu stíhání. Mezi možnými viníky byla i Deza z koncernu Agrofert premiéra Andreje Babiše (nyní vložen do svěřenských fondů) - u té se podezření nepotvrdilo.
Ekologická havárie postihla Bečvu 20. září 2020 v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Podle České inspekce životního prostředí řeku otrávily kyanidy, ty způsobily úhyn více než 40 tun ryb na 40 kilometrech toku.
