Kolik ordinací ve středu zůstane zavřených?
Spolehlivě mohu mluvit za praktické lékaře, jejichž jsem zástupcem. Předpokládáme, že zavře drtivá většina - zhruba 80 procent - našich členů, kterých je 4800. Potom budou zavírat i ambulantní specialisté a praktičtí lékaři pro děti dorost. Předpoklady jsou takové, že celkově zavře šest až sedm tisíc lékařů.
Jaké jsou vaše požadavky, které by ministerstvo mělo splnit, abyste protesty nemuseli opakovat?
Ten protest je symbolický, jde o jednodenní zavření ordinace. My říkáme, že zavíráme na jeden den, abychom příště nemuseli zavřít napořád. Možná vám to může připadat nadnesené, ale situace v ambulantním sektoru a v primární péči je dneska taková, že ministerstvo dlouho nevěnuje této části zdravotního segmentu pozornost. Ten segment trpí řadou problémů. Chybí nám lékaři na venkově. Jsou místa, kde skončí praktický lékař a není ho kým nahradit. Ta situace se bude prohlubovat.
Chceme vysvětlit pacientům, že stávka není namířená proti nim. Naopak, je v jejich zájmu, protože nám jde o zachování dostupnosti základní péče. Jde o systém, který funguje mnoho desítek let. A v době blahobytu, kdy stát rozhazuje peníze na všechny strany, se tento základní kámen zdravotnictví najednou začíná rozpadat. To je to, na co chceme upozornit především. My na ty problémy upozorňujeme léta a nikdo to nebere v potaz. To, co dělá ministerstvo zdravotnictví v posledních letech, spíš vypadá, jako kdyby situaci chtělo ještě zhoršit.
O jaké problémy jde?
Ambulatní sektor je dlouhodobě podfinancován. Stát přednostně dává peníze do nemocnic. Podíl peněz do nemocnic roste a do ambulantní péče klesá. Ještě před třemi lety jsme měli asi 6,5 procenta z celkového koláče. Dnes jsme na 5,5 procenta. Je to pravý opak toho, co se děje v civilizovaném světě, kde je snaha podporovat ambulantní sektor a co nejméně pacientů léčit v nemocnici.
Kolik peněz navíc by pro vás bylo přijatelných?
Nechci šermovat čísly. To je otázka nějaké dohody. Měl by to hlavně být dlouhodobý trend. Naštvalo nás, že ministerstvo zdravotnictví nedodrželo slib z minulého roku o navýšení kapitační platby o tři procenta. Ten slib nikdo nezpochybnil, ale pan ministr (Miloslav) Ludvík ho prostě nedodržel. Přestože nám ho dal jeho předchůdce a stranický kolega.
Pan ministr Ludvík ještě přišel s návrhem, který měl snížit kapitační platby za pacienty, kteří po tři roky nenavštívili naši ordinaci. To byla poslední kapka, kterou naše trpělivost přetekla. A proto jsme se rozhodli k této akci.
My samozřejmě hlady neumřeme, ale máme dnes problém své praxe nejenom rozvíjet, o tom se nám jenom zdá, ale i jen udržovat. Máme problém personálně konkurovat nemocnicím. Sestru musíme platit tak, jaká je nabídka v nemocnicích. Ale to už dneska v podstatě nejsme schopní.
Co vám dále vadí?
Chceme odložit povinnost elektronických receptů tak, aby od 1. ledna 2018 nebyl jediným možným způsobem vypisování receptů. Chceme, aby dál, alespoň po nějakou dobu, zůstal zachován dvojkolejný systém, kdy bude možné používat elektronický i papírový recept. A to do doby, než eRecept bude umět to, co má, a ne to, co nám dnes předkládají. Poté, co na přípravu měli deset let a vyhodili za ni snad půl miliardy, nám dávají k dispozici úplně hloupé řešení. Neumí například lékový záznam, z něhož bych já jako lékař mohl zjistit, jaké léky pacientovi píší ostatní kolegové.
Takže eRecept se podle vás nepovedl?
Ten systém je tak uživatelsky nevlídný, že zavést ho trvá měsíc. My bychom si představovali systém, který nebude pro doktora zátěží. Už dnes elektronicky komunikujeme s celou řadou státních institucí, budeme mít EET a elektronický recept, odesíláme elektronicky data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. A na každý přístup potřebujeme zvláštní certifikáty.
Já mám ve svém počítači asi 12 certifikátů, které musím udržovat a každý rok obnovovat. To není pro normálního doktora přijatelné. Zabírá to spoustu času, nemluvím o tom, že to stojí peníze. Elektronizace by nám měla přinést zjednodušení práce a více času na pacienta. Přináší nám ale pravý opak. Štve nás to proto, že máme informace, že minimálně stovka lékařů od ledna kvůli eReceptu a EET zavře. To znamená, že zhruba 200 tisíc pacientů přijde o svého praktika. A bude těžké sehnat nového, protože lékaři končí zejména v lokalitách, kam se mladí lékaři nehrnou. Mrzí mě, že kvůli takovému zmetku, jakým je současná podoba eReceptu, zaplatíme takto vysokou daň.
Jaký je tedy plán? Ve středu zavřete ordinace a pak, když vám nikdo neslíbí, že se povinný eRecept posune a že vám dají alespoň ta tři slíbená procenta, nastane co? Za měsíc bude další protest?
Krátce po protestu jsou volby a nám je jasné, že po nich nebude chvíli s kým mluvit. Bude trvat, než se dohodne vláda. Ale předpokládáme, že nový ministr zdravotnictví s námi bude v čilém kontaktu, že učiní vstřícné kroky, třeba zřídí náměstka ministra pro ambulantní sektor. Předpokládáme také, že politická reprezentace udělá patřičné kroky k tomu, aby elektronický recept od ledna nebyl povinný.
Pokud se toto nestane, tak jsme samozřejmě připraveni naše protesty dále stupňovat. Nechci teď vyhrožovat konkrétními formami. Máme za to, že jsme upozornili na svůj problém. Počkáme si na reakci.
Jak jste sám řekl, nemáte teď s kým jednat. Ministr Ludvík končí a o budoucím ministrovi zatím ani nevíme, z jaké bude strany. Nebylo by tedy lepší načasovat protest až po volbách?
Protest jsme naplánovali na 10. října. Chtěli jsme upozornit na to, že je tu problém, o kterém se nemluví. My si myslíme, že by to pacienti před volbami měli vědět. Byla to samozřejmě naše snaha, jak z toho udělat volební téma. Ale neměli jsme v plánu zavřít ordinace ještě před volbami. Za to může ministerstvo zdravotnictví a pan ministr Ludvík se svým návrhem úhradové vyhlášky, která problémy, na které upozorňujeme, vůbec nezohledňuje.
Je možné to vnímat jako vystavení účtu současné vládě a poměrně zřetelnou informaci pro vládu budoucí, že je tady skupina lékařů, která je dlouhodobě zanedbávána, jejich práce dehonestována.
Rýsuje se v kampani nějaká strana, se kterou by podle vás dohoda byla možná?
Nebudu jmenovat žádnou konkrétní stranu. To nesmím a nechci udělat. Když se podíváte na předvolební debaty, tak skoro všechny strany tvrdí, že vnímají problémy primární péče a chtějí ji podpořit. To vítám. Je ale otázka, proč to strany, které sedí ve vládě, neudělaly už teď, když mohly. My si prostě počkáme po volbách a já věřím, že najdeme někoho, s kým se dá jednat.
Co mají dělat pacienti, kteří ve středu budou potřebovat péči praktického lékaře?
Bohužel pacienti, kteří budou ve středu potřebovat péči praktického lékaře, ji nedostanou. Většina péče je samozřejmě z povahy věci odklonitelná na další den. Pacienti, kteří ji nedostanou ve středu osmnáctého, ji dostanou ve čtvrtek devatenáctého a v pátek dvacátého. My samozřejmě předpokládáme, že si jednodenní uzavření prostě odpracujeme v dalších dnech. To je stejné, jako když zavřeme, protože jedeme na jeden den na kongres nebo musíme sami k lékaři.
Může se najít pacient, který má akutní zdravotní potíže, které nelze odložit do druhého dne. Je třeba říct, že takových pacientů přichází k praktickému lékaři minimum. Z denního objemu 30 až 50 pacientů je takový pacient třeba jeden. Některé dny dva, některé dny žádný. Tento pacient ví, co má dělat. Bude se chovat stejně, jako když je víkend nebo je mimo ordinační hodiny. Obrátí se na záchranku, respektive na ambulanci nejbližší nemocnice.
