Praha - Ani komise předních českých odborníků z renomovaných vysokých škol se nedokázala shodnout na tom, kudy by měla vést plánovaná dálnice D3 přes střední Čechy, jedna z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších dálnic v zemi.
Expertní debata skončila nerozhodně. Pět vysokoškolských profesorů, které do komise vyslalo ministerstvo dopravy, se přiklonilo k původní západní variantě přes Sázavu.
Čtyři z pěti profesorů nominovaných ministerstvem životního prostředí naopak doporučili východní trasu, které se ekologicky nejcitlivější oblasti Posázaví vyhýbá. Poslední, desátý expert se hodnocení vzdal.
Podle ministra dopravy Gustava Slamečky pracovní skupina nezjistila nic závažného, kvůli čemuž by se měla příprava dálnice v původní stabilizované trase okolo Jílového a přes Sázavu zastavit (a připravovat východní variantu).
"Nemáme důvod, abychom k tomu dávali negativní stanovisko," konstatoval ministr Slamečka.
Neexistuje ideální trasa, upozornil profesor
Speciální komise, která posuzovala varianty dálničního spojení Prahy s jižními Čechami, vznikla v září 2007 na popud tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Kromě D3 se zabývala ještě severozápadní částí Pražského okruhu a rychlostní silnicí R55 mezi Otrokovicemi a Rohatcem na jihu Moravy.
Případ dálnice D3 přes Posázaví podle člena komise Františka Lehovce ze stavební fakulty ČVUT ukázal, že takové stavby vždy končí kompromisem.
"Ideální projekty neexistují," řekl Lehovec. Vysvětlil, že u expertů, kteří doporučili stabilizovanou variantu, nakonec převážila - jako hlavní faktor - dopravní funkce nové dálnice, která má například i zlepšit dopravní spojení v tomto regionu středních Čech.
U druhé části vysokoškolských profesorů naopak hrálo hlavní roli ekologické hledisko. Krajina v Posázaví, kudy má nová autostráda vést, patří k nejzachovanějším místům v okolí Prahy.
Může se stavět postupně podle peněz
Podle Michala Bernarda, předsedy sdružení obcí KLID, které prosazuje východní trasu, ukázaly výsledky práce expertní komise, že tato trasa má v některých ohledech i dopravní přednosti.
"Výsledek práce expertů konečně jasně dokazuje, že dosud všemi zatracovaná a podceňovaná východní varianta je srovnatelná a v některých ohledech dokonce lepší než západní trasa naplánovaná přes výjimečnou krajinu dolního Posázaví," řekl předseda sdružení Michal Bernard.
Souběh trasy se současnou silnicí přes Benešov umožňuje podle sdružení rozdělit výstavbu na krátké etapy. "V dnešní době nedostatku veřejných financí je to významný argument a zásadní výhoda oproti variantě Západní přes Posázaví, která neumožňuje výstavbu po částech," tvrdí starosta obce Tisem Miroslav Hruška.
Důležité je i spojení s Prahou
Podle zastánců původní stabilizované varianty je stavba D3 na trase staré "benešovské" silnice naopak nevýhodou. Pokud by se například na dálnici stala nehoda, neexistovala by adekvátní alternativa.
Šéf státního Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík upozornil i na to, jak je důležité, kde se plánovaná D3 napojí na pražský okruh. Podle Brunclíka v tomto ohledu vyhrává původní, stabilizovaná varianta.
Východní trasa, označovaná dříve jako Promika, se má napojit na obchvat kolem hlavního v místě, kde je podle Brunclíka už teď nejhustší provoz na celém Pražském okruhu.
